BMW G 310 R: malorážka nejen pro začátečníky

Pamatuji si na první svezení z roku 2017, jako by to bylo včera. Zvuk motoru mdlý a výkon lineární bez emocí. Ovladatelnost byla pomalá, posed pohodlný, a tak nějak se prohlásilo, že jako motorka pro autoškoly dobrý. Ani jste nemuseli srovnávat s KTM 390 Duke a bylo vám po jízdě jasný, že tahle motorka chce být hlavně nekonfliktní a umírněná.

Nechápejte to ale zle, že by šlo o špatnou motorku. Jen s odstupem času, kdy vám pod rukou projdou i jiné třístovky, už začínáte srovnávat. V hlavě si pak dávám dohromady pomyslný žebříček. V každém případě i bez onoho žebříčku očekáváte od BMW trochu víc pohodlí, nebo sportu, případně kvalitu zpracování na jiném levelu než mají ostatní. U G 310 R jste ale nedostali nic navíc oproti konkurenci a samotný výsledek se ve finále jevil rozpačitý. O to větší zájem ve mně vzbudila informace, že se opět dostanu za její řidítka. 

Letos totiž došlo k úpravám, kdy se výrobce musel popasovat jak s přísnějšími emisními limity, tak se rozhodl nasadit elektronický plyn a lehce si pohrál s designem. Euro pětka kupodivu nesebrala žádný výkon, takže tady stále najdete 34 koní a 28 Nm. Plyn typu ride-by-wire by měl poskytnout citlivější odezvu a měl by si lépe hlídat volnoběžné otáčky. Nová je antihoppingová spojka, páčky brzdy a spojky jsou nastavitelné ve čtyřech polohách.

Na novince po designové stránce dominuje přední LEDkový světlomet a blinkry se stejnou technologií. Nové jsou i postranní panely v oblasti nádrže a chladiče. Vzhled je tak více ucelený a modernější. Nenajdete zde slabší místo a samotné lakování taky prokouklo. Má testovaná verze nabízí šedou s červenobílými detaily, pak ji ještě doplňuje černá s bílými prvky a bílo modrá varianta. Motocykl rázem prokoukl. Když se podívám na předchozí model, tak jednoznačně posun vpřed.

Jednoválcový čtyřtaktní motor o objemu 313 cm³ má letos kromě výše uvedeného lehce pozměněný kompresní poměr. A v momentě, kdy jej nastartujete, zní přesvědčivěji než u předchozího modelu. Projev studeného motoru je příjemnější. Není tolik rozhádaný a ve vteřině se usadí v lehce zvýšených otáčkách pro rychlejší ohřátí. Nicméně dvakrát se mi stalo, že jsem ráno musel točit startérem a až na potřetí se mi ho podařilo probudit k životu. Otázka je, co za to může. Neviděl bych to však jako celosvětový problém. Myšlenku nepřidávat při startování plyn, jsem ale nakonec musel vypustit z hlavy a plynem jsem nakonec vrknul a motor se chytnul.

V každém případě zní motor lépe a jeho projev je dospělejší. Posed je příjemný a jezdec je pouze lehce nakloněný dopředu. Tady se nic nemění a upřímně nebylo potřeba. Jedná se o velkorysou polohu a věřím, že i větší osoby se tady vejdou. Limitní může být jen sedlo, které za vaši zadnicí už neposkytuje moc prostoru. To je dané jeho tvarem a schopností vás ukotvit uvnitř motocyklu. V momentě, kdy chcete vysedávat v zatáčkách, tak už se o něj opřete. O tom blíže ve videu.

Nastavuji si páčky brzdy a spojky na svoje menší ruce, a překvapivě brzdová páčka sice na oko změní lehce polohu, ale její záběr je v první fázi tuhý. Nástup brzdné síly tak nedostanete hned a pro ten správný pocit je pro moji malou dlaň stále moc daleko od řidítka. Při typickém zaháknutí dvou prstů prvními články tak nemáte v první fázi brždění cit. Až po překonání této tuhosti dojde ke kýženému výsledku. Těžko se to popisuje, pokusil jsem se to natočit.

