BMW G650 Xcountry

Text: Filip Tichý | Foto: Jiří Jevický , Dan Šeiner | Zveřejněno: 14.1.2008 | Zobrazeno: 58 144x

Kapitoly článku

Motor a převodovka

Pohonná jednotka po konstrukční stránce G650 Xcountry hodně vychází z modelu F650. Motor vychází z předchozího Rotaxu, doznal jen mírné odlehčení a úpravy za účelem navýšení výkonu a uspokojení emisních norem. Výkon narostl na 53 koní při 7000 ot/min a krouťák na 60 Nm při 5250 ot/min, vylepšila se křivka dodávky výkonu a motoru to opravdu prospělo. Po nastartování se ozve pronikavý zvuk jednoválce, žádná utlumená bublavka. Motor má od středních otáček pořádnou sílu, dokáže pořádně zabrat v dlouhém rozsahu otáček, aby až úplně nahoře nakonec ztratil šťávu a řekl si tak o řazení další rychlosti. Krouťák tohoto jednoválce mi prostě přišel ve všech režimech o dost lepší než motory od konkurence. Až ve vyšších rychlostech se zákonitě projevilo výkonové manko a přestože na dálnici se dá Xcountry rozvášnit údajně až na 170 km/h, od 120 už to je spíše o vytrvalosti než prudkém zrychlování. Proti druhým Géčkům BMW má Xcountry na řetězovém kolečku o jeden zub navíc a na razanci rozjezdů je to podle mne znát.

Přestože nevyhrajete závody na dálnici, určitě se s tímto motocyklem dostanete na stupně vítězů v soutěži o nejmenší spotřebu. Průměrná spotřeba při testu totiž činila 4,2 l/100 km a plně věřím údajům od výrobce, které udávají 3,5 l při klidné jízdě. Nádrž o velikosti 9,5 litru ve světle těchto údajů vypadá dostatečně velká a můžete se spolehnout, že při normálním ježdění budete každých 250 km brát nádrž za tři stovky a brnkat na nervy kamarádům čepujícím dvakrát tolik.

S pětistupňovou převodovkou jsem se rychle skamarádil. Jednotlivé stupně tam padají rychle a pěkně odpovídají otáčkám motoru. Při řádění na okruhu v Sosnové jsem při příliš rychlém střídání rychlostí potkal i pár falešných neutrálů. A když je řeč o neutrálu, drobet mě štvala kontrolka, která se rozsvěcela s mírným zpožděním a znepříjemňovala vyřazování na neutrál. No dobře, přiznávám že jsou to takové nepodstatné pihy na kráse...

Odpružení, jízda

Jízda na Xcountry je snadná záležitost, motocykl vám okamžitě padne do ruky a po deseti minutách seznamování už můžete zkoušet náklony co si troufnete. Vše je dělané na nižší rychlosti, to jest utažené zatáčkovité silničky či polní cesty a svižné protahování městem. Řízení je živé, motorka se rychle překlápí mezi zatáčkami a díky nízké hmotnosti máte při startu z křižovatky dojem, že ten motor snad musí být sedmpade... Stejně tak v lehčím terénu si i laik díky nízké hmotnosti docela užije a naplno využije delší zdvihy přední obrácené vidlice. Odpružení je ale vyladěné spíše na klidnější jízdu, při ostřejším přikládání pod kotel se rychle dostanete na jeho limity, předek přestane na hrbolech stíhat a donutí vás zvolnit.

Při rychlejším řádění na asfaltu se zase projeví příliš živá geometrie řízení. Při ostřejší jízdě nad 120 km/h už se musí jezdec naklonit dopředu a víc zatížit přední kolo, i tak se ale občas předek ve výjezdech zavlní a trochu řidiče vyděsí, motorka také dost ztuhne a musí se do rychlých zatáček trochu nutit. Tahle mašina holt nemá závodní choutky a největší díl radosti přinese při nižších rychlostech. Tryskové přesuny po dálnici se dají přežít, ale těšit se na ně nebudete. Motorka je úzká a naprosto bez ochrany, takže při maximálce zákonitě dost fouká, na dálnici pak vlivem širokých řídítek občas poryvy větru rozvlnily řízení.

Brzdy, kola a pneu

Obuté pneumatiky Metzeler Tourance na devatenáctipalcovém kole vepředu a sedmnáctipalcovém kole vzadu tomuto motocyklu dobře padnou a v zatáčkách dovolí opravdu hodně. Jelikož jsme byli Géčka vyzkoušet na okruhu v Sosnové, mohl jsem je dostat opravdu na limit jejich možností a i když jsem to přehnal, daly to najevo mírným cuknutím a hned se zase nechaly přesvědčit do gripu. Menší nadšení na okruhu působily brzdy. Zadní brzda je v kombinaci s ABS skvělá a je radost ji používat, páčka přední brzdy je ale dost gumová a při silnějším stisku ji domáčknete úplně až k řídítku. Xcountry je vybaven vypínatelným ABS, které ovšem blokuje příliš brzo a je trochu hrubší než je obvyklé. Ani po vypnutí ABS (je nutné vypnout motor a znovu nastartovat spolu se stisknutým tlačítkem odpojování abs) mi ale účinek přední brzdy nepřišel příliš dobře dávkovatelný a nakonec jsem si i na asfaltový okruh nechal ABS zapnuté a do každé zatáčky se hrnul s poškubávajícími koly. Po odjezdu z okruhu a průjezdu Prahou jsem ale musel uznat, že na běžné použití a pro klidnější nebo začínající jezdce jsou ty brzdy to nejbezpečnější, co je dnes k dispozici.

Spolujezdec a cestování

Při jízdě se spolujezdcem se ještě více odlehčí přední kolo, takže při rozjezdech do kopce to chce opatrně zacházet se spojkou, jinak to ale ve dvou není problém a oba mají dostatek pohodlí. Při řízení je ale víc cítit váha a každý pohyb spolujezdce, přeci jen samotná motorka je dost lehká a nárůst hmotnosti řízené „soupravy“ se víc projeví. Na testovaném kousku nebyla madla, ale ono je stejně možná příjemnější, když se slečna musí pořádně přitisknout... Jako motocykl pro dva bych ale asi výběr zvážil, jednoválcový Xcountry je svým zaměřením přeci jen sólová záležitost.

Při delších cestách vás asi bude trápit problémové uložení zavazadel. Skloněná nádrž uveze asi jen miniaturní tankvak, výfuk po straně nedává moc možností montáže postranních kufrů a objem místa pod sedlem se dá vyjádřit cifrou 0 (ano, Nula). Ale po vybavení zadním topcasem a třeba rolkou na místo spolujezdce bych si s kántrošem s chutí na nějakou tu dovolenou cestou necestou vyrazil. Zvláště při tak lákavé spotřebě, kterou jsem již uváděl.

Závěr

Jak jsem již naznačil, všechny tři stroje BMW řady G jsme byli vyzkoušet na motardové trati v Sosnové. Xcountry sice z této trojice působilo nejcivilnějším dojmem a některé komponenty jako přední odpružení nebo klidnější brzdy dávaly najevo, že na závodní trati tento stroj zrovna projektován není. Přesto se s tímto prostředím vyrovnalo se ctí a zvládalo asfaltovou i šotolinovou část bez nejmenšího zaváhání. Při následné cestě zpátky po dálnici a průjezdu ucpanou Prahou přesvědčivě ukázalo, že z dané trojice modelů G650 opravdu poskytuje nejvyšší užitnou hodnotu.

Lze jej označit za dobrého pracanta třeba pro dojíždění, ale i prima mašinu na dovolenou v Alpách, navíc s prima zábavným motorem. Řízení a jízda jsou jednoduché a stroj lze doporučit i začátečníkům nebo třeba slečně, která má z těžších a silnějších mašin respekt. Takže pokud jste obdivovatelem bavoráků a stylu Scrambler a skousnete trochu vyšší cenu než u konkurenčních jednoválcových endurek, máte nad čím uvažovat.