Rozhovor s Petrem Hošťálkem na Radiožurnálu

„Narodil jsem se v roce 1943 v Mladé Boleslavi, ve městě automobilů, což asi poznamenalo můj osud,“ říká s úsměvem muž, který na své motorce projel Sibiř, Čínu i Nepál. Od rodinného stromu padlo jablíčko dost daleko: jeho rodiče se poznali na učitelském ústavu, a tatínek byl navíc výborný muzikant.
Petr Hošťálek vyrůstal v Liberci, ale když na to vzpomíná, vypráví zase jen o autech a motocyklech: „V tom kraji, který byl před válkou díky sklárnám a textilkám hodně bohatý, jste tehdy ještě mohli vidět úžasné staré vozy. Na motorce jsem poprvé seděl v jedenácti letech a už někdy od třinácti jsem denně tajně jezdil po lesních cestách v okolí Liberce.“
Studia na liberecké vysoké škole přinesla Petru Hošťálkovi zklamání. Začal ji studovat kvůli automobilům, ale zaměření školy se ze dne na den změnilo. Odešel odtud rovnou k jednotkám PTP, kde se naštěstí zase dostal za volant. Díky tomu přežil vojnu v relativní pohodě, ale cejch pétépáka mu jednou provždy pokazil kádrový profil.

Začátkem roku 1968 se naskytla šance zřídit tovární muzeum v mladoboleslavské Škodovce. Petr Hošťálek se s chutí pustil do shánění exponátů a budování sbírky, ale všechno zhatila normalizace: „Musel jsem ze Škodovky odejít a ať jsem se pak vrtnul kamkoliv, nikde jsem slušnou práci nedostal. Svými politickými názory jsem se netajil, a navíc moji rodiče emigrovali do Vídně, což mi taky dvakrát nepomohlo.“
Vystřídal různá zaměstnání a nakonec se rozhodl, že se bude živit půjčování svých vozů filmařům. Kupodivu to šlo docela dobře. Jeho exponáty jste mohli vidět v různých českých filmech – asi nejvíc se proslavil motocykl z televizního seriálu Bylo nás pět.
„Problém je v tom, že umím motorky nakupovat a opravovat, ale neumím je prodávat. Stroj, který mi projde rukama, je trochu jako moje dítě. A tak se stalo, že mám dnes skoro 150 motocyklů – a taková sbírka už si říká o vystavení,“ vysvětluje, jak vznikl nápad založit muzeum.

Sen o vlastním muzeu si Petr Hošťálek splnil v 90. letech. První útočiště našly jeho motorky v Jílovicích, odkud se přesunuly do Českých Budějovic a dnes je můžete vidět v historické budově Solnice. Jejich majitel kromě péče o svou sbírku také hodně cestuje a píše knihy.
„Další velké sběratelské plány už dnes nemám, sotva stihnu opravit všechno, co jsem nashromáždil. Uvědomte si, že průměrná renovace jednoho motocyklu trvá i půldruhého roku. Snažím se už nákupy omezit, ale po pravdě řečeno se mi to tak úplně nedaří a každoročně mi tak dva tři vozy přibudou,“ uzavírá Petr Hošťálek své životní téma.

Vyprávění Petra Hošťálka o osudu spojeném se starými motocykly nabízí další pořad z cyklu Jihočeši, který si můžete poslechnout v sobotu 4. srpna v 8:30 a v repríze v pátek 10. srpna v 19:05 na frekvencích Českého rozhlasu České Budějovice – 106,4 MHz pro jižní Čechy, 88,2 MHz pro Slavonicko a Dačicko a nebo živě na internetu.