yamaha_demo_tour




Test Bultaco Brinco R – zážitek jiného druhu

Sedám k notebooku a přemýšlím, jak mám začít… Sice se mi honí v hlavě několik nápadů, ale nevím, který je ten pravý - mám článek zahájit tím, jak moc jsem se na tuhle novinku těšil, jak jsem test plánoval nebo snad mám vyrukovat hned technickým popisem stroje, či radši popsat svoje dojmy, které jsem za dva týdny strávený s Brincem nastřádal? Jediné, co mě už teď napadá je to, že stejně těžké, jako začít psát o tomhle Bultacu, je jeho zařazení do nějaké již známé a předem připravené škatulky.

Kapitoly článku

Představení Bultaco Brinco R

Už Karel Čapek ale věděl, že začít se musí na začátku, takže to vezmu hezky popořadě… První zmínku o tomhle strojku jsem zaregistroval zpočátku roku na našem webu, a hned po přečtení tohoto úvodního článku jsem se v redakci přihlásil: „Pro tenhle test počítejte se mnou!“ Snad na žádné testování jsem se netěšil tak jak na tohle - to bude určitě stroj jak dělaný pro mě, něco mezi motorkou a horským kolem - vždyť já ani nevím, jestli jsem víc motorkář, nebo cyklista… I když ono je to vlastně asi jedno, jsem prostě biker!

Zima byla tak strašně moc dlouhá a během ní jsme se aspoň s dovozcem domluvili na tom, že kolo budu mít k dispozici celé dva týdny, abych načerpal nejenom poznatky pro tenhle článek, ale i proto, že dovozce chtěl znát můj názor jako zpětnou vazbu pro výrobce. Petr Král (importér) trval na tom, že mi kolo předá osobně - prý chce předejít nesprávnému pochopení jeho určení a využití, a také mi poradí, kde jezdit a hlavně jak mám s kolem zacházet. Musím říct, že mě to zpočátku připadalo celkem zbytečné, na kole i motorce mám nalítáno opravdu dost, tohle bych snad zvládnul sám, ne? Jak škaredě jsem se spletl…

Během čekání na Brinco jsem se domluvil s kamarádem, všestranným sporťákem (snowboarďákem, freediverem, horolezcem a motorkářem) ale hlavně vynikajícím downhillerem Martinem „Čárysem“ Cheníčkem na tom, že kolo otestujeme spolu. Já vše popíšu z pohledu motorkáře a porovnám ho s trialovou motorkou, on pak Brinco bude pohledem cyklisty porovnávat s freeridovým kolem RB, protože podle mých prvních dojmů by se tohle elektrokolo mělo svým pojetím nacházet právě mezi těmito (svým určením naprosto odlišnými) biky. Nadešel den testu a mně se stále hlavou honily pochybnosti a otázky: „…mám si vzít oblečení na motorku, nebo radši kolo? „Malou“ nebo „velkou“ helmu? Motokrosový krunýř, nebo jen lehký páteřák? Co boty? Na motorku? Na kolo? Nebo dokonce s SPD nášlapy?“ Veškerá dilemata ukončila jedna květnová středa v Osečné, kde jsme si dali rande s importérem Petrem, Čárysem a redakčním foťákem Jirkou, a společnost nám dělala dvě Brinca, trialové Sherco a také freeridové kolo RB. Já jsem radši do auta naházel jak motorkářskou, tak cyklistickou výbavu, prostě se uvidí…Testovacím prostorem se stal bývalý vojenský újezd kolem Ralska, kterýžto plac poskytuje nekonečné množství stezek nejrůznějších obtížností – od pohodového rodinného výletu, přes plynulé lesní traily až po náročnější freeridové dovádění v příkrých kopcích a skalkách.

První seznamovačka s elektrobikem Bultaco Brinco R mě ujistila, že ovládáním má blíž ke klasickému kolu, nežli k motorce - v podstatě se dá Brinco užívat i jako „klasické“ kolo s tím rozdílem, že pomocí pedálů musíte rozhýbat 39 kilo…Přenos vaší síly je na zadní kolo distribuován klasickým řetězem a pro její optimální přerozdělení změnou převodového poměru máte vpředu k dispozici dva kvalty a vzadu devítistupňovou přehazovačku. Zatímco u jízdního kola funkci se pro změnu „předních“ převodů využívá přesmykač a „dvouplacka“ tak tady máte k dispozici planetovou převodovku, ovládanou komponenty v ose šlapání – ty pak přepínáte (zatlačujete) pomocí paty. Devítistupňová kazeta s přehazovačkou SRAM X9 je ovládaná tzv. gripshiftem umístěným na levé rukojeti.

