Ducati Multistrada 620

Po usednutí za řidítka ihned odhaluji chybějící 2cm výšky sedla. Ale není to nic, co by činilo pozici za řidítky jakkoli nepříjemnou. Tlačítko startéru, jako u všech Ducati stačí jen stisknout, o zbytek startovacího procesu se motocykl postará sám. Chvilku, kdy se motor zahřívá využívám ke zkoumání funkcí palubního počítače, které jsou rovněž výrazně omezeny, nicméně poskytují dostatečné informace o všem důležitém. Zjišťuji také, že i řidítka, resp. jejich můstek je nižší, což umožňuje pohodlnější přístup ke spínací skříňce. A zajišťuje velmi příjemnou pozici, kdy je hmotnost těla optimálně rozložena mezi nohy a ruce jezdce.
Sedlo je dosti tvrdé, ale díky promyšlenému tvaru je pohodlné. Ihned po rozjezdu a prvním razantnějším přidáním plynu se mé obavy z nízkého výkonu potvrzují. Motocykl se jen těžko přemlouvá k akceleraci a je potřeba motor dostatečně vytáčet, aby bylo možné bezpečně předjíždět. Ihned ale postřehnu i další věc, oproti litrovému modelu je šestsetdvacítka nesrovnatelně hravější, prudké změny směru jsou v hustém městském provozu dílem okamžiku a proplétání se kolonami se stává vítaným zpestřením mé cesty z města.



Po chvíli najíždím na rychlostní komunikaci a zkouším, co lze z malé Multistrady dostat. 175 km/h není žádnou ostudou a 140 km/h se jeví jako přijatelná cestovní rychlost, což jistě potěší každého hltače kilometrů. Je ale nutno dodat, že v rychlostech nad 150kmh začíná být stroj poněkud nervózní, je to asi daň za „hravější“ geometrii. Série zatáček na kvalitním povrchu okresní silnice sice naznačuje, že chování motocyklu nijak neutrpělo použitím jednodušších pružících a tlumících komponent, ale rovněž připomíná, že výkon rozhodně nenahrává radovánkám na trati se zatáčkami s velkým poloměrem a dlouhými rovinkami.
Svůj opravdový potenciál motocykl ukazuje až na hodně klikatých silničkách, kde se cítí jako doma. Rychlé přechody z náklonu do náklonu, prudké brzdění, silnička klikatící se lesem s mnoha prudkými zatáčkami a horizonty je přesně to místo, ke využijete hravost podvozku a nebudete trpět nedostatkem výkonu. Po chvilce oťukávání si limitů v náklonech se opravdu „rozvášňuji“ a jízdu si užívám, až za mnou v obloucích létají jiskry. Jak později zjišťuji, na pravé straně se s asfaltem kamarádí páčka zadní brzdy, na levé zase stojan. Jezdit takhle o hodinu déle, nevím, byl bych na cestě zpět bez možnosti používat zadní brzdu. A to by byla škoda, brzdy jsou excelentní, zejména ta přední. Je neúnavná, dobře se dávkuje a při dostatečném tlaku na páčku je velmi účinná. Zadní jí potom ve spolupráci s brzdným účinkem motoru velmi vhodně doplňuje. Přiznám, že po počátečním zklamání mi malá Multistrada doslova přirostla k srdci, zejména svou agilitou a ovladatelností, takto hravý a zábavný motocykl jsem již dlouho neřídil.



Ducati Multistrada 620 nabízí hodně muziky za rozumný peníz. I přes některá úsporná opatření v konstrukci i vybavení se jedná o dospělou motorku, která nabízí vynikající podvozek a vyzrálý motor. Jeho výkon neoslní, ale pokud od něj nečekáte zázraky, tak ani nezklame. Svým celkovým pojetím jistě zaujme náročné začátečníky, nebo dívky a ženy, které od motocyklu očekávají spíše přívětivost a dobrou ovladatelnost, než závodnické ambice. Naše kolegyně se nejdříve zdráhala na Multistradě 620 vůbec projet, ovšem po několika metrech byla strojem doslova nadšena. Na její nízkou hmotnost se výkon ukázal jako dostatečný, ale především jí učarovala snadná ovladatelnost a bezprecedentní jízdní vlastnosti. Po chvilce pokračovala v mnou započatém broušení pedálu zadní brzdy a stroj mi vracela se slovy, že je to nejlepší motorka na jaké kdy jela a s dotazem na cenu.
A cena je jistě dalším kladem tohoto stroje, 269.000 Kč za takto vyspělý stroj je nepochybně velkou výzvou ke vstupu do světa této exkluzivní značky.

Informace o redaktorovi

Michal Moucha - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE