ktm_kveten




Ducati SuperSport 950 S: Ta správná baby Panigale?

Ducati SuperSport v novodobé verzi provází řada rozporů. V první řadě to byl vzhled, který už se v Itálii povedlo krásně vyřešit. V tom druhém, proč vlastně Ducati dělá takovou motorku. Já její pozici ve výrobní řadě po svezení pochopil. Má všechno, co má italská sportovní motorka mít, jen je to dostupnější. Ostří kluci, ti ať jezdí na Panigale V4. Tohle je sportovní Ducati pro obyčejné lidi.

Není zapnut JavaScript. Tento text má být nahrazen přehrávačem.

Kapitoly článku

Vynechejme teď historické okénko a nostalgické vzpomínání nad starými legendárními modely s tímto jménem a vrhněme se rovnou na SuperSport modelového roku 2021, kterému stačí málo ke štěstí. Tahle motorka byla povedená už od svého představení v roce 2016, jenže tak trochu trpěla na svůj kukuč. Její předek se vymykal nejen ze zaběhlých společenských konvencí, ale i z těch italských. Pro letošní rok se v boloňském designovém studiu chytli za nos, přiblížili kapoty SuperSporta okruhové Panigale a rázem po něm šílí davy. No, možná to přeháním, ale je to o dost líbivější motorka. Právě díky tomu si může konečně pořádně našlápnout k úspěchu, který si tahle rozumná sportovní Ducati zaslouží.

Obrovská změna k lepšímu, nemyslíte?

Rozumná sportovní Ducati? Vážně? Vždyť to nejde dohromady! Nebojte, tenhle 110koňový skorolitr umí být pořád dost nerozumný. Jen otočte pravačkou na maximum a nechte vyletět digitální rafičku kruhového otáčkoměru do výšky. V tu chvíli SuperSport naplno ukáže své divoké jižanské geny. Z výfuku se ozve hrdelní řev a přikrčená motorka se za doprovodu skvěle naladěného quickshifteru začne drát kupředu. A to dokonce takovým fofrem, že byste jí klidně mohli hádat větší výkon. Od šesti tisíc elkový dvouválec s objemem 937 kubíků ukáže svou lehkost, radost ze života a obrovskou chuť k vytáčení. Zároveň je to ale přesně taková porce síly, kterou v pohodě zvládnete bez přílišného krocení elektronikou nebo bez toho, aby se vám motorka snažila vyrazit řídítka z ruky. Prostě taková akurátní nálož pro hodně rychlou a přitom pořád perfektně kontrolovanou sportovní jízdu.

Testastretta 11° umí pořádnou kanonádu

S tím je v naprosté harmonii podvozek a chování SuperSportu v zatáčkách. Už je to nějaký pátek, kdy jsem jel naposledy na čistě mechanickém podvozku švédských specialistů, až jsem skoro zapomněl, jak moc je to dobré. Jasně, kdyby z tlumičů trčely dráty, přibyla by k pevnosti a přesnosti ještě podstatná dávka komfortu,na druhou stranu vykoupená podstatně větším obnosem peněz. Tenhle starý dobrý mechanický Öhlins s kompletní škálou nastavení je pořád na vrcholu sériové produkce. Je pevný, hutný, se zpětnou vazbou a velikánskou chutí do práce. SuperSport je sporťák, takže vesnice obklopené silnicemi třetí třídy budou po chvíli utrpením, ale průměrné silnice polkne slušně. Drobné i ty řekněme středně velké díry vyhladí, jen je potřeba trošku jet. Co je ale u nás hlavní, motorku nekvalitní asfalt vůbec nevykolejí. Máte otočený plyn a před sebou rychlý protahovák s pochybnou kvalitou. SuperSporta tam hbitě složíte, a když trefíte díru, motorka jede dál, jako by se nechumelilo. Stabilita by mohla být druhé jméno téhle Ducatky, a to ani nemá tlumič řízení. Přitom dostat motorku do zatáčky nedá skoro žádnou práci. Už když na motorku poprvé sednu, derou se mi do hlavy myšlenky o šestistovce. Pod sebou pocitově nemám skoro nic, sedím spíš na motorce než v ní, je štíhlounká, ale přesto se na ní v pohodě vejdu. Pocit motorky nižší objemové kubatury se dostavuje i při samotné jízdě, protože tak prostě zatáčí. Žádný neohrabaný litr, spíš hbitá šestistovka. Do vracáků se sklápí ochotně, nepadá do nich, ale víc jí rozhodně sedí rychlejší, otevřené cesty.

Když k tomu nepadá z nebe voda, užijete si to o dost víc...

Jistota podvozku přidává na rychlosti, takže si dovoluju víc, víc a víc. A víte co? Ona ta rychlost přichází tak nějak sama. Plíživě se vkrádá do jízdy, člověku prostě nepřijde, že jede tak rychle. To je známka dobře fungující motorky a v tomhle kompletu nehrají druhé housle ani brzdy, které jsou prostě skvělé. Nemají možná tak zabijácký zákus jako Bremba nejvyšší specifikace, ale síla jim při použití dvou prstů rozhodně nechybí a skvěle se dávkují. To se hodí pro každodenní boj s provozem a jiné chvíle, kdy na sobě zrovna nemáte kombinézu s odřenými kolenními slidery. Ideální čas dostat se k přídavnému jménu rozumná. V první řadě to je jízdní pozice. K řídítkům se nemusíte nijak extra natahovat, kolena a kyčle nejsou v žádném vražedném úhlu a celkově mi jízdní pozice nepřijde vůbec stísněná. Pořád je ale natolik sportovní, abych tu měl ten správný kapotovaný feeling s potřebnou zpětnou vazbou od předku. A aby mě po průjezdu ucpanou Prahou začala bolet zápěstí. Rozumně chodí také spojka, jeden dva prsty ji zvládnou v pohodě a rozumné je chování motorky celkově, ať už jde o městský provoz nebo okolní dojíždění ve volnějším tempu. Motor nemá nijak divokou odezvu na otočení plynem, i když tam ty newtonmetry jsou znát v každém okamžiku, štíhlá lehká motorka se dobře ovládá a při dálničních přesunech není problém držet 160 km/h. Po nepříjemných vibracích tu není ani památky, vlastně ve vůbec žádných otáčkách, a štítek odvádí svou práci slušně. Je nastavitelný do dvou poloh, a když jsem ho měl v té horní, odváděl mi vítr někam na ramena. Když ale prší, chce to pro větší efekt zalehnout na nádrž. Jinak mě i v suchých lehce nelegálních rychlostech vítr krásně nadnášel a jediným, co mi mohlo přesun znepříjemnit, byl hluk. Ale zase do Itálie na dovolenou bych s tím po dálnici jet nechtěl. Na to je to pořád drobná sportovní motorka, na to nesmíme zapomínat. I přes tu relativně rozumnou polohu jsem po 2 hodinách v sedle začal cítit kolena. Člověk ale není živ jen nelegálními rychlostmi. Když to zvládnete mentálně, udržíte se v mezích a nastavíte na okresce devadesát, není to problém. Motorka není nijak nervózní, neklepe se, neškubá za řetěz, až by to mohlo vypadat, že se na sportovní Ducati můžete kochat. A ono taky jo.

Okolí rozhodně nepozná, že nejde o "ostrou kapotu"

Ale nesmíme přitom zapomínat na to, že je to pořád sportovní Ducati se vším, co k tomu odjakživa patří. Takže třeba když vám spadnou otáčky pod 4000 otáček, nebude SuperSport moc nadšený. Nechcípne, pojede dopředu, dokonce můžete jet na nízké kvalty konstantní rychlostí po městě, ale nenápadně vám pořád dává najevo, že to není úplně ono. Pod 3000 to radši ani nezkoušejte, to je trápení divého zvířete. Když k tomu přičtete ještě plyn ride-by-wire, máte tu hned něco, co vám pobyt ve městě patřičně zpestří. Většinou u Ducati s dávkováním elektronického plynu problémy nemám, ale tady mi moc nesedl. Občas se to pěkně pohádalo, jestli to teda pojede dopředu nebo ne, a samotná odezva pravé rukojeti byla prostě taková elektronicky nečitelná. A to jsem si, prosím pěkně, do města přepnul na režim Touring, abyste neříkali, že jezdím pořád na Sport a pak se divím. Zaškubat umí motorka na obě motorové mapy a přítomnost kabelu místo lanka je znát i mimo město. Když přidáte plyn, není tady žádný urputný kopanec, který byste možná od Ducati s 95 newtonmetry čekali, místo toho je tu velmi intenzivní, ale jemné zabrání.Celkově mi tohle naladění nepřidalo moc jistoty při focení ve zmoklých serpentýnách. Dalším italským vrtochem jdoucím od motoru je teplo. Inženýři se chlubí, že sedlo s novým potahem a výplní, mimochodem moc pohodlné, je lépe odstíněné od tepla. No, možná je to lepší, ale pořád mi mezi nohy topila motorka dost, a to bylo maximálně 20°C. Vyloženě úsměvnou záležitostí jsou nakonec zrcátka. Tvarovaná jsou moc krásně, to jo, ale vidíte v nich akorát svoje ruce. Když tam náhodou vidět nejsou, vidíte v zrcátkách od nějakých 90 km/h tak akorát rozmazanou hvězdnou galaxii, protože se strašně třepou. Bonbonek na závěr kritického odstavce - v plném rejdu se vám může stát, že si skřípnete prsty o nádrž.

