Honda CB 1000R+ vs. BMW S 1000R: souboj čtyřválců

Honda to s CBčkem trefila. Postavila skvělou zlobivou motorku, která si zároveň zachovává své klasické „hondí“ rysy. Teď tu má ale soupeře, který jde do boje s nefér papírovými hodnotami, které předem Hondičku odsouvají do kouta. Jak si s tím loňská novinka poradí?

Honda CB 1000R+ vs. BMW S 1000R: souboj čtyřválců

Kapitoly článku

Parkuju Hondu vedle BMW a koukám, že vypadá fakt dobře. Je moderní, elegantní a v téhle verzi plus, která je o 30 000 dražší než základní, to vyzní ještě víc. Je tady navíc malý štítek nad světlem s kusem hliníku, krovka místo sedla spolujezdce ve stejném looku a hliníkové díly se objevují i na blatnících a mřížce chladiče s logem CB 1000R. Ve výbavě jsou navíc vyhřívané hefty a to nejdůležitější - rychlořazení. O tom ale později. Vedle BMW je Honda štíhlounká, kompaktní, zkrátka radost podívat. Její drobnost mě nejvíc dostala, když jsem jí zaparkoval vedle starého šestkového Horneta, který je větší!

Prvotřídní zpracování a parádní detaily = Honda, na kterou můžete koukat dlouhé hodiny

O to víc mě překvapuje Mnichovan. Působí tak trochu jako pravidelný účastník Octoberfestu v letech. Jo, je znát, že tenhle model má na svém kontě už několik křížků a že by si zasloužil modernizaci. Motorka je opticky velká a rozsáhlé použití nelakovaných plastů nebudí vůbec dojem motorky za 373 000 korun. I tak jsem na něj ale zvědavej, protože na něj všichni pějou jenom chválu, ale že bych se jím kochal před kavárnou, to se fakt říct nedá.

Hadice, plasty, chaos. Je vidět, že to byl původem superbike

Já můžu zatím chválit jenom Hondu. Už asi nemá smysl psát, že je to motorka, kde je všechno tak, jak má být. To už za ty roky všichni vědí. Co naopak musím nahlásit, že když jsem na ní prvně sednul, tak se vrchní polovina těla nějak nemohla srovnat. A pak mi došlo proč. Sedím ve větším předklonu, než bych tu čekal, na Hondu je to až nezvykle bojová pozice. I když jsem ale trošku nataženější, není to vůbec špatné a i na dojíždění po městě úplně v pořádku. Benefity téhle pozice se pak ukážou za městem. Díky předklonu není problém v klidu nastavit cestovní tempo okolo 140 a v klidu odolávat poryvům větru.

Řídítka BMW jsou sice širší, pryč jsou ale doby, kdy byly na japoncích k uzoufání uzoučký

Jenom škoda, že vás přitom budou otravovat vibrace motoru přenášející se do řídítek. Prochymu vadily od 7 000, mě nebavily dokonce už od 5 000 otáček. Nevím, jestli tím Japonci chtěli CBčku přidat něco na charakteru, ale mě to vzhledem k luxusně vyladěnému motoru přijde škoda. To jádro je ukázkou japonské preciznosti, je silné, příjemné a doslova sametové. Kdykoli otočíte plynem, dostanete razantní, ale jemný kopanec, který vás pošle vpřed. Trošku lepší by mohla být reakce na prvotní otevření plynu při nejostřejší mapě, tam je občas cítit lehké cuknutí, jinak je to ale továrna na hebkost. Motor je navíc králem krouťáku, takže i v nízkých otáčkách CB hltá pomalejší auta jako jednohubky. Díky tomuhle příjemnému projevu tak není problém brblat na šestku, na kterou je schopná vás dovézt ze Slap do Prahy se spotřebou 4.8 litru. Když přitom v absurdní rychlosti 40 km/h otočíte plynem, nestane se nic jiného, než že vás Honda vyhoupne dopředu. Neuvěřitelná použitelnost.

Smekám před umem japonských inženýrů, navíc je to jádro i pěkný na pohled!

Nemyslete si ale, že vám CBčko nedokáže rozproudit adrenalin v žilách. Pořád má člověk co dočinění se 145 koňmi, které se skrývají v 10 500 otáčkách, kde už je to slušnej fofr. Ve spojení s krátkým rozvorem Honda umí na výjezdu ze zatáčky na dvojku zvednout přední kolo a dokonce zavrtět řídítky! Je tohle ještě Honda? Super! Je až neuvěřitelný, jak inženýři vyvážili zlobivost se solidností, protože i když se vám dere přední kolo do oblak, máte pocit absolutní hondí jistoty, takže s leknutím neuberete plyn, ale klidně si dovolíte ho držet dál a sázet tam další rychlosti.

Je to chuligán pro všechny

Jak už jsem psal, hlavním benefitem verze plus je quickshifter. Ten by mohl být při řazení nahoru o něco rychlejší, jinak funguje ale bezchybně a přidává to na dojmu z jízdy. Co mě ale při řazení fakt dostalo, jakým způsobem do sebe kvalty v převodovce zapadají. Řazení dalších rychlostí je jako když zacvakáváte čerstvě rozbalené kostičky Lega - přesné cvaknutí, a je to. To samé platí o řazení dolů, a i to se děje samozřejmě bez spojky. Už dlouho říkám, že rychlořazení je jednou z nejlepších moderních vychytávek a poznáte to hlavně v zatáčkách, kde taháte. A to si pište, že s CBčkem tahat budete. To, jak zatáčí, vás prostě donutí jet sportovně. Zatáčky si vyloženě užívá a vám stačí jen lehce hýbat rameny k tomu, aby nasměřovala svůj čumák tam, kam chcete. O tlumení si přitom troufám tvrdit, že je ideálně nastavený na naše silnice. Dovolí hodně svižné tempo, během kterého budete moct likvidovat hlásiče náklonu na stupačkách, a nenechá vás ve štychu, ani když jedete po špatném asfaltu. Při klidném návratu domů vás pak neotravuje poskakováním na nerovnostech, jen je klidně filtruje a dává vám ten klasický Hondovský pocit jistoty.

Kluci od Showy to snad ladili na středočeských okreskách...

Škoda jen těch vibrací, díky kterým na CBčku nebude cesta k moři ideální, a taky zdrbu budík. Na první pohled je fajn. Moderní, čitelný, s vcelku jednoduchým ovládáním. Jenže jeho velká skleněná plocha dokáže nepříjemně odrážet sluníčko, takže nejen, že nevidíte, co zobrazuje, ale když se na něj podíváte, tak vás oslní a chvíli nevidíte vůbec nic. Tohle se fakt nepovedlo. Hold ani dokonalá Honda není úplně dokonalá. Jinak jde podle mě ale o jeden z nejuniverzálnějších a nejpoužitelnějších velkých naháčů součastnosti.

Skvělá práce, tohle se bude prodávat samo

BMW je totiž úplně jiná liga. Pro S 1000R si nepůjde člověk, který ho chce na dojíždění do práce, výlety ve dvou a občasné svižné svezení. Bavoráka si pořídí adrenalinový feťák. Už když jsem na něj přesednul, mi bylo jasný, že sedím na superbiku bez kapot. Řídítka oproti Hondě daleko vpředu, řízení je díky tlumiči těžší, v rychlostech okolo nuly se s ním hůř manipuluje a k tomu to chrčení motoru… Nejde o to, že je tady namontovaný výfuk od Igora, jde o mechanický hluk řadového čtyřválce. Co BMW slibovalo na první dojem, to taky splnilo. Ve chvíli, kdy ho podržíte u krku, se rázem rozplynou dojmy o zastaralé motorce, velké baculaté holce a nedostatku luxusu. Tady si neplatíte za hliníkový cingrlátka, ale za dávky adrenalinu.

"Erko" není větší jenom opticky, jízdní pozice je díky sedlu prostornější

Motor, který si vzal inspiraci v legendárním agregátu od Suzuki GSX-R K5, je zkrátka poklad. Dole rozhodně nemá tolik páry, co okřídlený agregát, ale je mu to jedno. Ví, že jeho výkon leží v otáčkách, a tak se za ním nekompromisně dere. Je hladový, dychtivý a vy mu dáváte víc a víc. Ve spojení s rychlořazením tu tak máme kombinaci, která drtí vaše smysly. Při klidnější jízdě je quickshifter podobný, jak u Hondy, až na gumový pocit při podřazování. Když ale na bávo tlačíte, funguje o moc líp. Dodávku výkonu přeruší jen na tu nejnejzbytnější dobu pro přeřazení, takže motorka táhne skoro neustále. Chcete to zažít znovu a znovu, a díky tomu pojedete jak magor. Navíc je tu ten krásný bílý otáčkoměr, kde je radost honit červenou ručičku nahoru a dolu a skvělé světlo signalizující přeřazení. Přiznávám se, že jsem byl až trošku rád, že ho musím vrátit. Mít ho dýl, tak bych asi brzo přišel o papíry.

Motor moc krásy nepobral, ale když na vás začne blikat bílá dioda, je to úplně jedno

Drobná piha na kráse se ukrývá ve spojení brzd, lehce jdoucího plynu a podřazování. Než si na to zvyknete a dáte si pozor, může vám to připravit pár horkých chvilek. Jinak BMW vládne i v disciplíně zpomalování. Ne že by Honda nebrzdila, jen je to opět tak akorát vyladěné na běžnější ježdění, pro všechny. Pro stejný brzdný účinek musíte víc zmáčknout páčku, než u BMW. Jednoduché řešení ale bude ve výměně destiček.

V tradičním souboji Tokico vs. Brembo opět vyhrávají italové

I když to teď možná nevypadá, tak S 1000R není jenom o motoru. Oproti Hondě sice působí mohutnějším dojmem, v zatáčkách se jí ale hravě vyrovnává. Teda hravě. Chce trošku aktivnější přístup, přeci jenom je to nahatý superbike. Pak ale zatáčí se stejnou chutí, a protože je i na silniční režim Road o něco tvrdší, je při tom o chlup přesnější. Abyste to poznali, tak už to chce samozřejmě trošku větší rychlost. Všechno to prostě zapadá do toho, že je to závoďák. Když tlačíte na pilu a máte skvělou silnici, je to super. Jakmile jsem se potom už chtěl jenom dopravit v klidu domů, hned vzpomínal na komfortní tlumení Hondy. Ta by si s dírama a záplatama poradila líp.

Na otevřených kvalitních silnicích je S 1000R vpředu, na rozbitých okreskách se pořadí mění

Verdikt je jasný: S 1000R je nekompromisní sporťák, CBčko je pro všechny. BMW bude člověk drtit, bude si užívat jeho sportovní charakter a pojede jak magor. Jízdu na Hondě si naopak užije i méně vyježděný jezdec nebo výletník, který se ale ve finále taky dočká podobných pocitů z krocení něčeho silného a divokého. Jen to dostane v o něco klidnějším a univerzálnějším balení. Cenově obě verze Hondy modelový rok 2018 o 30tis. Kč zlevnily. Standardní CB1000R koupíte již za necelých 300tis. a plusko o 30tis.kč dráž. BMW začíná na 369.500 Kč.

Každá je jiná, obě jsou výborné

Informace o redaktorovi

Tomáš Procházka - Výška testovacího jezdce: 177 cm
Honza Zajíček - Výška redaktora: 183 cm

Co vítězí u vás?

  1. Hlasováno: 143x
  2. Hlasováno: 61x

Hlasování

Dotazník se zobrazí pouze přihlášeným uživatelům. Nejste bohužel přihlášení, tuto akci můžete provést v pravém horním rohu nebo se nově registrovat.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Autoři článku obdrželi prémie 135 Kč od 15 uživatelů. Prémie jsou již uzavřené, děkujeme.

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.00
Známkováno: 2x

Motokatalog.cz

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



TOPlist