globalmoto_duben_nolan




Buell CityX XB9SX

Po loňském testu motocyklu Buell Lightning XB12S zavítal do naší redakce i jeho menší sourozenec Buell Lightning CityX XB9SX. Ten se od „dvanáctky“ odlišuje pouze motorem, odpružením, několika stylistickými detaily a velkým rozdílem v ceně. Nakolik jsou rozdílné subjektivní dojmy z tohoto stroje se pokusil odhalit redakční test.

Kapitoly článku

Model XB9 City je novinkou v nabídce firmy Buell, který by měl tyto charismatické americké stroje ještě více přiblížit veřejnosti. Na první pohled se City nijak výrazně neliší od celé modelové řady Lightning. Motocykl má velmi kompaktní rozměry, což je důsledek „centralizace hmoty“. Nejdůležitější součást motocyklu tvoří motor a vše ostatní je kumulováno co nejblíže k němu pro ideální rozložení hmotnosti a dobrou ovladatelnost. Motor je pomocí pryžových silentbloků uchycen do mohutného rámu, svařeného z hliníkových profilů. Rám je dutý a slouží současně jako palivová nádrž. Na rám navazuje dutá kyvná vidlice, v jejíchž útrobách naleznete pro změnu olej. Výfuk tvoří kýl pod motorem a dotváří tak kompaktní masu materiálu, která ve velmi malém prostoru tvoří základ celého stroje, ze kterého čiší solidnost a kvalita. Perfektní strojírenské zpracování jednotlivých detailů lze obdivovat dlouhé minuty takřka bez dechu.


Rozvor kol činí pouhých 1320mm a stojící stroj tak vypadá skutečně jako městské vozítko. Nezachrání to ani široká enduro-řidítka s hrazdičkou a pevnými kryty rukou, nejmarkantnější odlišnost modelu City. Dalším stylistickým prvkem jsou průsvitné modré plasty použité na malý větrný štítek a kryt airboxu. Ty vypadají velmi atraktivně, ale o to méně jsou praktické. Na průhledném materiálu je vidět i ten nejdrobnější škrábanec a pokud jezdce zastihne nepřízeň počasí, jako se to stalo při testování mě, plasty se zevnitř orosí a motocykl je tak ozdoben nehezkými skvrnami. Posledním designovým prvkem modelu City je decentní mřížka před dvojicí předních světlometů, která je trochu v rozporu s maximálně funkčním vzhledem Buellu, neboť se jedná evidentně pouze o ozdobu. Nad tím ale můžeme klidně přihmouřit oči, zvláště v okamžiku, kdy nastartujeme motor.


Vidlicový dvouválec o objemu 984 ccm a válci sevřenými v úhlu 45 stupňů je vybaven elektronickým vstřikováním paliva, proto jeho nastartování předchází několikasekundové bzučení, kdy se aktivují vstřikovače. Po nastartování vyluzuje motor zcela totožný zvuk a produkuje stejně silné vibrace jako jeho větší sourozenec použitý v modelu XB12. Vibrace jsou poznávacím znamením Buellu, na volnoběh celý stroj doslova poskakuje na místě, po přidání plynu se sice trochu uklidní, nicméně motor o sobě dává výrazně znát. Při vývoji ukotvení motoru v rámu tomu byla údajně věnována velká pozornost a až po dlouhých testech a zkouškách byla zvolena správná tvrdost silentbloků tak, aby byly vibrace motoru zachovány, ale zároveň jezdce neobtěžovaly.


