yamaha_demo_tour




Nová Yamaha R7: Víc než jen MT-07 s kapotáží

Honda má CB650R a CBR650R, Kawasaki Z650 a Ninju 650, Aprilia Tuono 660 a RS 660 a pouze Yamaze chyběla kapotovaná sestřička k její MT-07. To se teď mění. Přivítejte novou R7!

Není zapnut JavaScript. Tento text má být nahrazen přehrávačem.

Kapitoly článku

Všechny ty sourozenecké dvojice nahatých a kapotovaných motocyklů, o nichž jsme hovořili v úvodu, vznikly podle jednoduchého receptu, kdy je identická technika naservírována ve dvou podobách, přičemž cenový rozdíl bývá kolem 20 tisíc korun. To samé platí i pro Yamahy MT-125/R125 a MT-03/R3, až u litrových modelů MT-10/R1 už jsou nůžky hodně rozevřené technicky i cenově. Dvojčata tohoto ražení Yamaze ve střední třídě ovšem prozatím zcela chyběla, mezi tříkily a litry zela obrovská jáma – v supersportech jste si mohli pořídit akorát čtyřválcovou a až příliš okruhovou R6, od letoška již bez silniční homologace, a v naháčích mega úspěšnou MT-07 a tříválcovou MT-09. Kdo chtěl kapotovanou zábavnou motorku střední třídy na silnici, musel ke konkurenci. Nová R7 je ale přeci jen trochu víc než pouze MT-07 s kapotáží a nízkými řídítky.

Co je tedy R7 vlastně zač? Yamaha si sama uvědomuje, jak ikonická pro ni byla YZF-R7 alias OW02, na níž Nori Haga válčil ve WSBK, a novinka prý hrdě nese tohle slavné jméno coby projev úcty. Na rozdíl od původní R7, což byl stroj z limitované edice postavený čistě pro závodní použití, není novinka čistá okruhovka, závoďák se silniční homologací. Na to má Yamaha dneska jiné stroje. Nová er-sedma je pro ty jezdce, kteří mají rádi silniční kapotovanou zábavu a občas si dají i nějaký ten okruh, přičemž se nemusí hned jednat o Brno, stačí taková Sosnová nebo Vysoké Mýto. Zkrátka motorka pro lidi, kterým už je R3 moc malá, ale na superbike R1 nenajdou využití ani peníze. Nový typ supersportu pro mladší publikum.

Co se motoru týče, je to čistá MT-07, tedy řadový dvouválec o objemu 689 cm3 s přesazením ojničních čepů o 270°, který plní normu Euro 5. Výkonové parametry zůstávají na hodnotách 54 kW/73,4 k při 8750 otáčkách a 67 Nm při 6500 otáčkách. Kdo čekal nějaké poladění a útok na 100koňovou Aprilii RS 660, bude asi trochu zklamaný, nicméně motor CP2 byl vždycky ultra zábavný a pocitově mnohem silnější, než pravil papír, takže nevěříme, že by to byl pro uživatele zásadní problém. Navíc R7 nebude stát tři kila, co Aprilia, což je taky slovo do pranice. V čem se ovšem R7 od emtéčka liší, je spojka, kterou má kapotovaný model antihoppingovou, což je na okruh rozhodně skvělá věc, zejména u dvouválce, a jako bonus dostanete ještě zhruba o třetinu nižší ovládací síly na páčce. Povinným prvkem, nabízeným za příplatek, bude rychlořazení směrem nahoru, bez něj si R7 nedokážeme představit.

Rám je stejné konstrukce jako u MT-07, čili ocelový páteřák s hliníkovou středovou výztuhou, ale jestli je úplně identický, tím si nejsme jisti. A to z jednoduchého důvodu, geometrie se od MT-07 lehce liší. Závlek zůstává 90 mm, rozvor se však zkrátil o 5 mm na 1395 mm a především je tady o více než stupeň ostřejší úhel hlavy řízení, konkrétně 23,66°. Předozadní rozložení hmotnosti 51/49 % také napovídá, že R7 bude zákruty požírat s velkým gustem. A když už jsme u té hmotnosti, tak vězte, že proti MT-07 přibrala kapotovaná sestřička pouhá čtyři kila, s plnou 13litrovou bandaskou (o litr méně než u naháče) váží 188 kg.

