BMW R 12 nineT: Kultivovanější, ale rozhodně ne vykastrované

Hodně stručné shrnutí historie téhle řady: model nineT vznikl v roce 2013 jako původně limitovaná série k devadesátiletému výročí od začátku výroby motocyklů BMW. Měla to být moderní pocta úplně prvnímu motocyklu BMW, modelu R 32 z roku 1923. Jenže tahle novinka se přesně trefila do rozmachu celé kategorie café-racer, z limitky byl nakonec prodejní trhák s dalšími odvozenými verzemi. Konstruktéři BMW se rychle vrhli do úprav, aby zachovali původní vzducháče i pod tlakem všech emisních norem i do budoucna, přestože všechny ostatní boxery přešly na kapalinové chlazení. A k letošnímu stoletému výročí BMW přišla značka s pořádnou změnou konstrukce. Ta teď slouží jako společný základ pro cruiser R 12 i retro roadster R 12 nineT. Na první pohled jako by to byla pořád ta samá motorka jako první nineT, až bližší srovnání ukáže řadu podstatných rozdílů.

Motor zůstal v podstatě stejný, pořád je to ten charismatický vzducháč s válci do stran o objemu 1170 cm³ s chlazením pomocí vzduchu a oleje, který v první verzi vyjel na silnice už v roce 2004. Maximální výkon je 109 koní při 7 000 ot/min (v nabídce jsou i verze A2 s výkonem 95 k či snížení na 35 kW). Maximální točivý moment je 115 Nm při 6 500 ot/min, jenže tyhle suché technické údaje klidně rovnou zapomeňte, u téhle mašiny jsou čísla o ničem. Tady je hlavní průběh zátahu a reakce na plyn, retro charakter posiluje i větší váha všech vnitřních  komponent. U nových vodníků BMW už se při vrknutí plynem nestane skoro nic, ale nineT sebou ještě pořád podmanivě škubne do strany a dá vám najevo, že tenhle agregát bude mít úplně jinou vnitřní setrvačnost než nové vodníky.

Zmizel přívod sání na pravé straně, celý airbox je teď schovaný pod sedlem a možná i proto je celá zadní část motorky opticky výraznější, bachratější. Asi to vypadá méně agresivně nebo sportovně, ale musím souhlasit s tvrzením výrobce, že tahle novější tvář NineT paradoxně vypadá ještě víc historicky a odkazuje do dob, kdy mašiny měly pořádné „zadky“. Aspoň tak nám to vysvětloval šéf designu na úplně prvním náhledu před rokem a půl v Mnichově. Pořád je tady ten krásný blatník s výraznými držáky, zlatá přední vidlice, klasický světlomet se zajímavou linkou denního svícením, která odráží ty válce vystrčené do stran. Pořád je tu samozřejmě kardan a ten mohutný motor jako nosný prvek rámu. Boxer, který máte i v sedle pořád na očích, pořád si na něj můžete sáhnout.

Abych se tady pořád jen nerozplýval, o ten motor se můžete taky občas pořádně praštit do holeně, ten nový posaz je na to ještě náchylnější, aspoň pro nás dlouhány. A když už kritizuju, z hlediska designu mě moc nepotěšila baňka katalyzátoru a první části výfuku, která je při pohledu z boku hodně na očích. Taky zrcátka bych jako majitel asi hned odmontoval a nahradil něčím klasičtějším, ale to je drobnost. Když už jsme u toho designu, osobně jenom doufám, že BMW doplní paletu barev o nějaké zajímavější varianty.

Jasně, já chápu, že to má být retro model a připomínat klasiku, ale nabídnout jen dvě hodně nudné barvy, černou a zelenou, a celé to doplnit příplatkovou hliníkovou verzí s červeným rámem, to je prostě málo! Navíc BMW na svém webu hojně využívá lákavé fotky nineT v provedení s kapkovitou retro kapotáží, kterou ale v konfigurátoru vůbec nenajdete. Musíte si ji přiobjednat až po koupi mašiny a vsaďte se, že nebude levná.

Ocelový příhradový rám má teď tvar a přišroubovaný podsedlový rám, to aby bylo možné ho použít jako společný základ i pro cruiser R 12. Zadní jednotka odpružení je jinak uložená, zmírnil se úhel sklonu řízení. Taky nádrž je teď místo předchozích 18 litrů o dva litry menší a je trochu kratší a užší, takže jezdec sedí o něco blíž k řídítkům. Jinak ale pořád sedím na tom starém dobrém nineT, i když jízdní poloha už není tak radikální. Jenže doba se mění, posouvá k uživatelsky přívětivějším mašinám a nineT na to musí trochu reagovat. Nohy jsou možná ještě o maličko víc pokrčené v kolenou než u předchozí verze.

V sedle na jezdce čeká moc pěkný pohled na dva kulaté budíky. Opravdu klasika a dobře zpracovaná do moderní doby! Ručičky tachometru a otáčkoměru prostě ničím nenahradíš a ty dva malé LCD displeje překvapivě zvládnou většinu funkcí palubního počítače. V dnešní době už tady trochu chybí palivoměr a ukazatel dojezdu. Můžete si také připlatit za kolečkový ovladač na levém řídítku a ovládat i infotainment a mobil, jen navigaci sem nikdy nedostanete. BMW R 12 nineT se dá objednat i s malým barevným TFT displejem, ale jestli vám při brouzdání v konfigurátoru zaváhal prst nad moderním displejem, okamžitě ucukněte, to by byla svatokrádež! Škoda, že tady forma trochu předběhla zpracování, protože hlavně na dálnici se budíky přístrojů v pružném uložení dost třepou a kazí ten dojem prémiové mašiny.

Naštěstí na všechno zapomenete při ťuknutím na startér, po kterém se vzducháč se syčivým zachrochtáním probudí a okamžitě dá najevo svou sílu a tak trochu neurvalý zvuk a projev. Nové naladění je uhlazenější a učesanější, zvuk je nepatrně tlumenější, ale pořád je to ten starý dobrý agregát se základem z roku 2005 a všechny uvedené změny máte šanci poznat jen při přímém srovnání s předchůdcem. Zůstává ten vrčivý agresivní zvuk, kdy ten motor má neskutečnou sílu v nižších a středních otáčkách. Ta pravá šelma se probouzí před 3000 otáčkami a až do 6000 otáček je k dispozici komfortní zóna s mocným zátahem. Ale chutnají mu i vysoké otáčky a do červené zóny nad 9000 to je krásná divočina, opepřená i nádherným zvukem.

Málokterá motorka dokáže přinést takovou emoci, když ji naložíte při výjezdu ze zatáčky. S chraplavým řevem se vytáhne z toho náklonu a naloží na zadní kolo, co se do něj vejde. Není to o číslech, tady je požitkem ta přesně namíchaná kombinace správné dávky vibrací, chraplavého zvuku, dunění i mechanických zvuků od sání, které je umístěné pod sedlem. A výsledek je nádherný koncert a dokonalá emoce a ta správná míra neochoty a neurvalosti. Paradoxně právě kvůli tomu trochu „humpoláckému“ motoru někdy působí nineT těžším dojmem. Na to, jak je to kompaktní motorka, má svoji váhu hodně soustředěnou do motoru. Tahle mašina není těžká, natankovaná má 220 kg, ale pocitově je to při pomalých rychlostech docela cvalík. Až když se rozjedete, najednou ta kila zmizí.

S čím jsem se za celou dobu testu tak úplně nesmířil, je elektronický plyn ride-by-wire. Což o to, on není nijak podstatně horší než u dnešních moderních motorek, jenže my všichni pravověrní milovníci první verze nineT si prostě pamatujeme ten dokonalý plyn ovládaný lankem. U elektronické verze je prodleva i reakce na otočení rukojetí pokaždé nepatrně jiná a ovladač plynu je na tento motor dost citlivý. Nedá se říct, že by bylo ucukané vstřikování, jen je tu složitější si odměřit přesně požadované množství plynu a trefit tu chvíli, kdy už chcete víc a víc nakládat třeba na výjezdu ze zatáčky.

Kromě elektronického plynu je R 12 nineT vybavené i další moderní elektronikou, jaká je standardem pro nové a moderní mašiny BMW. Je tady bezklíčové zapalování, takže stačí nosit klíček v kapse. Motor má jízdní režimy Dynamic, Road a Rain, ale ručím vám za to, že 90 % času v sedle strávíte na režimu Dynamic, který nejlépe vystihuje charakter této mašiny. Co se týče další elektroniky, je tady kompletní náklonové ABS a kontrola trakce, kterou si můžete podržením tlačítka kdykoli vypnout. Z příplatkové výbavy jsem překvapivě docela ocenil tempomat, který zpříjemní přesuny po dálnici. To proto, že s citlivým plynem je jinak náročnější udržet stálou rychlost kolem stotřicítky.

Naopak klasika sama je odpružení. Žádný semiaktivní podvozek, místo něj kvalitní nastavitelná přední vidlice Marzocchi o průměru trubek 45 mm a centrální zadní tlumič ZF.  Zadní odpružení má navíc vyvedené nastavení předpětí na bok. A celý podvozek je moc dobře odladěný a v každém momentu dokonale funguje. Zdvihy 120 mm vpředu a 120 mm vzadu jsou tak akorát kompromis mezi tuhým, responsivním řízením a krásnou odezvou od předního kola. Ne, není to silniční enduro a na rozbité silnici vás vytřese, ale když si trochu pohrajete s nastavením, najdete slušnou míru pohodlí. A hlavně jistoty, kdy ani na největších hrbolech odpružení nikdy nejde do dorazů a pořád má i v zatáčkách rezervu, neodskakuje a pobere velkou část rázů. Řízení je pořád jisté, pořád cítíte, že jste ještě daleko od jeho limitů.

Vylákalo mě to i k návštěvě okruhu v Sosnové, kde se ale brzy začnou ozývat stupačky. A vy cítíte, že to je jeden z důvodů té vysoké ceny, prostě tady se na odpružení nešetřilo. Další důvod pak jsou brzdy. Brzdové kotouče 310 mm a čtyřpístkové radiální třmeny Brembo tvoří s kvalitním odpružením dokonalou sestavu a vy můžete na přední kolo naložit tolik, co unesou vaše ruce. Výsledkem je krásné sportovní svezení i na téhle old-school retro NineT, v Sosnové se solidním gripem osvědčilo i obutí Continental ContiRoad 120/70 a 180/55. Jasně, nineT si asi primárně na okruh nikdo kupovat nebude, ale je moc příjemné vědět, že se tady vůbec neztratí.

Nová NineT je stejně jako předchůdce optimální mašina na kratší výlety, projížďky po práci, kdy si za půl hodinky chcete vypláchnout hlavu. Užít si, načerpat příval adrenalinu a nádherně se sklouznout. A možná i trochu „zatahat tygra za ocas“, protože 109 koní v podání tohoto motoru je subjektivně o dost větší porce, než když to samé vyždímete z řadového dvouválce. Prostě takový sametový katapult, kdy nikdy nemáte pocit, že by vám chyběl výkon. Vlastně ani na dálnici, protože jako každý naháč dovolí držet nějakých 140, pak už bojujete s krčními svaly. Ale pozor, R12 NineT se sice nádherně snadno ovládá, ale nepadne vám do ruky hned. Sepětí s motorkou je tu menší, neoblíknete si ji, nebude s ní tvořit jeden celek, pořád to bude samostatná bytost. Musíte si pohrát s nastavením přední vidlice, mašinu „dostat do ruky“ a jízdu si víc zasloužit.

To platí i pro quickshifter, na který můžete úplně zapomenout při turistické jízdě a nižších otáčkách. Jak už jsem zmínil, motor je pořád ještě ten starý dobrý vzducháč s poměrně velkou vnitřní setrvačností, takže každé přeřazení bez spojky jen s pomocí rychlořazení se v nižších otáčkách projeví pořádným škubnutím. Ale když akceptujete, že quickshifter je tady jen pro vytočený motor v zápřahu, pak je to najednou skvělý kámoš, který nádherně zrychlí celkové tempo. Převodovka má jinak relativně krátké převody, kdy na jedničku jedete přes 80, na dvojku 120 a na trojku vytáhnete 155 km/h.

BMW R12 NineT je i v nové podobě skvělej parťák, ale současně zůstává výrazná osobnost, občas se s vámi popere a chvíli trvá, než se s ním skamarádíte a nastavíte si odpružení přesně podle svého. Pak ale nabídne krásně razantní svezení, a přitom co se týče nějakých absolutních rychlostí pojedete stejně rychle, jako kámoši na podobných mašinách jiných značek. Ale NineT pořád dává skvělou zpětnou vazbu a v běžném provozu má pořád rezervu, na brzdách, na odpružení, na řízení... To se týká odpružení, to se týká náklonu a takové jistoty při průjezdu zatáčkou. To se týká plynu a s obrovskou rezervou se to týká dokonalých brzd, respektive skvělé shody předního odpružení a výborných předních radiálek.

Když to shrnu, tak R12 NineT je sice trošku zkrocená a zkultivovaná, protože doba i zákaznická základna se pořád vyvíjejí, ale pořád je to ten krásný hulvát. A to už v dnešním světě motorek začíná být trošku jedinečná věc. Jenže úplně na závěr si ještě musím maličko postesknout a přiznat se, proč si tuhle mašinu asi nekoupím. Prodejní cena 427 tisíc za úplný základ, testovaný kousek pak překročil hranici půl milionu, to je na mě trochu moc. Jasně, je to exkluzivní model, má to mít exkluzivní cenu, ale ten cenový rozdíl přes osmdesát tisíc proti konstrukčně téměř shodnému cruiseru R12 je fakt dost, moderní nahatý roadster R1250R je taky nelogicky levnější o padesát tisíc. Navíc NineT je specialitka na radost z jízdy, ale na nějaké dovolené, praktické dojíždění nebo jízdu ve dvou jsou lepší jiné mašiny. Jenže jak občas ironicky říká jeden můj známý: Ta motorka vůbec není drahá, to jen ty málo vyděláváš :-)

Informace o redaktorovi

Filip Tichý (Odebírat články autora) - Výška testovacího jezdce: 195 cm
Jiří Jevický - (Odebírat články autora)
Jan Hrubeš - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE