hsq_cervenec_spart401




Rok 2019 byl osudný pro 75 motorkářů, 413 jezdců vyvázlo s těžkými zraněními

Oproti roku 2018 byla ve všech hlavních ukazatelích loňská sezóna úspěšnější. Bouralo se celkově méně, z čehož pozitivnější čísla vyplývají, jenže rok 2018 byl nejtragičtější od roku 2010. Jak to tedy vypadá z dlouhodobého hlediska a co dalšího nám data z uplynulého roku prozradila? Mimo jiné třeba to, že nejohroženější skupinou jsou jezdci na Hondách ve věku 35-44 let, kteří vyhledávají zatáčkovité úseky na silnicích II. třídy nebo to, že je mezi námi pořád dost jedinců riskujících jízdou bez přilby.

Kapitoly článku

V roce 2019 bylo evidováno 3435 nehod s účastí motorkáře. To je o meziročně o 296 bouraček a pádů méně, řečí procent to je pokles o 8 %. Jenže když se podíváme na graf z dlouhodobého hlediska, už to taková sláva není. Od roku 2010, kdy byl zaznamenán historicky nejnižší počet nehod, byl loňský rok druhý nejhorší. Dává to ale smysl, ekonomika stále šlape, motorky a auta se prodávají o sto šest, na silnicích to neustále houstne, takže se naprosto logicky se bourá.

Nehoda v nejhorším případě končí smrtí. U motorkářů to bylo v loňském roce v 75 případech, což je meziročně o 17,6 % méně. Z dlouhodobého hlediska jde o průměrnou hodnotu, která dost překračuje plán Národní strategie bezpečnosti silničního provozu (NSBSP). Te předpokládala s maximem 46 usmrcených motocyklistů a pro letošní sezónu by úředníci chtěli tohle číslo snížit ještě o tři. Bylo by to hezké, kdyby se to povedlo.

Stejně tak by bylo fajn, kdyby vyšly prognózy ohledně těžce zraněných. Tady je to číslo ale o dost reálnější, protože 413 těžce zraněných jezdců překročilo plány a touhy úředníků o 28 lidí. Oproti roku 2018 se těžce zranilo o 75 motorkářů méně a pozitivní zprávou je, že jde o doposud nejnižší číslo od roku 1993. Z toho také vyplývá závažnost nehod. Ta je dána počtem těžce zraněných osob na 1000 nehod a loňský rok byl z tohoto hlediska také nejlepší za sledované období.

Velký prostor dávají úředníci zkoumání vlivu věku a zkušeností. Tady je jednoznačně nejohroženější skupina jezdců ve věku mezi 35. a 44. rokem. Třináct motorkářů v tomto věku zavinilo nehodu s tím nejhorším možným koncem a 63 si jich přivodilo těžká zranění. Nejvyšších čísel dosahuje tato skupina také v případě nezaviněných obětí nehod. Třiadvacetkrát to bohužel skončilo smrtí, těžké zranění si odneslo 118 motorkářů z této věkové skupiny. V obou případech jsou na druhém místě motorkáři ve věku 25-34 let. Z těchto čísel ale nevyplývá, že jsou tyto věkové kategorie nejrizikovější, spíš to dokazuje, že nejvíce motorkářů je právě v tomto věku. Asi nebude překvapením, že nejvíce vážných nehod zavinili motorkáři s jednoletou praxí v řízení a že celkově nejrizikovější jsou motorkáři, co jezdí do 5 let. Překvapivě často ale chybovali i jezdci s dvacetiletou zkušeností.

Můžou si motorkáři za své nehody sami, nebo jsou oběťmi ostatních řidičů? Podle statistik je to skoro půl na půl, když jde lehce nadpoloviční porce nehod na triko právě řidičům jednostopých vozidel. 57 % nehod s účastí motorkářů způsobili právě oni sami, což je více méně setrvalý stav napříč sledovanými roky. Nehody s nejtragičtějším koncem zavinili motorkáři v 64 %, to se také drží setrvalého stavu, naopak nejlépe v celé historii dopadla statistika těžce zraněných vlastní vinou. To už je ale jenom dopad toho, že bylo historicky nejméně těžce zraněných motorkářů.

Osm procent z celkového počtu nehod zavinili motorkáři pod vlivem alkoholu a návykových látek, což je celkem 157 nehod. Z toho bylo 21 % nehod tragických, 11 % nehod skončilo těžkými zraněními a 7 % jenom s drobnými šrámy. Z téhle statistiky je nejhorší asi fakt, že nejvíce nehod (77) pod vlivem alkoholu měli na svědomí motorkáři s hladinou alkoholu v krvi 1,5 ‰ a vyšší. Další nelichotivá bilance jde na vrub používání přilby. Tuhle samozřejmost podcenilo celkem 139 jezdců. 29 z nich odešlo od nehody bez zranění, 89 s lehkým zraněním, 17 jezdců bez přilby mělo těžká zranění a 5 nehodu nepřežilo. Že je přilba povinná snad nemusíme připomínat.

S nelichotivou nálepkou z celoročních statistik na první pohled vychází značka Honda. Její jezdci bourali celkem 116krát, ve 22 případech s fatálním koncem, 98 nehod skončilo těžkými zraněními. V závěsu je Yamaha se 70 nehodami, 16 mrtvými a 58 těžce zraněnými, třetí je Suzuki (64, 16, 50). To ale jenom odráží četnost strojů jednotlivých výrobců na našich silnicích. Velké procento nehod spadá také na stroje „jiné vyrobené mimo ČR“. Na nich bouralo 81 jezdců, 7 jich nehodu nepřežilo a 79 z nich si odneslo těžká zranění.

Co se silnicí a lokalit týče, nejvíce se umíralo na silnicích II. třídy, a to v zatáčkách, v závěsu jsou fatální nehody na přímých úsecích. Těžká zranění si motorkáři odnášeli nejčastěji ze silnic I. třídy, kde jen těsně vedou opět zatáčky před přímými úseky. Tradičně nejrizikovější byly z pohledu úmrtí a těžkých zranění měsíce červen a srpen ve víkendových dnech, zejména ve Středočeském a Zlínském kraji.

Proč se bourá, to se ale z grafů nevyčteme. Jak v případě smrtelných, tak těžkých nehod se většina skrývá pod „kouzelnou“ formulkou „nepřizpůsobení rychlosti dopravně technickému stavu vozovky“, kam se schovávají zatáčky, klesání, stoupání, šířka vozovky a další. To platí logicky zejména pro nehody mimo města a vesnice, v obcích pak šlo hlavně o nedání přednosti.

Ze statistik také vyplývá, na jakých motocyklech se nejvíc bourá, jaký je směr nárazu a jaká jsou nejčastější zranění. Nejvyšší počet zaznamenali jezdci endur, hned za nimi jsou skútristé, nicméně v obou případech jde většinou o nehody s lehkými zraněními. Nejrizikovější jsou pak naháče a cestovní kapotované stroje, kde z 33,3 % končí nehody těžkými zraněními z 3,8 % smrtí. Ať už jde o jakýkoli stroj, nejvíce se bourá čelně, druhým nejčastějším druhem nehody je pád, například v zatáčce. Motorkář si z nehod nejčastěji odnese zranění horních a dolních končetin, páteře a také hlavy.

Právě hlavu byste v nové sezóně měli používat co nejvíce, ať jsou letošní statistiky zase o něco lepší než ty předchozí. Myslete za ostatní, předvídejte, soustřeďte se, zbytečně neriskujte, agresi nechte doma, trénujte, učte se, zdokonalujte se, choďte do škol. To všechno vám může zachránit poškrábané plasty, polámané kosti nebo dokonce život.

Informace o redaktorovi

Honza Zajíček - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Autor článku obdržel prémii 51 Kč od 17 uživatelů. Prémie jsou již uzavřené, děkujeme.
Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (1x):



TOPlist