Norton servíruje další novinku – nadupaný supertwin

Závodní třída Supertwin, čili běžně prodávané dvouválce s objemem do 650 cm³, získala na oblibě zejména díky své dostupnosti. Závodění na nepřekoňovaných SV650 nebo malých dvouválcových Ninjách, které nejenže stojí pár kaček sami o sobě, ale mají i nesrovnatelně nižší náklady než klasické šestky, o litrech ani nemluvě, nalákalo spoustu lidí. Jenže, jak už to v závodním světě bývá, pomalu se to začíná hrotit, přibývá prestiže, rostou náklady a už se o to začínají zajímat i velká jména. Před pár týdny překvapila Aprilia s konceptem RS 660, teď je tu Norton se svým Superlightem, který bude na rozdíl od Aprilky co nevidět usilovat o vítězství v závodech.

Predispozice k tomu má vskutku parádní. V jeho útrobách je stejný motor, jako v dvojčatech Atlas. Pro připomenutí jde o předělanou přední polovinu motoru V4 z litru RR, která zapaluje po 270 stupních, čímž připomíná vidlicovou konfiguraci. V Superlightu se pohonná jednotka samozřejmě dočkala ještě dalšího předělání. Stoupnul kompresní poměr až na 13,4:1 a o 1 500 otáček se posunul omezovač. Ve finále to znamená 105 koní na zadním kole a 75 Nm. Pokud si k tomu koupíte titanový závodní výfukový komplet, je to ještě o 6 koní veselejší. Kolik že má 650 Ninja? 68 koní v 8 000 a skoro 66 Nm při 6 500 otáčkách? Na silnici pro začátečníky a středně pokročilé fajn, k vítězství na TT je to ale trošku málo. :) Zato Norton si pro něj jde tvrdě. Má k tomu nově navržený rám, kde motor figuruje jako pevnostní prvek, lehkou hliníkovou jednoramennou kyvku, kraťoučký rozvor 1 399 milimetrů a úhel řízení 24,2°. Tahle čísla ale nejsou finální, protože je tu nastavitelný čep kyvné vidlice a štelovat jde i sklon předku. Potenciál stroje podtrhují závodní komponenty v podání vidlice Öhlins NIX30 vpředu, TTXGP vyvinutý pro Norton tlumí zadek, stejný výrobce hlídá i řízení. Karbonová kola jsou od BST a motorku brzdí třmeny Brembo M50 s plně plovoucími třmeny. Ze závodního prostředí pochází také 18litrová karbon-kevlarová nádrž umístěná pod sedlem.

Na nejvyšší úrovni je i výbava elektronická s šestiosou řídící jednotkou, plynem ride-by-wire a bezklíčovým zapalováním. Trakce, antiwheelie a launch kontrol jsou jen důsledkem předchozích komponentů, závodní motorka by pak nebyla kompletní bez oboustranného quickshifteru. Údaje o systémech si jezdec přečte na 7“ barevném displeji a vše je zabaleno do lehkého karbonového oblečku, který jakoby z oka vypadl velkému V4RR. Až na přední přísně aerodynamický blatník. Za tuhle kapesní raketu se suchou vahou 158 kilogramů si Norton řekne 19 950 liber. Dost drahá sranda, dá se ale očekávat brzký příchod civilnější verze. Každopádně se nám to v téhle třídě začíná pěkně přiostřovat, tak kdo bude další pánové?

Informace o redaktorovi

Honza Zajíček - (Odebírat články autora)