Rozdíly pokračují i dále na podvozku a nůžky mezi MT-07 a R7 se začínají výrazněji rozevírat. Zadní odpružení je stejné konstrukce Monocross, ovšem Yamaha říká, že bylo u R7 přepracované pro použití ve sporťáku. Zadní tlumič sám o sobě vypadá docela podobně a nabízí možnost regulace odskoku tlumení a schodovitě předpětí pružiny. Nepřehlédnutelná je ovšem změna na přední vidlici, tu má MT-07 bez možnosti jakéhokoli štelování, ovšem na R7 si můžete poladit všechno – předpětí, odskok i kompresi. Tímhle na předku ještě nekončíme, stačí pohled na spodek vidlice a vidíme další změnu, R7 má čtyřpístkové brzdiče uchycené radiálně a nikoli axiálně a okruhářská euforie vyvrcholí, když se vrátíme zpět na vršek – na řídítku je radiální pumpa Brembo! Zkrátka všechno, co byste si na motorce se zamýšleným občasným výjezdem na závodní dráhu chtěli na MT-07 přidat, tady je. Vlastně akorát škoda, že vrchní brýle mají jenom lehce vytlačené obdélníčky, jež u R125 a R3 jsou zcela „děravé“, tyhle nevypadají moc hezky.

Počkat, ale viděli jste ty brýle? Tak to jste si určitě museli všimnout, že řídítka jsou uchycena až pod nimi! To byl vždycky znak opravdu sportovních strojů a ne nějakých měkkejšů, co se jenom jako sportovní tváří. Yamaha tedy samozřejmě musí zdůraznit, že set-up je kompromisem a ergonomie poskytuje sportovní a zároveň pohodlnou jízdní pozici, nicméně ta řídítka dole prostě něco znamenají. A sedlo je navíc o 30 mm výš než u MT-07. Ono dál tisková zpráva pokračuje informací, že je všechno nastavené tak, aby bylo možné dosáhnout sportovní jízdní polohy zajišťující optimální kontrolu a co nejmenší aerodynamický odpor, což jde na vrub nejen řídítkům, stupačkám, sedlu a plexi, ale také krytu nádrže. Sedlo spolujezdce nemůže chybět, hezčí ale určitě bude er-sedmičku doplnit o příplatkovou krytku.

A pak je tady ještě jedna věc, a sice jak R7 vypadá. Myslím, že můžu Yamaze s klidným svědomím vyseknout poklonu, ty tvary jsou agresivní, celá motorka nádherně štíhlá a především nikde nic nepůsobí nepatřičně, což u menších motorizací v řadě R ne vždycky platilo. Na první dobrou musíte hledat pár záchytných bodů, abyste si ujasnili, že se nekoukáte na R6. Akorát ten nasávací otvor uprostřed kapotáže je fake a ne náporové sání, tady sídlí hlavní světlomet, dozajista převzatý z MT-07, a ty slzičky po stranách jsou pozičky. Hodně příjemně se bude na R7 koukat majiteli i ze sedla, a to díky novému displeji s inverzním zobrazením, který působí mnohem lépe než budíky na menších erkách a je i jiný než na MT-07, takže nemáte takový ten intenzivní pocit šetření za každou cenu na úplně všem, co jde.

Vzato kolem a kolem nás Yamaha R7 příjemně překvapila. Čekali jsme jenom oblečenou MT-07 a i s tím bychom byli celkem spokojení, ale Japonci šli dál a naservírovali nám motorku s výrazně lepším podvozkem a v designu, na který je radost se dívat, především v té modré variantě (a stejně se bude víc prodávat černá, což já prostě nikdy nepochopím). Úplně bez hořkých pilulek tohle představení ale nebude a tou první je dostupnost. Sice ji tři ladičky představují teď, ale fyzicky se na český trh dostane až na úplném konci letošního roku, takže jde ve skutečnosti o model 2022. V Americe ale má být dostupná již od příštího měsíce, tak proto Yamaha pustila informace ven už teď. Druhou věcí je cena, která sice ještě oficiálně nezazněla, ale dopředu vám můžeme prozradit, že ten nárůst bude významně vybočovat ze zaběhnutých „+20 proti naháči“. Jelikož v USA již vědí i dolary, které za ni místní budou muset zaplatit, dokážeme prostým porovnáním s ostatními cenově blízkými modely (modří dávno vědí, že počítat něco podle kurzu dolaru je naprosto scestné) odhadnout, za kolik by asi tak mohla být u nás. V českých reáliích je vše ještě zábavnější o to, že záleží na kurzu koruny a eura, nicméně pokud by se R7 prodávala nyní, kdy je MT-07 za 180 tisíc, XSR700 za 205 tisíc a MT-09 za 245 tisíc, stála by kolem 220-230 tisíc. Jak to ale bude koncem roku, to vám ale dneska nikdo neřekne. Ten odskok od nahaté sestřičky každopádně bude větší, než u konkurence, jenomže oprávněný. R7 totiž opravdu není jenom MT-07 s kapotáží a nízkými řídítky…

Informace o redaktorovi

Jan Rameš - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Autor článku obdržel prémii 25 Kč od 5 uživatelů.
Prémie jsou již uzavřené, děkujeme.
Zdenek54 přispěl 5 Kč
IvanDvoutakťák přispěl 5 Kč
Bogodar přispěl 5 Kč
puod přispěl 5 Kč
b1mBo přispěl 5 Kč
Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (1x):
Motokatalog.cz



TOPlist