BMW K1300S vs. Honda VFR1200F

BMW volí tradiční design, bez zbytečných výstřelků. Vše má zde svoji funkci. Vzhled nového modelu VFR je více futuristický a otázkou zůstává jestli její výstřednost nebude mít více odpůrců než příznivců. Lidé jsou v designu rádi konzervativní.
I když má BMW menší štítek a poloha za řidítky je více uvolněnější než na Hondě, kde je více váha na rukou, zdálo se mě, že štítek více funguje u BMW. U Hondy je třeba více zalehnout a schovat se, už při 120 km/hod mě přišel odpor větru celkem silný - na cestovní mašinu. Jak je na tom sedlo a spolujezdec? Tady opět vyhrává BMW s jeho gelovým sedlem, tvrdé a klouzavé sedlo u VFRa musí být hodně nepříjemné i pro spolujezdce, který klouže dolů na řidiče. Zadní madla jsou podobná u obou strojů, BMW volí variantu uzavřených madel, Honda má zadní madla ve tvaru písmene C.
Při pohledu na přístrojovku se jasně ukazuje, že Honda není klasický cestovní stroj a srovnání se sportovně cestovním BMW s nadupaným palubním počítačem je zde velmi trefné. Palubní přístroje Hondy se mi ale zdály čitelnější a přehlednější, uvítal jsem digitálně informaci o rychlosti. BMW K1300S volí klasickou cestu dvou analogových budíků.
Palubní počítač BMW je o třídu výš než u VFRa, zobrazuje mimo jiné tlak v pneumatikách, průměrnou spotřebu, venkovní teplotu, dojezd na nádrž a nechybí ani počet najetých kilometrů od spuštění rezervy. Toto Honda nemá a prázdnou nádrž signalizuje pouze blikáním posledního dílku. Nádrž Hondy vám vydrží cca 200-250 km a spotřeba se pohybuje kolem 7 litrů na 100 km, vše je dané velikostí nádrže cca 18 litrů.
Zpracování ovladačů je podle mne u Hondy slabší, kvalita ovladačů u BMW je lepší. U VFR je navíc poloha blinkrů úplně dole nad houkačkou, která je dle mého zbytečně velká a zabírá moc místa na levém řidítku. BMW na svém Kčku volí „japonskou metodu“ přepínání blinkrů, bohužel spínač je trochu neintuitivní – neposouvá se na stranu, jen se naklání a není to pod palcem tak dobře cítit.
Zrychlení obou motorek je impozantní, kdykoliv vás vystřelí vpřed. Každý ale trošku jinak, u BMW je zde řadový čtyřválcový motor, VFR disponuje čtyřmi válci do V s jejich typickým zvukovým projevem. Motor Hondy se mi zdál lepší v nízkých a středních otáčkách, naproti tomu motor BMW se lépe cítí ve středních a vyšších otáčkách, kde dokáže naplno využít svého potenciálu. Obě motorky mají velmi dobrý podvozek a při průjezdech v zatáčkách zde není vítěze. Na nerovnostech ale dle mého opět trošku vede BMW a jeho systém odpružení. Honda mě přišla ještě více sportovnější a BMW trošku komfortněji naladěné. Navíc u BMW je zde bonbónek s elektronickým přepínáním na režimy Sport, Comfort a Normal.
Blížíme se k závěru, takže je čas se zmínit také o brzdách. Brzdy mi přišly silnější a s vyšším účinkem na VFRu, ale i brzdný účinek K1300S byl velmi dobrý a zdála se mi zde lepší dávkovatelnost. Páčky u Hondy mi přišly obě (spojková i brzdová) poměrně tuhé a při spojkování v koloně je to celkem posilovna. Zkoušel jsem si páčku nastavit, ale oproti BMW je to přeci jen velký rozdíl.
Když si sečtu plusy a mínusy, vítězí u mě BMW. Prostě mi více sedlo a řadový čtyřválec mně osobně učaroval více něž véčkový agregát od Hondy. Zmrazení přichází při pohledu na cenu testovaného modelu BMW K1300S. S cenou začínající na 460 tisíc bez dalších příplatků jako je například ESA je bratru hodně. Za cenu 360 tisíc mám novou Hondu VFR a to je důvod proč začínám znovu přemýšlet, kdo je vlastně vítěz tohoto testu.
Jarda

Informace o redaktorovi

Jarda Ducháček - (Odebírat články autora)
Matěj Oliva (Odebírat články autora) - Výška testovacího jezdce: 180 cm
Jiří Jevický - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE