Aprilia Pegaso 650 Strada
Text: Jan Cihelka | Foto: Michal Moucha | Zveřejněno: 8.9.2005 | Zobrazeno: 68 290x
Kapitoly článku
Tak. A teď to hlavní. Jak se mi na ní jezdilo?
Zapínám klíček, počkám až počítač přepočítá své obvody, ručička otáčkoměru dá zahřívací kolečko, čerpadlo natlakuje a bez plynu máčkám kolébkové tlačítko startéru, fungující zároveň jako „chcípák“. Motor naskočí okamžitě a můžeme vyrazit. Poskládání v sedle je nad míru pohodlné. I při mých 186 cm a dlouhých končetinách. A jak už jsem v úvodu napsal, člověka svádí k lenosti. Z počátku jsem ani neměl potřebu jezdit rychle a spíše jsem se „šoural“. Prostě jízda na pohodu. A i co se týče ovládání.
Chcete kličkovat mezi auty, případně se prudce vyhnout nějaké díře? Stačí lehce „hejbnout“ zadkem. A motorka to udělá sama. V provozu je to bomba, protože manévrovatelnost a hbitost je úplně neuvěřitelná. Zcela maskuje váhu motorky, která je nemalých 191kg. Pocitově však tak 130.
Co je ale skvělé při kličkování, to mi dělalo vrásky na čele v zatáčkách. Prostě tam do nich motorka padala a já tomu nemohl přijít na chuť. Stále jsem měl dojem nestability. Až pak mne napadlo – pohni zadkem a zkus vysednout. Prostě něco, co vám díky jízdní pozici přijde zcela irelevantní. A ejhle. Najednou to jde. Motorka jede tak jak si přeju, nikam se nekácí a i ten měkce nastavený podvozek je skousnutelný a dá se zajet rychle. Tenhle stroj má tu vlastnost, že máte pocit loudavosti. Abyste si to užili, musíte už jet dost „na krev“. Ale přitom i bez toho budete hodně rychlí. Jen se to nedá tak nějak poznat. Je to celé klam. Ale obroušené kolíky na stupačkách mluví jasnou řečí. Vezmi si mě. A mně nezbylo než ji poslechnout. Jiskry lítaly a myslím, že i na některé fotce to bude vidět.
No a to není všechno. Propagační video Aprilie prezentuje tento model jako vhodný pro „skotačení“ všeho druhu. Takže jsme pár fotek s tímto tématem také pořídili a i troška toho videa dokumentuje, že jezdit po zadním i předním se s tím opravdu dá. Jen to přední je trošku náročnější díky nízkému těžišti a hlubokému posazu. A díky permanentně studené přední gumě se mi spíše stávalo to, že mi předek blokoval místo aby se zadek poroučel k oblakům. Tedy jen na brzdy za těchto podmínek ani náhodou a prostě tomu musíte pomoct. Což jsem si vzhledem plnému hrazení případných škod raději odpustil z vyšších rychlostí a jen na přední dobržďoval. Na zadek je to úplná „lábuš“ v kleče nebo i ve stoje. V sedě musíte z jedničky, protože dvojka na to nemá a to už chce trochu grif. Vše ostatní se dá zdvíhat za dvě s lehkou pomocí spojky.
A co se průjezdu utaženými zatáčkami týče – z videa je patrné, že jsem zkoušel po vzoru firemního videa cpát nohu dopředu. Kdepak. Prostě ergonomie tomuto stylu nehoví a tak raději zůstávejte u klasického vysedání a silniční výbavě. Motokrosové boty jsou zbytečně „hrubé“ a i díky poměrně značným cestovním rychlostem je vhodnější klasická uzavřená přilba. Vypadá to na této motorce i lépe.
Zábavnost téhle motorce rozhodně nelze upřít.
Dovolenou bych s ní absolvoval s ledovým klidem a na dojíždění do práce je taky vhodná. Pod sedlo nacpeme nepromok a můžeme jet. Spotřeba se pohybovala kolem šesti litrů na sto kilometrů při mých vylomeninách, takže v normálním provozu to bude ještě méně.
Co mi dělalo ale móóc dobře byl fakt, že mi pořád někdo mával, nebo ukazoval vztyčený palec. Mohl bych si myslet, že je to díky mé neodolatelné vizáži :o), ale spíše to bude tou motorkou. Malí kluci, puberťačky i dospěláci, všichni se otáčeli a bylo vidět, že se stroj líbí.
Tedy jste li takoví, že jste rádi středem pozornosti, tak si myslím, že takhle italská kočka bude přesně pro Vás. Video: Aprilia Pegaso 650 Strada
Délka: 1, 13 min.
Velikost: 15 MB
Zapínám klíček, počkám až počítač přepočítá své obvody, ručička otáčkoměru dá zahřívací kolečko, čerpadlo natlakuje a bez plynu máčkám kolébkové tlačítko startéru, fungující zároveň jako „chcípák“. Motor naskočí okamžitě a můžeme vyrazit. Poskládání v sedle je nad míru pohodlné. I při mých 186 cm a dlouhých končetinách. A jak už jsem v úvodu napsal, člověka svádí k lenosti. Z počátku jsem ani neměl potřebu jezdit rychle a spíše jsem se „šoural“. Prostě jízda na pohodu. A i co se týče ovládání.
Chcete kličkovat mezi auty, případně se prudce vyhnout nějaké díře? Stačí lehce „hejbnout“ zadkem. A motorka to udělá sama. V provozu je to bomba, protože manévrovatelnost a hbitost je úplně neuvěřitelná. Zcela maskuje váhu motorky, která je nemalých 191kg. Pocitově však tak 130.
Co je ale skvělé při kličkování, to mi dělalo vrásky na čele v zatáčkách. Prostě tam do nich motorka padala a já tomu nemohl přijít na chuť. Stále jsem měl dojem nestability. Až pak mne napadlo – pohni zadkem a zkus vysednout. Prostě něco, co vám díky jízdní pozici přijde zcela irelevantní. A ejhle. Najednou to jde. Motorka jede tak jak si přeju, nikam se nekácí a i ten měkce nastavený podvozek je skousnutelný a dá se zajet rychle. Tenhle stroj má tu vlastnost, že máte pocit loudavosti. Abyste si to užili, musíte už jet dost „na krev“. Ale přitom i bez toho budete hodně rychlí. Jen se to nedá tak nějak poznat. Je to celé klam. Ale obroušené kolíky na stupačkách mluví jasnou řečí. Vezmi si mě. A mně nezbylo než ji poslechnout. Jiskry lítaly a myslím, že i na některé fotce to bude vidět.
No a to není všechno. Propagační video Aprilie prezentuje tento model jako vhodný pro „skotačení“ všeho druhu. Takže jsme pár fotek s tímto tématem také pořídili a i troška toho videa dokumentuje, že jezdit po zadním i předním se s tím opravdu dá. Jen to přední je trošku náročnější díky nízkému těžišti a hlubokému posazu. A díky permanentně studené přední gumě se mi spíše stávalo to, že mi předek blokoval místo aby se zadek poroučel k oblakům. Tedy jen na brzdy za těchto podmínek ani náhodou a prostě tomu musíte pomoct. Což jsem si vzhledem plnému hrazení případných škod raději odpustil z vyšších rychlostí a jen na přední dobržďoval. Na zadek je to úplná „lábuš“ v kleče nebo i ve stoje. V sedě musíte z jedničky, protože dvojka na to nemá a to už chce trochu grif. Vše ostatní se dá zdvíhat za dvě s lehkou pomocí spojky.
A co se průjezdu utaženými zatáčkami týče – z videa je patrné, že jsem zkoušel po vzoru firemního videa cpát nohu dopředu. Kdepak. Prostě ergonomie tomuto stylu nehoví a tak raději zůstávejte u klasického vysedání a silniční výbavě. Motokrosové boty jsou zbytečně „hrubé“ a i díky poměrně značným cestovním rychlostem je vhodnější klasická uzavřená přilba. Vypadá to na této motorce i lépe.
Zábavnost téhle motorce rozhodně nelze upřít.
Dovolenou bych s ní absolvoval s ledovým klidem a na dojíždění do práce je taky vhodná. Pod sedlo nacpeme nepromok a můžeme jet. Spotřeba se pohybovala kolem šesti litrů na sto kilometrů při mých vylomeninách, takže v normálním provozu to bude ještě méně.Co mi dělalo ale móóc dobře byl fakt, že mi pořád někdo mával, nebo ukazoval vztyčený palec. Mohl bych si myslet, že je to díky mé neodolatelné vizáži :o), ale spíše to bude tou motorkou. Malí kluci, puberťačky i dospěláci, všichni se otáčeli a bylo vidět, že se stroj líbí.
Tedy jste li takoví, že jste rádi středem pozornosti, tak si myslím, že takhle italská kočka bude přesně pro Vás. Video: Aprilia Pegaso 650 Strada
Délka: 1, 13 min.
Velikost: 15 MB
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Informace o redaktorovi
Jan Cihelka - (Odebírat články autora)
Michal Moucha - (Odebírat články autora)
Kapitoly článku
Jak se Vám líbil tento článek?
Motokatalog.cz