BMW R 1200 RT

Legendární Reise-Tourer se, jak bylo oficiálně potvrzeno na podzimní výstavě v Miláně, v příští sezóně dočká výrazné modernizace, která se týká především výměny motoru za agregát s částečně kapalinovým chlazením. Ten byl poprvé představen u modelu R1200GS (o něco později pak také v jeho dobrodružnější verzi Adventure) a další na řadě je teď ryze cestovní RT. Výroční edice 90. Anniversary tedy zároveň symbolicky uzavírá jednu životní etapu legendárního ertéčka, které se v současné podobě vyrábí od roku 2010, ale jeho rodokmen sahá mnohem dál do historie. Kdybychom chtěli vyjmenovat všechny podstatné milníky v životě ertéčka, musíme se vrátit až do roku 1979, kdy se na trhu objevuje první celokapotovaný cesťák R100RT se vzduchem chlazeným boxerem. V roce 1996 jej pak střídá první "oil-head" R1100RT, chlazený (jak název napovídá) vzduchem a olejem, v letech 2001 až 2004 se už do modelu RT montuje motor o objemu 1150 ccm, a současná dvanáctistovka přichází na trh v roce 2005.
Poslední změny se pak odehrály před čtyřmi lety, kdy přišel na trh faceliftovaný model s modernizovaným motorem (viz náš test), jehož rozvod s dvěma vačkami poháněnými řetězem zvýšil točivý moment a hlavně jeho dostupnost v nízkých otáčkách. Vzduchem chlazený boxer díky tomu získal sportovnější charakter, což je jednou z hlavních deviz tohoto cestovního korábu. RT je totiž i přes svoje mamutí rozměry hodně živá a obratná motorka, a kromě pohodlného hltání kilometrů po stovkách umí nabídnout i hodně vzrušujících zážitků při ostřejší jízdě v zatáčkách.

Letošní výroční model připomíná narozeniny motocyklové divize značky BMW nejenom výroční plackou mezi řídítky, ale také speciálním lakováním. Slavnostní černou metalízu Sapphire vkusně doplňují decentní šedé plochy a jako svíčky na dortu svítí zlaté trubky přední vidlic a brzdové třmeny. Po technické stránce se od řadových modelů předchozích let nijak neliší a vychází z osvědčené a stovkami tisíc kilometrů prověřené kombinace plochého dvouválce v ocelovém rámu, odpruženém unikátnímy systémy Telelever a Paralever. U tak luxusního cesťáku pochopitelně nemůže chybět ani elektronické nastavování tuhosti podvozku ESA II, které umožňuje proměnit za jízdy a během pár vteřin jízdní vlastnosti z dálničního křižníku na sportovní bike či naopak.

Představu dokonalého jízdního komfortu navozují už samotné obří rozměry kapotáží, které jsou jako stvořené na dlouhé dálniční přesuny, ale zároveň opticky dělají z ertéčka těžkou a neohrabanou motorku. Málokdo by asi na první pohled uvěřil, jak svižně se tenhle parník nechá vodit z jedné zatáčky do druhé, nebo jak zvládá proplétání městským provozem.  O to větší překvapení přinesou první minuty po rozjezdu! Respekt jde rychle stranou a motorku dostanete do ruky po pár projetých zatáčkách. Dlouho netrvá ani naučit se ovládat mohutné ertéčko v malých rychlostech při projíždění kolonou, nebo se otočit se na poměrně malém prostoru. 229 kilo suché, respektive 259 kg pohotovostní hmotnosti není na takové monstrum zas tak moc, zvlášť když vezmeme úvahu nízké těžiště plochého dvouválce. Sedlo je navic výškově stavitelné, takže se nedostatku kontroly při zastavení nemusí bát ani jezdci s kratšíma nohama.

Dlouháni naopak nemusí mít strach, že by se neschovali za sériové plexi. Jeho výška je skutečně velkorysá, a díky širokému rozsahu nastavení si za ním najde klidné útočiště opravdu každý. To oceňuji i vzhledem k tomu, že přirozená jízdní pozice je naprosto vzpřímená, přestože řídítka nejsou bůhvíjak vysoko. Jenom ve sportovnějších pasážích jízdy motorka láká do mírného předklonu za spuštěným štítem, ale při dálkové turistice si každý radši pohoví s narovnanými zády. Plusové body získávají také šikovně umístěná zrcátka, která kromě slušného výhledu poskytují ochranu rukám, a v kombinaci s vyhřívanými hefty (a sedly) se starají o maximální tepelnou pohodu posádky.

Nuda na dlouhých cestách v sedle RT nehrozí - k dispozici je jednak kvalitní audiosystém s možností poslechu rádiových stanic nebo vlastního playlistu z připojeného USB úložiště, a za druhé našlapaná přístrojovka, která na požádání chrlí nekonečné množství informací. Přesto je poměrně přehledná a pohyb v menu celkem intuitivní. Kaslík na drobnosti, ve kterém je umístěná přípojka na externí zdroj hudby, se dá pochopitelně zamknout, a to stejným klíčem který pasuje do zámků bočních kufrů a zapalování.
K bezstarostnému cestování neodmyslitelně patří kromě zavazadlového prostoru v sériové výbavě také elektronické asistenční systémy, které zahrnují kromě zmíněného systému ESA II také tempomat, kontrolu trakce a ABS. Na nádrži nechybí příprava na uchycení originálního tankvaku, ale na druhou stranu trochu překvapivě ertéčko postrádá držák na navigaci.

Jak už bylo řečeno, BMW už má pro ertéčko připraveny ve skladech nový výkonnější motory s částečně kapalinovým chlazením. Důvodem ale nejspíš nebude to, že by snad  maximální hodnota 110 koní stávající model nějak zásadně omezovala v rozletu. Ani současný boxer totíž rozhodně není žádný lenoch - jeho zátah a reakce na plyn jsou na cesťáka víc než dobré, a dodávají  motorce přiměřeně sportovní charakter. Motor přitom zbytečně neprovokuje k bláznění na každém rohu, a poslušně pracuje i ve třech tisících otáčkách. Svůj potenciál vlastně dává najevo jenom na požádání,  ať už potřebujete prudce zrychlit při předjíždění nebo si prostě dlouhou cestu okořenit trochu ostřejší jízdou. Elasticita dvouválcového boxeru se prostě k cestovní motorce perfektně hodí, a příjemná je i skutečnost, že se to celé obejde prakticky bez vibrací, a se sympatickými provozními náklady. Dostat průměrnou spotřebu nad šest litrů vypadá skoro jako nemožné - během testu si motor řekl o 5,4 litru na sto, a při šetrnějším zacházení by to jistě mohlo být ještě méně. V kombinaci s 25litrovou nádrží se tak dostáváme na hodně slušný dojezd.
Podobně jako si motor poradí s nejrůznějšími jízdními režimy, tak i podvozek se dokáže adaptovat prakticky na libovolný povrch i styl jízdy. Vděčí za to především kvalitnímu základu v podobě léty prověřených systémů odpružení Telelever a Paralever, jejichž kvality ještě násobí systém elektronického nastavení ESA II. Rozdíly mezi úrovněmi comfort, normal a sport jsou skutečně znatelné, a kromě toho se dá tuhost podvozku ještě doladit podle zatížení motorky spolujezdcem nebo bagáží. Pro někoho možná trochu moc techniky a potencionálních zdrojů komplikací na cestách, ale na druhou stranu, v současném světě luxusních motorek už skoro povinnost. Řízení motorky s tak vychytaným podvozkem je možná až moc sterilní, a chybí trochu větší zpětná vazba, ale u dálkového cesťáku to vlastně zas tak moc nevadí.
Optikou cestovatele je R1200RT v podstatě dokonalá motorka, která rozhodně nepatří do starého železa. Vlastně se není ani co divit, vždyť BMW má dálkovou turistiku hodně zmáknutou. Nemá smysl jí posuzovat jako univerzál, protože jí hendikepuji její rozměry a váha. Mezi cestovními motorkami si ale svoje místo právem zaslouži, a my už jsme teď hodně zvědaví, o kolik lepší bude nový model.