journeyman_brezen




První jízda na nové Yamaze YZ250F pro rok 2021: Wi-Fi v bahně

Kapitoly článku

Představení nové dvěstěpadesátky probíhá na nádherné přírodní motokrosové trati Bielstein, zhruba hodinu od Düsseldorfu, kde se běžně jezdí německý mistrák ADAC MX Masters. To ale znamená, že okruh musí splňovat jistá kritéria, takže nechybí dlouhé lavice, dvojáky, ale nemůže chybět také nekompromisní „pětihrbý“ proskakovák. Sám za sebe musím říct, že trať není vůbec jednoduchá a dokáže maximálně prověřit nejen mašinu, ale i jezdce.

První runda je tu a na rozbruslení fasuji standardní model s pérováním nastaveným na mou váhu. Je fakt, že se nějakou chvíli musím rozkoukávat a zjistit, jak se s tratí poprat. Každopádně už teď vnímám parádní ovladatelnost a pocitově lehkou hadimršku, která mi okamžitě připomíná chvíle ve stupačkách předchozího modelu 2019. Jednadvacítková YZ250F mi sedí od první chvíle a už proto je adaptace na dost těžkou trať o ždibec jednodušší. Jelikož se lehce změnila pozice řídítek, snažím se rozdíl mezi posledními modelovými ročníky postřehnout, ovšem nic zásadního nepozoruji. Zároveň ale jedním dechem dodávám, že bych si řídítka dokázal představit o fous výše, což by mi vyhovovalo především při průjezdu zatáček. Je pravda, že oproti konkurenčním značkám mají motokrosové Yamahy o něco více ponořen předek dolů, takže pokud na tuto novinku přesednete z mašiny jiného výrobce, budete si na ergonomii muset chvíli zvykat. Naopak příjemně úzká stavba nemá jedinou chybu, stejně jako povrch sedla, který neklouže, ale zároveň také nestahuje kaťata na půl žerdi.

Velikou parádou je motor, a to hlavně jeho hlad po otáčkách a krásně lineární průběh výkonu až do nejvyšších pater. Fakt si kolikrát říkám, jak velký výkon se fabrice podaří ze čtyřtaktní dvěpade vyždímat a hlavně jak příjemnou výkonovou křivku dokáže naladit. Perfektní je střední pásmo, které jako hobík využívám asi nejčastěji, tím spíš na výjezdech z vinglů nebo při nájíždění skoků. Před cílovou rovinkou mě pokaždé přivítá nekompromisní „pětihrbý“ proskakovák a přiznávám, že z něj mám respekt jako hrom, tím spíš, že je nalepen přímo za toboganem a tím pádem není prostor pro potřebnou akceleraci. Už proto ve mně motor YZ250F vzbuzuje veliké nadšení! Stačí podržet plyn, lehce líznout spojku a bráááp, proskakovák je vyřešen stylem dva - dva - jedna jako prd! Yamaha jde za plynem s neskutečnou razancí, ovšem stále působí velice čitelným dojmem a výkon se mi hezky dávkuje podle potřeby. Přírodní trať se klikatí v prudkém kopci a dost často se vede do pořádných krpálů. To pak Yamaha letí ve vysokých otáčkách jako utržená ze řetězu a kromě výkonu si vychutnávám také její zvuk. Roztočený jednoválec vyzpěvuje jedna radost, a kdo někdy slyšel „malou“ čtyřtaktní Yamahu naživo, určitě mi dá za pravdu, že agresivní štěkání dokáže zahrát na city.

Čtyřtaktní dvěstěpadesátka vyžaduje precizní a časté řazení, ale i práci se spojkou. Jakmile tam mám správný kvalt, Yamaha vystřelí ze zatáčky jako projektil a to potom nezbývá, než ládovat jeden kvalt za druhým. Pětistupňová převodovka je krásně přesná a nemám sebemenší problém ani s jejím odstupňováním. Jak už jsem zmínil, jízda na malém čtyřtaktu je o častém spojkování a navzdory tomu, že Yamaha tradičně používá klasickou lankovou spojku, ovládá se lehce a předloktí nedostává tolik za uši. Jednadvacítkový model zapracoval na brzdách a já na rovinu přiznávám, že jsem neměl problém ani u předchozí generace a pochopitelně ho nemám ani u letošní novinky, která je zase o krok dále. Brzdy se dobře dávkují a jejich účinek rozhodně nezklame ani profíka, ale ani hobby jezdce.

Asi není potřeba více rozebírat, že motokros není pouze o motoru, ale jedním z nejdůležitějších faktorů je pérování. Pokud nefunguje tak, jak má, nebo není adekvátní váze a výkonnosti jezdce, je jízda celkem o ničem. Právě proto Yamaha už před akcí zjišťovala moje fyzické proporce a podle toho mi motorku naladila a tu pak sdílím ještě s druhým stejně těžkým novinářem. Po několika rundách musím uznat, že mě chlapíci v modrých košilích odhadli sakra dobře a k nastavení nemám jedinou výtku. Nejsem typ, který potřebuje nastavení tvrdé jako šutr a jak mi ho naklikali, tak mi sedí na první dobrou. Naprosto s přehledem filtruje rozbité úseky, dokáže si poradit s doskoky a také mi párkrát pomáhá ve chvílích, kdy nedoskakuji úplně nejlíp dvoják nebo dlouhou lavici.

Povedené pérování jde ruku v ruce s výbornou ovladatelností a výbornými jízdními vlastnostmi. Sám za sebe musím říct, že po stránce ovladatelnosti i řízení patří jednadvacítková YZ250F mezi nejlepší motokrosy, které jsem měl pod zadkem. Opravdu se s ní nemusím nijak mordovat a vlastně nenacházím moment, kdy bych si na něco mohl stěžovat.

První ochutnávka novinky YZ250F modelového roku 2021 utekla až nečekaně rychle a po cestě na letiště vstřebávám své první dojmy. Dvěstěpadesátka na mě udělala víc než dobrej dojem a opět mě utvrdila v tom, že je to jedna z nejlepších mašin kategorie MX2 na trhu. Samozřejmě, že každý máme jiné priority, každému sedí jiná výkonová křivka a každý máme rádi jinou ergonomii a stavbu. Mně ale tenhle balíček maximálně vyhovuje a oceňuji hlavně lineární výkonovou křivku, neskutečně použitelné střední pásmo otáček, jednoduchou ovladatelnost a pocitově nízkou váhu. Když k tomu připočtu elektrický startér, možnost si nahrát zadarmo různé mapy motoru pomocí aplikace Power Tuner, která obsahuje také další informace jako třeba servisní intervaly, dává mi to dohromady velice slušné motokrosové nářadí, co dokáže rozvířit vody motokrosové kategorie MX2. Motokrosová novinka tří ladiček půjde do prodeje koncem října za cenu 214 990,- kaček.

Yamaha YZ250F GYTR: Tak trošku jiný level

Během prezentace se nabízí jedinečná možnost vyzkoušet si vymazlenou Yamahu YZ250F modelového roku 2021 v kompletní úpravě GYTR. Zkratka GYTR znamená Genuine Yamaha Technology Racing a v překladu něco jako „originální závodní technologie Yamaha“. Doplňky GYTR nejsou záležitostí pouze motokrosových speciálů, ale i silničních mašin, sněžných i vodních skútrů, čtyřkolek, plavidel a dalších strojů tří ladiček. Pojďme tedy k naší dvěstěpadesátce, která dostala kompletní kit, a to jak motoru, tak šasí. Řeknu vám, pohled na dva kousky s velkým logem GYTR na prsou nechá jen málokoho v klidu. Velikou parádou je výfukový svod, víko motoru, sedlo, ale i další „drobnosti", které jsou okem viditelné. Speciální díly mechanici naládovali také do motoru a zmínit musím například speciální hlavu válce, vačku nebo píst, ale také kompletní výfukový systém či airbox. Úpravu zaznamenalo pochopitelně i pérování. Na chvíli dostávám šanci tuto modrou raketu osedlat a musím říct, že je to zážitek jako hrom.

Motorka jede ještě víc a kapalinou chlazený jednoválec reaguje na plyn o poznání ostřeji než tomu je u sériovky. Možná proto se mi o něco lépe skáče proskakovák, který leží bezprostředně za toboganem a je tedy bez debat, že okamžitá reakce na plyn je potřeba jako sůl, protože jinak se hupsnout nedá. Pocitově mi připadá, že je vršek „gytrovky“ mnohem silnější a nechce se mi věřit, že sedím jenom na dvěstěpadesátce. Výjezdy ze zatáčky jsou plné temperamentu a mohutnější výkon je cítit také v kopci, kde se dá pořádně zatopit pod kotlem. Také charakteristika pérování je trošku jinde a na rovinu říkám, že pro mou váhu a výkonnost je tvrdší víc, než bych chtěl. Každopádně si opět vychutnávám skvělou ovladatelnost a libí se mi, jak je Yamaha lehoučká do ruky.

Co se mi moc líbí, jsou speciální stavitelné páčky brzdy a spojky, ale i sedlo. Podle slov lidí z továrny by takto upravená motorka mohla jet rovnou svět. Když to ale vezmu kolem a kolem, tak sám za sebe říkám, že bych se dokázal spokojit se standardní YZ250F a jsem si jist, že potenciál speciálně vyladěné GYTR verze bych na rozdíl od profi závodníka nedokázal využít. Každopádně je to velká libůstka a jsem si jist, že dokáže čapnout za srdce nejen profíky, ale i hobby jezdce, kteří se nespokojí se sérií a chtějí víc.

Informace o redaktorovi

Vláďa Novotný (Odebírat články autora) - Výška testovacího jezdce: 173 cm
Honza Zajíček - (Odebírat články autora)

Klady a zápory

+ motor, lineární průběh, výkon ve středu
+ jízdní vlastnosti, ovladatelnost, váha
+ elektrický startér, Power Tuner v mobilu


- nastavení páček pomocí nářadí
- nižší pozice řidítek


POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Autoři článku obdrželi prémie 24 Kč od 4 uživatelů.
Prémie jsou již uzavřené, děkujeme.
JardaKTM přispěl 6 Kč
L-D přispěl 6 Kč
Kubák přispěl 6 Kč
nous přispěl 6 Kč
Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (1x):
Motokatalog.cz



TOPlist