journeyman_brezen




Triumph Thruxton 1200 R vs BMW R nineT: věrni stylu a vášni

Je zajímavé, jak tyhle dva stroje svádí srovnávat. Už ale první pohled říká, že si jde každý svou cestou a dá se říct, že cílí i na jiné motorkáře. Britský Triumph Truxton R je naprostou klasikou a dalo by se jen těžko přehlédnout, jak moc se nechal inspirovat sporťáky lét šedesátých. Naopak BMW R Nine T jede na vlně minimalistického designu a sází na čisté křivky. Těžko říct, jaký měl designér opravdu záměr, ale osobně si myslím, že mu nešlo o to, aby nakreslil retro mašinu nebo snad café racer.

Kapitoly článku

Na který z těchto dvou strojů se lépe kouká, to je věc názoru. Jednomu se bude líbit styl klasického café-raceru, jiný dá přednost moderněji laděnému roadsteru od BMW. Troufnu si říct pouze to, že Triumph je z továrny dotažen do posledního detailu a není nic, co by mi na něm zásadně vadilo a co bych si potřeboval doladit podle svého gusta. Opravdu poctivě odvedená práce se smyslem pro detail bez náznaku přeplácanosti nebo snad kýče. U Triumphu se navíc snaží zachovat co nejvíc autentický styl café-raceru i v době, kdy moderní technologie pronikají do této kategorie čím dál víc. I tyhle motorky musí vyhovět normě Euro 4, a ani elektronika jim není cizí, ale Thruxton přitom zůstává designově čistý. Příslibem sportovního svezení jsou už od pohledu podvozkové komponenty Öhlins a radiální brzdové třmeny Brembo, které verzi R odlišují od levnějšího základního modelu.

Také R NineT oku lahodí a vysoké prodeje jasně dokazují, že BMW káplo na správnou notu a oslovilo širokou skupinu motorkářů. Za mě naprosto v pořádku a ve finále by se našlo jen pár detailů, které bych si dovedl představit jinak. Ano, je to subjektivní, ale nesedí mi poměrně strohé a především lacině vypadající budíky uložené na plastovém držáku, stejně jako provedení a umístění předních blinkrů nebo držák předního světla. Také tady je styl téměř v pořádku, nicméně výrobce v tomto případě přiznává pár moderních detailů. Například kryty ventilových vík nevypadají v kontrastu s hliníkovou nádrží příliš old-schoolově, stejně jako centrální zadní tlumič. Právě toto dokazuje, že  NineT vsadilo spíše na čistý moderní minimalistický vzhled. Kdo by si však chtěl design doladit podle svého gusta, má na výběr z široké škály originálních doplňků, ale i dalších, pod kterými trh praská ve švech.

Víc ale nemá cenu vzhled rozebírat, stejně jako spekulovat o tom, kam by se měl jeden či druhý zaškatulkovat. Oba dokáží chytnout za srdce a každý to dělá po svém! Kromě toho je úplně jedno, kdo si co říká, protože nejdůležitější je pocit majitele a emoce, které na mašině prožívá. Proto pojďme skočit do sedel a jedeme.

Za řidítky Triumphu okamžitě cítím sportovně střiženou pozici se zalomenými řídítky a větší váhou na ruce. Ovšem pozor, zde je nutné podotknout, že jsem posez čekal mnohem více radikální a mnohem více „racing“. Takhle musím říct, že je velice rozumným kompromisem mezi posezem sportovním a cestovním, a tak bych se nebál ani větší porce kilometrů. Bez povšimnutí nemůže zůstat ani nečekaně pohodlné a příjemně úzké sedlo, stejně jako hezky vybraná nádrž pro kolena. Parádní klasické budíky jsou v zorném poli a i přes menší digitální políčka jsou údaje docela dobře čitelné, včetně informace o zařazeném kvaltu. Po nastartování si řadový dvouválec krásně pobublává a nejsou cítit žádné zásadní nebo snad dokonce nepříjemné vibrace.

Poskládat se za nízká a úzká řídítka Thruxtona s postavou vysokou přes 180 centimetrů je ve srovnání s BMW poněkud náročnější, a dobře je to vidět také z fotek. Patnáct cenťáků rozdílu ve výškách jezdců se tu snadno pozná. Hlavně při zalehnutí za decentní plexištítek budou dlouhánům trochu překážet vlastní ruce, zatímco jezdci středních postav v této poloze vypadají mnohem elegantněji. Když je už řeč o posezu, spolujezdce tentokrát vůbec nebudeme řešit. Thruxton i NineT dávají jasně najevo, že jízda na takových motorkách je vyloženě sólovou záležitostí. Každopádně možnost pořídit sedlo a stupačky pro spolujezdce tu pochopitelně je.

Přesednutí na BMW jen potvrzuje tvrzení, že se jedná o dva úplně jiné stroje. Rozdíl je velký a dokonce větší, než bych čekal. Posed za širokými řidítky sází na cestovně vzpřímenou pozici, která je sama o sobě pohodlná a hodí se i na delší výlety, ale zrovna tak každodenní městský provoz. Lépe se za ně také vejde i jezdec vyšší postavy, aniž by se musel nutit do nějaké nepřirozené pozice.

Také výhled na analogové budíky je v pořádku a údaje na digitálním displeji se čtou jedna radost. Když startér nechá zachrochtat dvouválcového boxera, jsem fascinován jeho krásným zvukem a charakteristickým gyroskopickým efektem, kdy se motorka při každém pootočení plynové rukojeti zamele ze strany na stranu. Krása - tohle buď budete mít rádi, a nebo si BMW se vzduchem chlazeným boxerem prostě nekoupíte.

Oba dvouválcové stroje působí za jízdy poměrně tuhým dojmem, což mají na triku docela tvrdé podvozky a je to znát hlavně ve městě nebo na silnicích s horším povrchem. Musím přiznat, že zadní pérování BMW je na můj vkus tvrdé až příliš a bederka pro něj rozhodně nemá pochopení. Je tu naštěstí alespoň možnost upravit předpětí pružiny pomocí ozdobného regulátoru.

Při jízdě ve městě je cítit veliký rozdíl v řízení a jedná se hlavně o průjezd pomalejších zatáček či schopnost mánévrování při proplétání se plnými ulicemi. Široká řidítka a vzpřímený posed NineT je na tom celkem logicky o kus lépe než Anglán s úzkými a zalomenými řidítky. Právě tohle je znát také na okreskách s utaženými a pomalými vingly. Nicméně pocitová váha je přibližně na stejné úrovni a ani jeden z aktérů rozhodně nepůsobí neohrabaně - ba naopak, oba překvapují velice příjemnou ovladatelností. Zajímavý je fakt, že ve zpětných zrcátkách Triumphu je výhled o něco lepší než u BMW a to bych vzhledem ke konstrukčnímu řešení před svezením neřekl. Je fajn, že ani jeden není ucukaný a oba fungují plynule v celém rozsahu otáček. Zejména v městském provozu vlastnost k nezaplacení. Spojka jde u obou strojů snadno ovládat, přestože ji Triumph má lankovou a BMW naopak hydraulickou.

Když se za městem otevřou zakroucené okresky s pěkným povrchem, srdce Brita i Němce zaplesá a mohou se přetrhnout, aby se předvedli v tom nejlepším světle. Tvrdší podvozky najednou sbírají plusové body po nůších, a tím spíš přední vidlice „erkového“ Thruxtona. Ocenit je třeba tlumič řízení u Nine T, který by si určitě zasloužil také Triumph. Každopádně jistota, se kterou se pokládají do zatáček, je velikým zážitkem, stejně jako průjezd rychlých zatáček a následný výjezd při otočení plynové rukojeti za doprovodu úžasného zvuku. Prostě tady jsou doma a člověk dostává pořádnou porci jednostopé radosti. Po stránce motoru se bavorák tváří mnohem více gumově a působí o něco klidnějším dojmem, což platí především o středním pásmu otáček. Parádní je jeho krátká a přesná převodovka, do které padají rychlostí s německou precizností.

Thruxton funguje citelně lépe ve středních otáčkách, kde má sil na rozdávání a působí jako větší svalovec. Věřte, že jeho pružný motor s nádhernou zvukovou kulisou nenechá nikoho v klidu. Triumph nabízí tři palivové mapy Rain, Road, Sport. Z mého pohledu je asi nejlepší variantou palivová mapa Road, protože reakce na plyn se obejde bez škubnutí a je hezky plynulá. Na rovinu říkám, že by mi ani nevadilo, kdyby byla mapou jedinou, tak jako je tomu u BMW. Triumph strašně rád využívá nízké a střední pásmo, ovšem ani vyšší pásmo mu není cizí. Při otáčkách nad pět a půl tisíc jede opravdu hodně a obhajuje tak výlet vývojového týmu do závodního oddělení Triumph, kam si přišel vyfasovat vidlici Showa a brzdy Brembo. V těchto otáčkách jsou cítit lehké vibrace do stupaček, ovšem nejsou vůbec otravné a k motorce jako tato bezesporu patří. Vzhledem k objemu 1200 ccm umí nahaté báwo v nízkých a středních otáčkách sakra dobře, ale pro svižnější a temperamentnější jízdu pobídne otočit plynovou rukojetí o něco více a pohybovat se kolem sedmi tisíc.  

Přední radiální brzdy vsadily na jistotu a v obou případech pochází z dílny Brembo. Svým výkonem jsou si dost podobné, a velké rozdíly nenajdete ani v jejich ovládání či nástupu. Je vidět, že žádný z výrobců nepodcenil sportovní potenciál svého motoru a podvozku, a proto oba věnovali odpovídající pozornost také brzdám. Povinnou součástí standardní výbavy je ABS, které u BMW i Triumphu zasahuje velmi citlivě a jenom v nejnutnějších případech, takže o něm většinu času vůbec nevíte.

Svižná jízda je lákadlem a „erkového“ Thruxtona s přední vidlicí Showa a zadkem Öhlins si určitě nebude kupovat někdo, kdo by chtěl jezdit jenom od kavárny ke kavárně. Podle toho co jsem zažil, má Thruxton co nabídnout a sportovní jízda mu rozhodně není cizí. Podobně je na tom R Nine T, který má z celé řady Heritage vůbec nejlepší podvozek, což se týká především přední USD vidlice, která ovšem na rozdíl od Triumphu postrádá možnost nastavení.

Ať je to jak chce, obě motorky jsou opravdu jiné a pravděpodobně zaujmou jiné typy motorkářů. Jedno je ale jasné, Triumph i BMW jsou mnohem více továrny na emoce než praktické stroje a jízda na nich je dost nevšedním zážitkem. Podle toho vypadá i cena, která se blíží ke čtyřem stům tisícům. Za Triumph Thruxton R aktuálně zaplatíte 389 800 Kč, BMW R NineT stojí podle platného ceníku o necelou desítku víc. Pokud byste se rozhodli pro Triumph, a zároveň přitom ušetřit třeba na novou kuchyň, základní model teď mají v akci za 299 999 Kč.

Informace o redaktorovi

Vláďa Novotný (Odebírat články autora) - Výška testovacího jezdce: 173 cm
Petr Poduška (Odebírat články autora) - Výška testovacího jezdce: 186 cm
Jiří Jevický - (Odebírat články autora)

Klady a zápory

BMW R NineT
+ charakteristický projev motoru boxer
+ prostorná ergonomie
+ sportovní podvozek

Triumph Thruxton R
+ autentický design
+ špičkové komponenty podvozku
+ točivý motor


BMW R NineT
- nenastavitelná přední vidlice

Triumph Thruxton R
- málo místa pro vyšší jezdce


Který z modelů byste si vybrali vy?

  1. Hlasováno: 132x
  2. Hlasováno: 275x

Hlasování

Dotazník se zobrazí pouze přihlášeným uživatelům. Nejste bohužel přihlášení, tuto akci můžete provést v pravém horním rohu nebo se nově registrovat.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (12x):



TOPlist