Z druhé ruky: Kawasaki Z 1000

Po třech letech se vyjelo s novým modelem a kdo čekal porci pořádného výkonu navíc, byl zklamaný. Oproti původnímu Zedovi se dokonce ubraly dva koníky a přibyl lehce kroutící moment. Víc než o papírové hodnoty tu šlo o výkonovou křivku. O 200 otáček nahoru, na nynějších 8 200 ot/min, se posunula hranice maximálního kroutícího výkonu (99 Nm). Ladilo se i v dolních otáčkách k čemuž přispěly nové škrtící klapky a vstřikování. A výsledek? Původní krémový zátah byl zde ještě více vyhlazen a podpořen novým zavěšením motoru a výztuhami, které drsně obepínají motor z boku. Nový ingot se i ochotněji sbírá již na hodnotě 4 000 otáček, nicméně se stále uplně nepodařilo odstranit vibrace ve středním spektru.

Továrna se však odhodlala zapracovat i na ostatních věcech, takže podvozek, byť stále poněkud měkčího rázu, obdržel delší rozvor pro lepší stabilitu v přímém směru. Kvůli zvětšení úhlu hlavy řízení o půl stupně má rozvor nynějších 1 445 mm, tedy o 25 mm více než první ročník. Na jízdě rovně je to hodně znát, ale kmitání řídítek při agresivním plynu se Zed stále nezbavil. V přímém srovnání s Triumphem Speed Triple jde celkově o cestovnější naladění, což je pro spoustu lidí výhoda. Na anglánu se po nasednutí pod vámi tlumiče ani nehnou, a už z fabriky dostanete balíček dynamitu na dvou kolech, kde se musíte smířit s tvrdší jízdou. Naopak ale nemusíte vůbec nic nastavovat, tlumiče si pohrají s většinou překážek sami bez vašich úprav. 

Tady je potřeba hledat správné nastavení tlumení pro každého jezdce zvlášť. Zcela nová přední obrácená vidlice, nyní s možností plného nastavení, dokáže pěkně zamotat hlavu. Někdo vám ale řekne, že nemusel štelovat nic a druhý si zas neví rady a nepřijde tomuto tlumení nikdy na chuť. Na čem si však pošmáknou všichni, jsou brzdové třmeny, na které je maximální spolehnutí. Brzdy jsou nyní uchyceny radiálně a v kombinaci s radiální pumpou a většími kotouči pracují perfektně.

Je vidět, že Kawasaki Z 1000 vnikla do revíru Hondy, která si vždy zakládala na universálním chování. Majitelé Zeda často vyzdvihují ovladatelnost v jakékoliv rychlosti a pohodlí pro jezdce rozdílného vzrůstu a váhové kategorie. Kawasaki navíc byly vždy mohutnější stroje a tak ani pánové o velikosti XXL nevypadají na sportovním naháči špatně a cítí se dobře. Co se však s Hondou nedá moc srovnávat je kvalita lakování, které je náchylné na škrábance a po několika letech barvy poněkud vyblednou. Samotné uchycení plastů také není na nejvyšší úrovni a ne všude dokonale pasují. Nedej bože když motocykl padne, napasovat těch pár plastů do sebe je pak někdy nadlidský úkol. Popravdě však, každý má nároky na lakování a zpracování rozdílné a někteří se nebojí vyzdvihnout kvalitu i na Zedu. Potom se najdou i tací co jsou ochotni za tuto druhou generaci vysolit i 160 000,-Kč. Ceny pak startují na 100 000,-Kč.

Na Zedku mám za sebou první sezónu a asi 4 000 km. Celkově má motorka najeto 37 000 km. Co se týče spolehlivosti jsem nadmíru spokojený. Motorka se zdá být po technické stránce dobře zpracovaná. Nikde nic nevrže, nerezonuje a vše pěkně do sebe zapadá. Co se týká mých závad, tak jsem měnil přední žárovku (oproti Hornetu 2007 je přístup k žárovce H7 komplikovaný a výměna žárovky mi zabrala cca 20 minut). Po koupi motorky jsem měl netěsný vrchní kryt vaček motoru. U krytu jsem neměnil těsnění, ale pouze jsem dotáhnul každý šroub o čtvrt závitu a zatím žádný únik oleje. Motorku jsem koupil s obutím Battlax BT021 a vypozoroval jsem v prudších náklonech v zatáčkách smýkání gumy. Tento problém jsem měl i u motorky Hornet 600 r.v. 2007 s pneu Michelin Pilot Power ct2 , ale u Hornetu jsem měl nastavené měkčí odpružení zadní kyvky a doprovázelo mě k tomu pohupovaní motorky s pocitem nestability. Z1000 je v zatáčkách o hodně jistější. 

Pro modelový rok 2007 prodělal motocykl i celou řadu změn a úprav na vzhledu. Světlomet má nový tvar, ale nebojte se, Zeda si opět s ničím jiným nespletete. Přední blinkry se přestěhovaly do rovněž nově pojatých bočních krytů, které navazují na tvar nádrže a tvoří kryty chladiče. Stříbrno-černá třípaprsková kola, známá už z předchozího modelu jsou tak povedená, že na nich nebylo třeba nic měnit a jsou tak jedinou částí motocyklu, která se pro rok 2007 nezměnila. 

Nový Zed dostal i jiné, opět o něco tužší sedlo a pro některé špičaté půlky je po sto kilometrech dost nepohodlné. Sedíte však stále příjemných 820 mm nad zemí, stejně jako na prvním modelu, bez větší váhy na rukou. Objem palivové nádrže se zvětšil o půl litru na nynějších 18,5 litrů. Motocykl lze sehnat i se systémem ABS.

Výkonem se Zed pohyboval na vrcholu a nejbližším soupeřem této třídy byly Triumph Speed Triple, Aprilia Tuono a KTM Superduke. Každej na to šel trochu jinak, ale všichni chtěli být tím nejlepším. Ostatní výrobci, jako například Honda se svým CB 1000R, už začali Zedovi pěkně zatápět a hledal se nový král v této kubatuře. Aprilia, KTM i Triumph byly sice sportovnější, ale nenabízely tolik použitelnosti pro každý den. Zed se držel toho co mu jde a chtěl být dobrý vždy a všude. Menší mouchy, jako že ve zpětných zrcátkách toho není moc vidět, tvrdé sedlo a že motocykly dovezené z Anglie mají na některých místech rez, nepadají na váhu. Jezdec na Kawasaki má zas hezčí přístrojový panel a nemusí nikomu vysvětlovat, že jeho motorka opravdu není poskládaná bouračka. A v bílé metalíze s červeným sedlem je prostě boží!