O2 Pursuit - stíhačka na stlačený vzduch

Myšlenka sama o sobě není nijak revoluční –  stlačený vzduch pohání  například důlní lokomotivy, a několikrát se objevil i koncept automobilu se vzduchovým pohonem  jako ekologická alternativa ke spalovacím motorům, ale nikdy si nedokázal získat potřebnou podporu. Naprostá většina světových výrobců jednostopých i dvoustopých dopravních prostředků spojuje svou budoucnost s elektrickými nebo hybridními pohony, přestože jejich ekologický přínos je přinejmenším sporný. Ale ať už jsou důvody pro všeobecnou důvěru v elektrickou energii jakékoli, a výhody spojené s jejím využitím převažují nad nevýhodami či nikoli, kurs je alespoň v dané chvíli jasně nastaven. A každé nové rozvíření debaty může ostatním alternativám jedině prospět.

Pohon na stlačený vzduch má i přes sporné vlastnosti, týkající se hlavně bezpečnosti pořád ještě jistý potenciál, a když se neuchytil v automobilu, chce ho Dean Benstead z prestižní australské univerzity RMIT zkusit oprášit v jednostopém světě.
Od firmy Enginair si proto pořídil motor DiPietro, a v rámci co největšího zjednodušení provozu se rozhodl zkonstruovat motorku, která by mohla využívat k uskladnění stlačeného vzduchu standardní potápěčské Scuba lahve. Australský dovozce motocyklů Yamaha věnoval do projektu motokrosový speciál WR250R, jehož rám prošel výraznými úpravami právě kvůli umístění tlakové lahve do prostoru, kde se standardně nachází motor a palivová nádrž.

Osmnáctilitrová lahev se vzduchem, stlačeným na 300 bar, sice neslibuje nijak oslnivý akční rádius, ale její kompletní naplnění je na rozdíl od dobíjecího procesu elektrických akumulátorů otázkou sekund, maximálně minut. Autorovi projektu se údajně podařilo s prototypem O2 Pursuit dosáhnout rychlosti 140 km/h, ale sériově vyráběnému produktu by stačila menší maximálka. Svoje uplatnění by nejspíš našel především ve městech, kde by  bylo reálnější vybudovat hustou síť výměnných míst s tlakovými bombami, která by poskytla jezdci na vzduchovém motocyklu volnost celodenního pohybu.

Přestože pohon na stlačený vzduch vykazuje srovnatelné parametry jako motory, používané v elektromotocyklech, na cestě k jeho masovému využití pořád stojí celá řada překážek, a největší z nich je kapacita nádrže. Podle propočtů dokáže 18litrová lahev natlakovaná na 300 bar "uskladnit" 0,675 kWh energie, což ve srovnání s hodnotami okolo 5 kWh u elektrických motocyklů představuje při zhruba stejné účinnosti obou alternativních pohonů značné omezení dojezdu v neprospěch vzduchu. Použití větší nádrže rozšíří akční rádius, ale současně přinese zvýšení hmotnosti, a s ním spojené zhoršení ovladatelnosti. Řešením by mohlo být znásobení tlaku, které sice extrémní bezpečnost Scuba lahví připouští, ale nad touto cestou k úspěchu zase visí otázka legalizace použití potencionální bomby v silničním provozu.

Další možné komplikace může v praxi přinést jev, který doprovází rychlou ztrátu tlaku v nádobě, tedy výrazný pokles teploty – kdo někdy plnil plynový zapalovač, ví, jak rychle se hrdlo bombičky stihne obalit námrazou. To už jsou ale nepodložené spekulace, které může vyvrátit hned další test prototypu. Na jediném videu, které zatím koncept O2 Pursuit dokumentuje, jsou k vidění jenom statické záběry, a není jasné, kolik toho vzduchový motor najezdil v reálu. V uájmu spravedlivého posouzení ekologického přínosu nesmíme zapomenout ani na energii, potřebnou k natlakování vzduchu do lahví.

I když koncept australského studenta vypadá na první pohled hodně odvážně, chtělo by se říci až nereálně, jedno mu nelze upřít. O2 Pursuit oživuje myšlenku pohonu na stlačený vzduch  svým elegantním a jednoduchým designem. Možná se díky tomu nápad časem ujme, a městská doprava dostane další alternativu. A třeba se O2 Pursuit v původní podobě už brzy osvědčí jako pit-bike do depa na motokrosových závodech. Ale jako náhrada za krosku se spalovacím motorem? No řekněte sami, jestli má šanci na úspěch.