Co dělá Brinco Brincem je elektromotor, který totálně mění charakter, využití a hlavně „funfactor“, tedy zábavnost tohoto biku - protože pouze pomocí šlapání by s ním neujeli daleko ani Kreuziger a Kulhavý se Štybarem dohromady. Elektropomocník umístěný v zadním kole má výkon rovné dva kilowatty a odvádí tedy práci jako tito tři bombarďáci najednou - podle měření totiž špičkoví cyklisté jsou schopni vyvinout déletrvající výkon kolem 700 wattů. Výkon zvíci tří cyklistických reprezentantů sice v porovnání s motorkou není nijak oslnivý, ale točivý moment 60 Nm je už na úrovni motokrosových čtvrtlitrů. Oba způsoby pohonu jsou na sobě zcela nezávislé, takže lze jet pouze na elektromotor, stejně tak jenom na „nožní“ pohon - je však jasné, že optimální je jejich vzájemná kombinace. Elektromotor, jehož napětí je 59 voltů, je ovládaný potenciometrem, který je umístěn jako klasický „plyn“ na pravé rukojeti. Máte tři možnosti volby přísunu voltáže a to ekonomický (0,9 kW), turistický (1,5 kW) a sportovní (2 kW). Tyto jízdní módy se volí na přístrojové desce umístěné na brýlích spolu s tachometrem, počítadlem ujetých kilometrů a ukazatelem nabití akumulátoru.

U pravé rukojeti je umístěn „chcípák“ který vyřadí elektromotor z provozu, u levé pak „tempomat“, jenž neudržuje stálou rychlost, ale zajišťuje rovnoměrný výkon motoru. Vše se oživuje přiložením náramku či karty s čipem k přístrojové desce. Aby všechny elektronické komponenty fungovaly tak jak mají, jsou řízeny jednotkou umístěnou pod osou šlapání. Akumulátor se dobíjí pomocí nabíječky, která je součástí výbavy a jeho dobití trvá přibližně tři hodiny, lze ji ale v případě náhradního zdroje velmi rychle vyjmout a vyměnit na jinou. Za náhradní zdroj zaplatíte 12.000,-Kč.

Rám kola, stejně jako kyvná vidlice, jsou svařeny z hliníkové slitiny. Na hlavní části rámu je našroubovaná část svařená z ocelových trubek, v níž je umístěna a rychloupínákem zajištěna sedlová trubka se sedlem. Obě kola mají rozměr čtyřiadvacet palců, a stejné jsou i třípalcové terénní pneumatiky značky Enduro Razor Back. Zatímco plně nastavitelná (útlum a odskok) přední „otočená“ vidlice má zdvih 180 mm, zadní kyvná vidlice s plně nastavitelnou (předpětí pružiny, útlum i odskok) centrální jednotkou pracuje v rozmezí 217 mm. Brzdové páky jsou svým rozmístěním podobné motocyklu (respektive skútru), přední je tedy vpravo, zadní pak vlevo. Brzdové kotouče mají průměr 203 milimetry. Hmotnost 39 kilo už zde byla uvedena, rozvor kol je 1 200 mm, světlá výška 273 mm a výšku sedla lze měnit v rozmezí 1 003 - 1 021 mm.

Určitě je nutné také zmínit legislativní záležitosti týkající se využití elektrokola v běžném provozu. Protože výkon jsou dva kilowatty, je pro jeho řízení nutné vlastnit řidičský průkaz skupiny AM, ovšem k tomu, abyste s Bultacem mohli vyrazit na silnici, musíte mít jeden ze tří homologovaných typů Brinco RE, C, případně S, zatímco námi testovaný model R je určený pouze pro provoz mimo běžné komunikace. V manuálu je uvedeno, že v režimu Sport vydrží plně nabitá baterka na padesát kilometrů, v ekonomickém módu dvojnásobek, a kompromisem je režim Tour s dojezdem 75 km, ale hodně záleží na tom, jak moc budete elektromotoru pomáhat, v jakém pojedete terénu a hlavně jestli budete vlažit nebo naopak pořádně tlačit na pilu. Další podrobnosti a přesné bultačí technikálie se dočtete v uživatelském manuálu Bultaco Brinco, namísto popisování toho, že motor je třífázový, radiální, pasivně vzduchem chlazený a navíc ještě bezkartáčový (vůbec nevím, co si pod tím mám představit) vám radši popíšu své pocity z jízdy - a že jich bylo!

Informace o redaktorovi

Martin Hakl (Odebírat články autora) - Výška testovacího jezdce: 180 cm
Jiří Jevický - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Autoři článku obdrželi prémie 4 Kč od 4 uživatelů.
Prémie jsou již uzavřené, děkujeme.
vp1978 přispěla 2 Kč
p_skorepa přispěl -1 Kč
Jiroos přispěl 1 Kč
outdoor-training přispěl 2 Kč
Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (7x):
Motokatalog.cz



TOPlist