Motor produkuje výkon 84 koní při 6.600 ot./ min a točivý moment 86 Nm při 5.600 ot./min, který je přes pětistupňovou převodovku distribuován na ozubený řemen, který pohání zadní kolo. Sekundární převod řemenem je velmi sympatická záležitost. Je naprosto tichý a díky napínací kladce nevyžaduje žádnou údržbu. Jeho životnost je udávána na 40 tisíc km, ale dle zkušeností vydrží spíše 60 tisíc km. Jedinou technickou odlišností od modelu XB12 je vedle motoru odpružení. Obrácená vidlice i centrální pružící a tlumící jednotka, obojí od firmy Showa mají měkčí charakteristiku a delší zdvihy pro lepší absorpci nerovností při provozu ve městě. Sedmnáctipalcová kola s dutými paprsky jsou stejné jako u dvanáctky, stejně tak jako brzdy. Ty rozhodně stojí za zmínku, zejména ta přední svou netradiční konstrukcí značku Buell proslavila. Jediný kotouč o průměru 375mm je uchycen přímo na ráfek kola a brzdový třmen se šesti pístky ji obepíná od středu kola. Toto řešení zásadně omezuje síly působící při brždění na paprsky kola i na jeho střed, což umožnilo odlehčení předního kola o 3kg a taková redukce neodpružené hmoty výrazně přispívá ke zlepšení jízdních vlastností. Po usednutí za řidítka potěší velmi pohodlné sedlo, které je čalouněno o poznání měkčeji než u XB12 a překvapí přirozená pozice, kterou by jezdci vyššího vzrůstu od tak malého motocyklu jistě nečekali. Všechny ovládací prvky jsou na svém obvyklém místě a tak nezbývá než vyrazit.
Převodovka, stejně jako u dvanáctky vydává při řazení hlasité kovové zvuky, které však znějí celkem zdravě a řazení je velmi přesné a jasné. Přiznám se, že jsem měl obavu z nedostatku výkonu u menšího motoru, ale první přidání plynu mne uklidňuje. Slušný točivý moment rozprostřený v celém spektru otáček zaručuje, že Buell není žádný lenoch a zvláště v městském provozu je jeho dynamika naprosto dostačující. Mezi kolonami aut oceňuji neobyčejně snadnou manévrovatelnost, stejně jako komfortní odpružení i sedlo, které si poradí i s nekvalitní pražskou dlažbou. Co mi naopak vadí jsou široká řidítka, která příliš neusnadňují pohyb mezi stojícími auty. Městští drsňáci tak jistě ocení pevné kryty rukou, které spolehlivě ochrání prsty při kolizi se zpětným zrcátkem míjeného automobilu.


Po opuštění velkoměsta zjišťuji, že hravost a agilita stroje měkčím odpružením nijak neutrpěla, jen je třeba mít na paměti, že v sedle Buellu nelze jen tak „lelkovat“. Pokud jezdec nenapomáhá motocyklu přenášením těžiště, do zatáček se mu příliš nechce. Měkčí odpružení se negativně projeví až při vyšších rychlostech, kdy stroj na rovinách i v obloucích poněkud znervózní a kolem 160kmh jsou již na místě obavy o jeho stabilitu. Do těchto rychlostí se ale příliš nehrne ani motor, ačkoliv dokáže „bulíka“ rozvášnit až na tachometrových 200kmh, od 120 mu evidentně dochází dech. Nicméně vysoké rychlosti ani nejsou jeho posláním, mnohem lépe se cítí na zakroucených silničkách s dobrým povrchem, které jsou tím pravým místem pro vychutnávání kvalit podvozku i motoru.


Pružný motor nenutí k častému řazení, impozantně se „sbírá“ již od nějakých 2.000 ot./min. a krátký rozvor spolu se strmým úhlem přední vidlice, činí z každé série utažených zatáček čistou radost z jízdy. Brzdy jsou tradičně silnou stránkou Buellu. Přední mi sice nepřipadala tak účinná jako při loňském testu XB 12, ale vzhledem k tomu, že jsou brzdy u obou modelů stejné, přičítám to spíše syrovosti celého mechanismu. Zadní brzda je potom velmi jemná, ale přitom velmi účinně participuje na zpomalování motocyklu, aniž by hrozilo zablokování zadního kola.
Po návratu do rušných městských ulic egoisty jistě potěší to, že na Buellu se všude stávají středem pozornosti a šetřílky při zastávce u „benzinky“ zase pohladí po duši spotřeba, která se v závislosti na stylu jízdy pohybuje mezi 5 a 6 litry benzinu na 100km. V tomto světle se ani nádrž na 14 litrů nejeví jako poddimenzovaná.

Buell Lightning CityX XB9SX

je vyváženým strojem, který svého majitele spolehlivě a zábavně přepraví ucpanými ulicemi, který dá každému vyznavači zatáček dvojitou porci radosti, který bude hvězdou všude, kde se objeví. Pokud je vám filosofie Buellu blízká, máte rádi svižnou jízdu, ale nehledáte „přemotorovaný supersport“, pokud chcete motocykl pro každodenní použití a který bude zároveň vyjadřovat vaši „nekonfekční“ osobnost, je tu tento Buell právě pro vás. S cenovkou 285 tisíc korun, velmi sympatickou spotřebou, téměř nesmrtelným motorem a minimálními náklady na údržbu je to skutečná výzva.

Informace o redaktorovi

Michal Moucha - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (2x):
Motokatalog.cz



TOPlist