Také novou WR450F naladíte mobilem

Text: Jan Rameš | Zdroj: Yamaha | Foto: Yamaha | Zveřejněno: 28.9.2018 | Zobrazeno: 8 733x

Možná trochu překvapivě až teď na podzim a ještě týden před Intermotem představila Yamaha svoje endura pro rok 2019. V malých objemech se mění akorát barvy, ovšem zásadně přepracovaná je největší čtyřipade, která přebírá techniku letošního YZ.

Kapitoly článku

Vlastně je to symbolické - je to 20 let, co Yamaha udělala první čtyřdobé ostré enduro, tehdy WR400. Obrovský krok kupředu a komerční úspěch a hlavně předzvěst nových časů, které nastaly. Skončily časy vzduchem chlazených mastodontů typu TT-R...

A teď jsme na začátku další éry, kdy nám do motorek začíná kecat elektronika víc, než jsme si kdy dokázali představit. Trochu děsivé je, že to vlastně vůbec není špatné, protože se ukazuje, že se všechny ty černé scénáře nenaplňují. Když Suzuki udělala první motokros se stříkačkou, klepali si krosáci na čelo, že to prostě nemůže fungovat. Dneska už na karbec nenarazíte.

Nové WR450F je podobný případ. Nemá sice kontrolu trakce jako KTM, ovšem nabídne nyní také přepínač dvou přednastavených map na levém řídítku. Ideální třeba na delších přejezdech nebo tratích, kde se střídá tvrdý podklad a bláto. Anebo když motorku půjčíte kámošovi, co terén viděl akorát v televizi, dáte mu tam nějakou hodnější.

Tou největší novinkou ale je bezesporu možnost ladění charakteristiky motoru přes smartphone. Tuhle vychytávku přinesla letos motokrosová YZ450F a bylo tedy jasné, že do WR se časem dostane taky. Jen jsme to nečekali už další rok. Na rozdíl od YZ ovšem wifi připojení nedostanete sériově, nýbrž v "závodní sadě", která se dodává samostatně. Nedokážeme si představit, že by si někdo wéero pořídil bez ní... Potom si jen do telefonu stáhnete aplikaci Yamaha Power Tuner a můžete ladit stříkačku i zapalko do aleluja. A nejen to, tahle appka vám umožňuje sledovat celkový provoz motorky, dělat diagnostiku apod. Blbina, která má smysl.

Ovšem nové WR samozřejmě nebude jen o ladění přes mobil, to v Yamaze moc dobře vědí. Yamaha loni výrazně inovovala YZ a spousta těch změn jde i do WR, jak jsme na to dlouhá léta zvyklí. Tradiční poznávací znak offroadů tří ladiček posledních let, motor se zakloněným válcem a otočeným sáním a výfukem, prý nabídne více síly, širší využitelné otáčkové pásmo i lepší ovladání, nicméně trochu se na Yamahu hněváme, že tyhle marketingové termíny nepodpořila také konkrétnějšími informacemi o provedených změnách. Sdílnější naštěstí byla u spojky a převodovky - vypuštění tlumicí pružiny u první jmenované zajistí menší sílu potřebnou k zmáčknutí páčky, odolnější jsou také lamely, a převodová skříň má nové řadicí objímky.

Rám je úplně nový (jiné umístění hlavové trubky, nosník nádrže, silnější uchycení kyvky...), lehčí a štíhlejší a stejný dojem prý díky němu máte i z celé motorky. Hbitost, čitelnost, trakce, na to se tu hrálo. Svou nezastupitelnou roli tu má i předělané odpružení, zadní centrála je lehce upravená z YZ, přední vidle KYB s oddělenými komorami pro vzduch a olej dostala novou vnitřní konstrukci s delšími pružinami.

Wéero je hbitější už jen proto, že docela výrazně zeštíhlelo. Prý připomíná svými rozměry spíše dvěstěpadesátku, díky tomu novému rámu a užším chladičům totiž bylo možné udělat i "hubenější" plasty. A to přesto, že plastová nádrž byla lehce zvětšena a nyní nabídne místo pro 7,9 litru benzínu. Před nádrží najdeme na rychloupínák chycený kryt nově řešeného airboxu s filtrem s nižším odporem vzduchu, za ní zase štíhlejší a ve střední a zadní části nižší sedlo. A když se podíváme z opačné strany, tak pod motorem najdeme větší a lehčí kryt. U něj se Yamaha chlubí dokonalým tvarováním, díky němuž by se pod ním nemělo držet bláto a kameny. Nikdo s sebou nechce tahat kila navíc...