Když už jsem zmínil brzdy, tak zde při brzdném manévru najdete dostatek síly i citu. Nástup je i díky zmiňované tuhosti vlažnější, ale jakmile si brzdu správně chytnete, tak není problém. Zazdít tedy brzdy tím, že nefungují, by byla škoda. Fungují dobře, i ta zadní působí silně a citlivě. Spojka je krásně dávkovatelná, jedničkou počínaje a šestkou konče, pak jen cvakáte jeden kvalt za druhým. Podřazování je ve stejném duchu, tedy jemnější a přesnější. I řazení tak letos působí lehčím a svěžejším dojmem.

V momentě, kdy se rozjedete, začnou zmíněné jemné retuše dávat větší smysl a připojují se další. Elektronický plyn je bez prodlevy, a to jak na samotném heftu, tak i jeho počítačový projev je minimalizován. Okamžitě se tak dostavuje větší radost a ochota k vytáčení. Je tu ale ještě jedno pozitivum, silný střed. V této třídě to sice bude vždy o tom drtit plyn na doraz, ale nebývá zvykem, abyste u třístovky nechali s klidem spadnout otáčky na hranici šesti tisíc. Motor měl i dříve dobrý střed, ale dnes je výkon lépe dávkovatelný, odezva je bezprostřední a jízda je daleko radostnější. Nevím, čím to je, ale letos je to třetí motorka od BMW s Euro 5 a mně projev připadá lepší než dříve.

U předchozího modelu jsem si stěžoval, že při zatáčení se dostavuje opožděná reakce na vaše povely. Letos je tohle pryč. Dříve jste zatočili a přišlo vám, že se přední kolo chvíli rozmýšlí a až pak provede úkon. Dnes je naopak reakce okamžitá, zapadá krásně do dospělejšího projevu nového G 310 R. Jízda se tak letos stává daleko lepší a po všech stránkách jde o jednoznačný posun vpřed. Takhle měla fungovat motorka už před pěti lety.

Ve fabrice se tedy muselo stát něco zásadního. Rozhodně to tady není jen o ride-by-wire a o antihoppingové spojce. Jak motocykl prokoukl po designové stránce, tak se i stalo v otázce jízdy. Facelift podle mého gusta! Nájezdy do zatáček jsou uvěřitelnější a přesný. Tam, kde jste dříve jen zkrátka projeli zatáčku a kromě té letargie v řízení si nic nepamatovali, tam letos máte zabořené koleno nad asfaltem a už se nemůžete dočkat dalšího vinglu. 

Vše ostatní, co jsem nezmínil, je pak na stejné úrovni. Vibrace tu jsou, ale nejsou nepříjemné. Vnímáte je jak v rukou, v sedlu, tak do stupaček, ale neobtěžují. Sedlo vás krásně ukotví uvnitř motocyklu a řídítka jen lehce nakloní vpřed. Šířka řídítek je perfektní. Co se týká prostornosti, tak pro mých 178 cm a 84 kg je motocykl krásně vzdušný, počítám tedy, že i větší jezdci si nebudou stěžovat. Sedlo lze volit ze třech variant s ohledem na vaši výšku v rámci příplatkové výbavy. Spolujezdec má taky dost místa a najdeme tu i madla, ty jsou ale na hraně. Design a sportovní styl si holt vybraly daň v podobě horší praktičnosti. Jsou velká, ale některé holky se na ně budou muset víc natáhnout do zadu. Nohy jsou ohnuté v příjemném úhlu a stejně jako u řidiče se jedná o dobrý kompromis mezi sportem a pohodlím.

Přístrojový panel zobrazuje vše důležité, taky údaje jako hodiny, stav paliva, zařazený kvalt i kontrolku pro přeřazení. Občas se hůř odečítá na slunci, ale vždy jsem viděl. Škoda jen toho ovládacího tlačítka, kde musíte vyvinout pořádnou sílu pro listování v menu.

Nečekal jsem, že tak hodně dokáže BMW změnit svoje G 310 R. Do této doby se motocykl choval, jakoby chtěl soupeřit s levnějšími stroji z východu. Dnes to ale vypadá na slušného konkurenta pro ty nejlepší ve své třídě. Jízda na novince je lepší, motor má konečně grády a design je rovněž na vyšší úrovni. Pokud máte rádi značku BMW, mohu s klidem doporučit. Takhle se má dělat nahatý tříkilo.

Informace o redaktorovi

Tomáš Procházka (Odebírat články autora) - Výška testovacího jezdce: 177 cm
Jiří Jevický - (Odebírat články autora)
Honza Zajíček - (Odebírat články autora)

Klady a zápory

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE