Triumph jede na retro vlně se čtyřmi variantami stávajících modelů

Thruxton RS

Model Thruxton má v nabídce Triumphu speciální místo už od půlky minulé dekády a slyší na něj všichni milovníci café racerů napříč věkovým spektrem. Doposud to byl Thruxton R, který byl tím nejlepším kafíčkem, které britská značka nabízela, ten však napřesrok uvolní prostor novému modelu s koncovkou RS. Neplakejte, základ zůstane stejný, jen bude více síly a méně kil. Tenhle přesun hodnot se nám líbí.

Po stránce designu se toho zase tak moc neudálo, což ovšem neberte jako výtku, nýbrž jako pochvalu. I tak ale Thruxton pořádně prokoukl, je takový moderně temnější s černým motorem, pružinami zadních tlumičů, ráfky… Také barvy budou temnější, buď čistě černá, anebo matná šedo-stříbrná s červenými pruhy. Ta by mi šla k pleti. Samozřejmostí je široká nabídka doplňků, prý jich je na osm desítek a pořídit si můžete celý kit nazvaný Track Racer.

Nové ereso ovšem nebude o drobných optických retuších, nýbrž o podstatně silnějším motoru. Osm koní navíc u superbiku už poznáte, a co teprve u řadového dvouválce, který jich předtím měl 97 a teď 105? Krouťák zůstal na 112 newtonmetrech, ovšem jeho vrchol přichází o 700 otáček dříve, tedy ve 4250. Agregát navíc má posunuté červené pásmo o dalších 500 otáček nahoru, takže nemusíte mít tři vysoké školy a stáž na Oxfordu, abyste poznali, že tomuhle motoru pořádně narostly svaly. A to prosím plní Euro 5!

Vše se točilo o snížení hmotnosti rotujících částí, a i když to Triumph přímo neříká, jsme přesvědčeni, že jde přesně o tu vývojovou variantu verze High Performance, která měla svou premiéru už letos v modelech Street Twin a Scrambler 1200, akorát že teď z ní konstruktéři vyšlechtili ještě další kobyly. Tady už si sakra dáte bacha, než vypnete kontrolu trakce… Samozřejmě se změnám nevyhnula ani elektronika, trojice motorových módů má lehce jiné nastavení.

Silný motor je vám ale prd platný, když k tomu nemáte odpovídající podvozek. Tady Thruxton R vždycky dokázal potěšit a RS jde ještě dál. Komponenty sice zůstaly stejné (vpředu obrácená Showa, vzadu dvojice Öhlinsů), celá motorka ale zhubla 6 kg, takže nyní na váze ukáže 197 kg bez náplní, a ta úspora jde především na vrub upraveného motoru a lehčí baterky. Menší hmotnost znamená snazší brždění, ale tady jako by v Triumphu zapomněli, že už odlehčili, a dopředu namontovali ještě lepší brzdovou soustavu než doposud – monoblokové radiálky Brembo M50! Že tyhle brzdy jednou najdu na kafáči, z toho mi jde trochu hlava kolem. Ale aspoň to jasně dokazuje, že Thruxton RS není tak úplně retro prdlavka. Tu byste navíc určitě neobouvali do pneumatik Metzeler Racetec RR…

Bobber TFC

Zkratka TFC se začíná u Triumphu objevovat čím dál častěji a znamená Triumph Factory Custom, tedy půjde o jakýsi ekvivalent verzí CVO u Harley-Davidsonu. Prostě tovární custom, to nejlepší, co můžete za peníze od Triumphu koupit. Dalším strojem, který se bude ve verzi TFC nabízet, je Bobber a půjde již o třetí verzi tohoto specifického stroje, prodávaného od roku 2017.

 Jestli si Triumph zakládá na zpracování a finální úpravě, tak TFC má jít ještě o úroveň dál, navíc přidává více síly a ubírá na váze. Tohle asi opsal od Thruxtonu RS, ovšem proti němu bude podstatně vzácnější (pouhých 750 kusů pro celý svět) a změny má ještě výraznější. Výkon totiž stoupl proti Bobberu a Bobberu Black o 10 koní, krouťák se zvýšil o 4 Nm. Úbytek na váze by měl být cca 5 kg proti Bobberu Black, přesně se to prý bude vědět při finální homologaci v lednu 2020. Za tohle má u mě Triumph malé bezvýznamné plus, ostatní výrobci si s tím moc hlavu nelámou, při premiéře nastřílejí nějaká čísla, a že to pak ve zkušebně dopadne jinak, čert to vem…

Co dělá z TFC skutečnou lahůdku, jsou použité komponenty. Na bobberu byste rozhodně nečekali přední USD vidlici a zadní centrálu od Öhlinsu (samozřejmě nikoli řvavě žluté, nýbrž pěkně decentní) a už vůbec ne radiální monobloky Brembo M50 s radiální pumpou MCS! No a potom je to samý karbon, kůže, výfuky Arrow… I temný bobber může být hodně, hodně sexy.

Bonneville T120 a T100 v edici Bud Ekins

Velkého i malého Bonnieho si napřesrok budete moci pořídit ve speciální edici, která vzdává hold jedné americké legendě. Bud Ekins byl špičkový motokrosový a pouštní závodník, veřejnost jej ovšem zná hlavně jako hollywoodského kaskadéra, který provedl zřejmě nejslavnější motocyklový skok ve válečném filmu Velký útěk, kde zaskakoval za Steva McQueena. Abyste byli v obraze, Bud a Steve byli dlouholetí kámoši a jeli spolu i Šestidenní. Je super, že kromě ikonického modrookého herce, jehož jméno by dneska prodalo snad i dámské vložky, se uznání dočkal i Bud.

Speciální edice se od základních modelů budou lišit dvojbarevným provedením s ručně malovanými linkami a historickým logem Triumphu na nádrži s víčkem typu Monza. Obě motorizace od sebe poznáte bezpečně, menší T100 má červenou barvu dole, větší T120 nahoře. Dalšími drobnými změnami jsou jiné gripy, zrcátka v koncích řídítek, LED blinkry a černé zátky na víkách motoru. Každý motocykl bude prodáván s certifikátem potvrzujícím pravost stroje a podepsaným jako Johnem Bloorem, šéfem Triumphu, tak oběma dcerami Buda Ekinse.

Informace o redaktorovi

Jan Rameš - (Odebírat články autora)
Jiří Jevický - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE