Generic Onyx 50

Ačkoliv mají skútry Generic v technickém průkazu jako výrobce rakouskou společnost Generic Motor, s jejich původem je to trochu složitější. Vývoj a výroba drtivé většiny komponentů, rámů (v případě modelu 125 ccm i motoru) probíhá pod křídly Generic Motor, samotné skútry jsou pak sestavovány v Číně pod kontrolou rakouského týmu, který v čínské továrně působí. Tento kompromis mezi „evropskou“ kvalitou a „čínskou“ cenou už oslovil mnoho skútrařů na starém kontinentu – v Rakousku je Generic nejprodávanější značkou skútrů, v Německu patří do první trojky a celkově se v Evropě řadí do nejsilnější pětky. Co přináší dvoutaktní padesátka Onyx za 31 900 Kč, kterou lze díky deklarované maximálce 45 km/h řídit už od patnácti let?Na první pohled hlavně líbivý design. Kromě šestnáctipalcových kol s nápaditě řešenými ráfky dominují vzhledu Onyxe ostře řezané rysy světlometu a blinkrů, které jsou vsazeny do oblé a poměrně subtilní přední části. V podobně „hranatém“ duchu se nesou i tvary podsedlové části, kterou ladně zakončuje linie blinkrů a koncového světla. Decentním, ale se zbytkem sladěným detailem je potom kryt koncovky výfuku. Na testovacím modelu navíc čiré kryty reflektoru a oranžových blinkrů slušivě kontrastovaly s černým lakem. Malý skútr tak působí moderně a dravě, přitom docela harmonicky. Za zmínku stojí, že design Onyxu má na svědomí renomovaný ateliér Kiska - Salzburg, jehož návrhy zhmotňuje třeba i KTM. Příjemné dojmy ze zevnějšku Onyxe zůstanou i po usednutí za řidítka. V jednoduchosti je síla, a tak na jednoduché přístrojovce mezi úzkými řidítky malé padesátky najdete jen to opravdu nejnutnější – ukazatel rychlosti, palivoměr a trojici kontrolek dálkových světel, blinkrů (ty jsou signalizovány i zvukově) a mazání motoru. Plastové ovládací prvky budí sice dost laciný dojem, ale k jejich funkčnosti a pohodlnému dosahu nelze mít připomínky – počáteční problémy snad může činit jen přepínač světel na pravé straně, to pokud si pro lepší nastartování světla vypnete a při jízdě je zapomenete opět zapnout…Na padesátku nabízí Onyx až překvapivě pohodlný posez i větším postavám. Pravda, řidítka jsou za účelem snadné ovladatelnosti a prostupnosti v kolonách přiměřeně úzká, ale v kombinaci s poměrně prostornou podlahou, kde je dostatek místa i pro změnu polohy nohou při delší jízdě, a především s přirozeně tvarovaným, pohodlně měkčím a vyšším (800 mm) sedlem je Onyx ohleduplný k jezdcovým zádům i pozadí. Ergonimické řešení této padesátky je i pro větší jezdce naprosto vyhovující. Pochvalu za praktičnost si zaslouží i velikost úložných prostor, jež je v rámci padesátek opravdu slušná. Vpředu je k dispozici malý kastlík, kam se však pohodlně vejdou třeba rukavice, mobil, klíče nebo další nezbytnosti, které je třeba mít po ruce. Pod sedlo se potom vejde malá otevřená přilba a k ní ještě další drobnosti. Odvézt malý nákup tak není s Onyxem problém. S odvozem spolujezdce to už je o poznání horší, zadní část sedla je úzká a malé výklopné stupačky také neposkytují příliš opory. Madla spolujezdce přecházejí v zadní nosič, který je připraven na osazení malým kufrem.Jak se na malý a lehký skútr sluší (1895 mm délky a 102 kg hmotnosti), Onyx je skvěle ovladatelný, takže si na něm i díky velkému rejdu budete připadat spíš jako na koloběžce. Ve prospěch jízdních vlastností hovoří i podvozek na 16ti palcových kolech – přední vidlice je komfortně měkčí a ve spojení s pevným, ale rovněž nijak tvrdým tlumičem letmo uloženého zadního kola toho Onyx zvládne na rozbitých silnicích při své konstituci až překvapivě dost, aniž byste to v sedle nějak výrazně pocítili. Subtilní podvozek prostě odvádí nad očekávání dobrou práci a všelijaké nerovnosti a výmoly filtruje v rámci povolené rychlosti 50 km/h naprosto s přehledem. Pomalu ale jistě se dostáváme k tomu nejdůležitějšímu, k hodnocení motoru. Motorická stránka totiž předchozí a veskrze pozitivní dojmy z Onyxu dost kazí a nelichotivě kontrastuje s jinak solidní kvalitou skútru. Od dvoutaktní padesátky homologované na maximálku 45 km/h si v sérii nemůžeme slibovat kdovíco, parametry 2,6 kW a 4,35 Nm hovoří za vše. Motor plnící emisní normu Euro 3 naskočí za použití startéru a při zhasnutých světlech bez potíží a pokud by pod podlahou ukrytý akumulátor zradil, nakopávačka zaručí, že odjedete vždycky. Po delším odstavení a za nižší teploty není od věci nechat vzduchem chlazený motor pár desítek sekund zahřát, jinak má nepravidelný chod a po rozsvícení světel může na volnoběh i zdechnout. Chvilka trpělivosti se vyplatí, „dvoutaktní“ drnčení z výfuku se ve svém rytmu ustálí a můžeme vyrazit, tedy za předpokladu, že je v oddělených nádržích pod sedlem dostatek oleje a benzínu. Právě benzínová nádrž trochu klame – ač je její kapacita zhruba 5,5 litru, skútr (respektive karburátor) vám z ní dovolí vyjet včetně rezervy jen asi 4 litry, pak začne ukazatel palivoměru z polohy ještě vysoko nad rezervou rychle klesat na dno stupnice, skútr už za pár kilometrů začne kuckat a chcípat, až definitivně zastaví. Na jednu nádrž tak i při její slušné kapacitě stejně neujedete víc jak nějakých 150 km, pak vám nízká hladina v nádrži vystaví stopku, která je minimálně poprvé dost nečekaná (pak už si budete stav paliva bedlivě hlídat).
Od padesátky nelze čekat jiné dávkování plynu, než „plný-prázdný“. Při rozjezdu a v nižších otáčkách je však "přiškrcený" sériový Onyx až nečekaně slabý, žádné svižné rozjezdy od světel nečekejte, na plný plyn má motor z volnoběhu snad o vteřinu zpožděnou reakci a když už se „chytne“, nenavozuje jeho dynamika do cca 30 km/h ve velkoměstském provozu příliš pocitu bezpečí - v křižovatkách budete možná s obavami sledovat zrcátka, jestli vás nepřeválcuje za vámi supící autobus MHD. Tento nedostatek je dle dovozce způsoben kombinací nevhodné gramáže seriových válečků variátoru a těžšího převodu a lze jej jednoduše, během chvíle a za několik stovek vyřešit výměnou válečků a odstraněním restrikce variátoru. V sériovém provedení se zátah dvoutaktu na lehkém skútru začne projevovat mnohem lépe až okolo 30 km/h a až do maximálky (v běžném provozu okolo 50ky, z kopce s větrem v zádech až 60 km/h) má agilně vrčící a přiměřeně vibrující motor odpovídající odezvu na plyn. V těchto rychlostech se ale projeví jiná slabina Onyxu – brzdy. Přední kotoučovka ani zadní bubnová nejsou samy o sobě moc účinné, a tak je potřeba si v hustém a ne zrovna plynulém provozu zvyknout mačkat obě jejich měkké páčky zároveň a nadoraz, zablokování kol opravdu nehrozí. Právě slabší brzdy a především pak absence ostřejší akcelerace limitují Onyx v sériovém provedení nejvíc. Motor, karburátor a hlavně zmíněný variátor jsou však přístupné různým laděním a „odškrcováním“, a tak je možné Onyxe, podvozkově jinak zcela solidního, vylepšit do stavu, kdy bude jízda v jeho sedle v hustém provozu dynamičtější, a tedy bezpečná. V prodávaném stavu spadajícím do kategorie AM, o jejímž smyslu lze s úspěchem pochybovat, si ale kvůli akceleraci a výkonu můžete o přesunech po městských okruzích nechat jen zdát, i v pouličním hustém provozu budete spíš za brzdu a auta vás budou nepříjemně objíždět jedno za druhým, což ani pro patnáctiletého začátečníka nebude to pravé ořechové. Jako nenáročné přibližovadlo na periferie, do menších měst nebo na venkov, prostě tam, kde si můžete jet svým vlastním tempem, však Onyx může zabodovat – za sympatickou cenu dostanete kvalitně zpracovaný jednoduchý skútr s líbivým vzhledem a slušnou užitnou hodnotou, který se navíc po několika nekomplikovaných úpravách, jež zajišťuje i přímo dovozce,  může vymanit z trochu "nedůstojné" kategorie AM.