Podívejte na ten zadek. Není to nakonec všechno jedno?

Jenže tohle jí zase všechno odpustíte, když necháte město za sebou a otočíte plynem. Vlastně i ten plechový zvuk z výfuku, který na volnoběh a v nízkých otáčkách není moc pěkný a už vůbec nepřipomíná silný dvouválec. Když jsou ale otáčky nahoře, řve moc pěkně. No a pak zastavíte a prohlédnete si jí. Typická rudá sukýnka se vám začne zařezávat do očí stejně jako jemné přitom agresivní linky. Přední LEDková světla s proužkem denního svícení jsou veliký pokrok oproti předchozí verzi, a i když jsou to na první pohled spolu s jinými výdechy na bocích kapotáže změny drobnější, proměna je to dokonalá. Teď je to ta správná kráska z Boloně i s tím svým typickým propojením nádrže a přední kapotáže v barvě stroje. Na tohle se dívá moc pěkně, stejně jako na staronový 4,3“ TFT displej. U SuperSporta žhavá novinka, ve světě Ducati nic převratného, protože už nějaký ten pátek koluje u jiných strojů. Předchozí LCD displej taky nebyl špatný, ale tohle je prostě lepší. Displej se dobře čte, snadno ovládá, nabízí dost funkcí a vypadá adekvátně k ceně stroje. K tomuhle nemám žádné výhrady. Stejně tak ke zbylé jízdní elektronice. V ní je Ducati špička, takže tady vlastně o kontrole trakce a náklonovém ABS vlastně ani nevíte. Práh jejich zásahů je hodně daleko, a když už se rozhodnou pracovat, téměř si jich nevšimnete. Tak to má být, tak je to správně.

Není zapnut JavaScript. Tento text má být nahrazen přehrávačem.

Pusťte si videoprohlídku displeje, ovládání a možností nastavení

Jméno SuperSport má v historii značky hluboké kořeny. Během let se vystřídalo na spoustě kapot, od těch nejvíc nejfajnovějších a nejvychytanějších, po ty nejlevnější a nejdostupnější. Tahle faceliftovaná verze by zase mohla zatroubit k útoku na prodejní hitparády, protože by zejména díky svému upravenému vzhledu mohla přilákat spoustu lidí. Jízdně na to určitě má a má podle mě i ohromný smysl. Musím se totiž přiznat, že je pro mě Panigale V2 taková těžko uchopitelná. Opravdová V4 už je totiž téměř na dosah a jestli si na ni netroufáte, patrně patříte mezi rozumnější část populace, takže pro vás nebude ideální ani dvouválcový radikální superbike se 150 kobylami. Takže co takhle ušetřit 70 000 korun a dostat za to ještě lepší podvozek a k tomu krásnou, výkonnou a rychlou Ducati, na které se díky kapce přívětivosti svezete nakonec ještě lépe a radostněji?

Není zapnut JavaScript. Tento text má být nahrazen přehrávačem.

Mrkněte, jak je SuperSport postavený

Taky vidíte to šibalské mrknutí? :) 

Informace o redaktorovi

Honza Zajíček (Odebírat články autora) - Výška redaktora: 183 cm
Jiří Jevický - (Odebírat články autora)

Klady a zápory

+ Podvozek a stabilita
+ Motor, výkon, chuť po otáčkách
+ Každodenní použitelnost
+ Sex-appeal


- Zrcátka
- Odezva plynu


POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Autoři článku obdrželi prémie 35 Kč od 4 uživatelů. Prémie jsou již uzavřené, děkujeme.
Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (0x):
Motokatalog.cz



TOPlist