Moto Guzzi překvapuje silnější V7

Překvapení? Tak napůl. Euro 5 je všudypřítomné, a pokud Guzzi nechtěla přijít o svůj bestseller, musela s tím něco dělat. Jenže v záplavě ostatních novinek, upoutávek a spekulací se na tuhle klasiku tak trochu zapomnělo. Proto může být jejích 850 kubíků a 65 koní v moderní a klasické verzi příjemným překvapením.

Kapitoly článku

Když pomineme padesát let starého zakladatele řady V7, tak si svou premiéru klasický naháč odbyl v roce 2007 na milánském veletrhu Eicma. Tehdy se před zraky návštěvníků objevil bílý motocykl s názvem V7 Classic. Krásná jednoduchá motorka s dvouventilovým vzduchem chlazeným motorem o objemu 750 cm3, se vstřikováním a s výkonem 48,3 koní a 54,7 Nm. Další důležité datum v novodobé historii „vésedmy“ je podzim roku 2014, kdy přišla druhá generace V7 II. Zdánlivě identický stroj dostal jiné uložení motoru, ABS, které začalo být od roku 2016 povinné, doplnila kontrola trakce, hlavně ale motorka dostala šestistupňovou převodovku. Další kapitola se začala psát na konci roku 2016, kdy se při příležitosti přechodu na normu Euro 4 světu ukázala V7 III, třetí novodobá generace se silnějším motorem (52 koní), lehce upraveným podvozkem a ergonomií. A teď tu máme rok 2020, příchod další emisní normy Euro 5, s ní nejradikálnější inovaci v novodobé historii a s ní si Italové řekli třikrát a dost. Rozhodli se vzdát římského číslování, takže tu teď nemáme V7 IV, ale opět zcela jednoduchý název V7.

Alespoň teď ze začátku se zjednodušila také nabízená řada, i když příchod dalších variací na toto téma je asi jen otázka času. To si ale necháme na později, nejdříve se podíváme na to nejzásadnější. O pohon se pořád stará vidlicový dvouventilový vzduchem chlazený motor s klikovkou uloženou podélně. Nyní ale jeho objem poskočil na 850 kubíků, a jestli je vám tenhle objem povědomý, tak ano, konstruktéři při jeho vývoji vycházeli ze zkušeností získaných u cestovního endura V85 TT. Kvůli většímu důrazu na jeho charakter to není úplně stejný motor, i tak jde ale o nejmodernější agregát v historii řady V7. Odpovídá tomu také jeho výkon s maximem dosahovaným v 6800 otáčkách. 65 koní je hned o 25 % víc než u předchůdce, a tak určitě ani nevadí, že nastupují o 600 otáček později. U téhle motorky bude mnohem zajímavější nárůst krouticího momentu. Z 60 Nm udávaných u V7 III tu máme najednou 73 Nm s vrcholem v 5000 otáčkách s oznámením, že 80 % bude k dispozici už od 3000 otáček. Tohle „sedmičce“ určitě prospěje.

Větší a silnější motor si vyžádal také určité změny na podvozku. Rám je v oblasti krku řízení vyztužený a leccos o silnější motorce prozradí také samotné proporce nových komponentů. Zadní tlumiče Kayaba jsou robustnější, větší je samotný kardan a s novou porcí síly se do kyvné vidlice nastěhovalo také širší kolo s pneumatikou 150/70. Odlišný je také vzhled výfukových koncovek s větším průměrem na konci. Ještě předtím než definitivně propadneme hledání vzhledových odlišností mezi jednotlivými generacemi, musíme zmínit nové odstupňované sedlo a jiné uložení stupaček řidiče.

Vzhůru na design, protože víc nám toho továrna o technice bohužel neprozradila. A vzhled vezmeme pěkně od podlahy, dokonce tím možná rozzlobíme nejednoho ortodoxního fanouška. Vezmeme si na paškál V7 Stone – moderní pojetí téhle klasiky. Přední LED světlo s denním svícením a digitální budík je na první pohled docela šok, na ten druhý to ale v kontextu motorky nevypadá vůbec špatně. Tady to bude chtít reálné setkání a až potom budeme schopní říct, jestli to je oproti testované V7 Stone Night Pack krok kupředu nebo ne.

Pokud patříte mezi zastánce klasiky, ještě článek nezavírejte a nezoufejte. Moto Guzzi má řešení pro všechny. V7 Special má totiž úplně obyčejné žárovkové přední světlo a nad ním dva úplně obyčejné analogové budíky. Díky za ty dary! Navíc to vše korunuje nádherným lakováním, nechybí tu ani patřičná dávka chromu a vše završují drátěná kola. Tady si milovníci starých časů rozhodně přijdou na své. Přesto je i vzhled Speciala o něco víc svěží. Může za to celkově drobnější zadní blatník s upraveným světlem, jinak tvarované boční kryty nebo menší přední blatník.

Upravené díly sdílí se svým moderněji pojatým sourozencem s litými koly, takže je jenom na vás, čemu dáte přednost. První kousky by se u nás mohly objevit do konce února a podle importéra by se měla cena pohybovat kolem 250 000,- v závislosti na verzi.

Informace o redaktorovi

Honza Zajíček - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Autor článku obdržel prémii 27 Kč od 9 uživatelů. Prémie jsou již uzavřené, děkujeme.
Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (2x):



TOPlist