ktm_prosinec




Voge – Loncin s budoucími geny MV Agusty

Když se letos v létě uzavíral sňatek mezi atraktivní Italkou a bohatým čínským průmyslníkem, bylo jasné, že to není z čisté lásky. Tisková zpráva po tomto radostném aktu (jak pro koho) zmiňovala cíle obou zúčastněných stran. Zatímco Italka chce malá agusťátka o objemu 350 – 500 kubíků, čínský manžel má v plánu s pomocí své ženy nabídnout potomky střední a vyšší střední objemové třídy pod novým jménem – Voge. Neuběhlo ani devět měsíců a čínský taťka dává první náznaky toho, jak by to mohlo vypadat.

Kapitoly článku

O opravdových potomcích ještě mluvit nemůžeme, pro MV jsou to zatím takové nevlastní děti. Ony totiž ani dvě zkušené motocyklové fabriky nezvládnou zplodit společné dítě dřív než za devět měsíců. Tak jako tak se ale nová značka objevila na veletrhu v Miláně a ukázala tam své produkty včetně tří novinek. Teoreticky by novinkami měly být všechny stroje, ale protože má být značka Voge to nejvíc, co nabízí Loncin (něco jako Toyota a Lexus), tak pro začátek vzali své nejlepší stroje a dali na ně logo Voge. Můžeme alespoň nahlédnout, jak jsou v Číně schopní a jaký třeba bude základ pro nové Agusty. I když ve finále to bude asi jinak. Nové stroje mají vyvinout v Itálii a vtisknout jim své pověstné DNA. Každopádně ani prvotiny značky Voge nevypadají špatně a i na evropském trhu by se něco mohlo chytit.

Když začneme u cestovních endur, v současné době jednou z nejpopulárnějších kategorií, tak v ní Voge nabízí hned tří modely tří objemových kubatur. Vrcholem nabídky je 650DS poháněná dobře známým jednoválcem. Ano, znalci už ho určitě poznali. Je to stejný agregát, který bil v útrobách BMW řady G 650. Loncin tyhle motory vyráběl už pro BMW a vzhledem k tomu, že o něj v Bavorsku už nějaký pátek nemají zájem, nebyl problém koupit jeho licenci a používat ho dál. On to dokonce ani není první model Loncinu, kde běží. Zpátky ale k 650DS. Na první pohled pěkné cestovní enduro, kde asi najdeme inspiraci jinými stroji, ale není tady nic, co by vyloženě tlouklo do očí. Jednoválec je v jeho útrobách naladěný na 49,6 koní v 6750 otáčkách a 60 Nm nastupujících v 5500. Tenhle výkon si bude muset poradit se 192 suchými kilogramy, což by měl v pohodě zvládnout a s 18 litrovou nádrží by mohl nabídnout i hodně pěkný akční rádius. Trošku škoda, že věk motoru prozrazuje pětistupňová převodovka, šestka by se hodila. Kolem motoru je obmotaný trubkový rám, vpředu je USD vidlice a ostudu rozhodně nedělá ani pěkná zadní kyvka. Bohužel neznáme zdvihy odpružení, víme ale, že vpředu je devatenáctipalcové kolo, vzadu klasická sedmnáctka. Výška sedla je 803 milimetrů a světlá výška stroje 200 milimetrů. Že mají být stroje Voge luxusními Lonciny prozrazují bezdušové pneumatiky Pirelli nebo komplet LEDkové osvětlení.

Druhým slabším strojem a jednou z novinek schovanou pod plachtou milánského výstaviště, je 500DS. Silueta stroje trošku připomíná Crossrunner od Hondy, ale opět to není nic okatého, jen povědomého. Pětistovku pohání dvouválcový motor s válci vedle sebe a s maximálním výkonem 46 koní, což je přesně na hranici limitu A2. Krouticí moment má hodnotu 42,5 Nm, a tak tu máme podobné hodnoty jako v případě populární CB500X. Oproti ní tu ale máme jasné silniční zaměření, motorka má sedmnáctipalcová kola, masivní obrácenou vidlici a dva kotouče vpředu. Stejně jako u většího modelu i tady jsou bezdušové gumy Pirelli, LED osvětlení a LCD přístrojovka. I když jde o objemově menší motorku se silničními pneumatikami, výška sedla je o 12 milimetrů výš. Nádrž pojme 17 litrů paliva a suchá váha stroje je 188 kilogramů.

Docela zajímavá by mohla být i nejmenší 300DS. Tu pohání jednoválec o objemu 292 kubíků, a jestli vás napadla příbuznost s další bavorskou adventurou, tak už asi víte, že jste vedle. Malé třistadesítky pro BMW totiž vyrábí TVS. Voge z tohohle motoru dostane 29 koní a 25 newtonmetrů. U malých objemů je zkrátka každý kubík znát. I tady ale najdeme pěkně tlustou obrácenou vidlici, LED osvětlení nebo třeba velký plexi štít. O krocení rozvášněného stroje se stará jeden kotouč vpředu, kotouč samozřejmě najdeme i vzadu, což by na 155 kilogramů vážící stroj mělo v pohodě stačit.

Další oblíbenou kategorií jsou sportovně střižené naháče, kde Voge nabízí dva modely. Dvouválcovou pětistovku 500R a jednoválcovou třístovku 300R. Asi není těžké si domyslet, že základ bude stejný jako v cestovních endurech. Modulární platformy zkrátka vládnou světu. Máme tu tedy stejné motory o stejném naladění, rozdíly jsou samozřejmě na podvozcích, které nabídnou o chlup nižší zdvihy, v ergonomii a ve váze. I když tu Číňané uvádějí trochu podivně, protože pětistovkový naháč má být o 2 kilogramy těžší než cestovní enduro s kapotami. Tipovali bychom to spíš opačně. U třístovek už je pak realistický rozdíl patnácti kilogramů ve prospěch naháče a to i přes přítomnost druhého kotouče s třmenem na předním kole. No, dokud neuvidíme techničáky nebo motorky na váze, budeme na pochybách.

U jednoválcové třístovky ještě zůstaneme. U ní Voge přichází s podobným konceptem jako má Yamaha, když nabízí v podstatě stejnou motorku s jiným stylingem. Jednou je to agresivní streetfighter, podruhé moderní retro. Právě druhé provedení s názvem 300AC bylo další ze tří odhalovaných milánských hvězd. Ani tady není moc o čem se rozepisovat, technický základ máme totiž pořád stejný. Moc pěkný je ale vzhled s atraktivním ledkovým předním světlem a blinkry.

A ten třístovkový jednoválcový motor si dáme ještě jednou. Tentokrát ho ale zabalíme do kapot a oproti naháči zkrátíme rozvor o 10 milimetrů. Škoda, že je i v 300RR motor pořád naladěný na 29 koní a 25 Nm, protože ten vzhled by si prostě větší žihadlo zasloužil. O tom, že Japonci ze stejného objemu umí dostat o 10 koní víc, se radši nebudeme moc zmiňovat. Malému supersportu tak nedáváme velkou naději na úspěch na evropském trhu, ale pohodové naháče nebo cestovní enduro o stejném objemu by zaujmout mohlo, zvlášť když bude za dobré peníze. O pětistovkách ani nemluvě.

V dnešní době už by to nebylo to správné představení novinek, kdyby v tom nebyly zapletené volty a kilowatthodiny. Voge má ve své nabídce vzhledově zajímavého elektrického naháče nazvaného ER10, CV1 nebo taky LX6000D. Záleží, jaké materiály máte zrovna k dispozici. Ať už je ale nazvaný jakkoli, má v prostoru za čepem dlouhé kyvné vidlice namontovaný stejnosměrný motor běžící na 60 voltech se špičkovým výkonem 14 kilowatt a maximálním krouťákem 42 Nm. Potravu mu obstarávají baterky s kapacitou 70 Ah, které trvá nabít 4 hodiny. Maximální rychlost při obsazení 75kilovým pilotem je 100 kilometrů za hodinu a stejnou hodnotu má i udávaný dojezd. Pokud by si dotyčný vystačil s rychlostí do 30 kilometrů za hodinu, což si dost dobře nedokážeme představit, dojel by dál než za 120kilometrovou hranici. Sympatický je údaj o hmotnosti, protože celý stroj váží 115 kilogramů, z čehož hned 29 kilo padne na baterky. Zajímavě tvarovaný rám doplňuje obrácená vidlice, jeden kotouč vpředu a mimo to je motocykl vybavený také bezklíčovým startováním.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Autoři článku obdrželi prémie 24 Kč od 4 uživatelů. Prémie jsou již uzavřené, děkujeme.
Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (0x):



TOPlist