Šok z Japonska! Kawasaki představila čtyřválcovou Ninju ZX-4R

Tomu se říká probuzení ze zimní deprese! Neděláme si iluze, že by tohle měl být nějaký bestseller, vlastně si tak říkáme, jestli se produktoví manažeři Kawasaki někde strašně neztřískali prošlým saké, protože čtyřválcové šestistovky už dávno v Evropě pohřbil totální zákaznický nezájem a čtyřstovky jsou vlastně to samé, jenom slabší, ale to už si v Japonsku musejí nějak obhájit sami. My jsme za návrat uječeného čtyřkila jenom rádi – kdo se někdy svezl na Kawasaki ZXR400 (nebo případně jiné japonské čtyřstovce, ale jenom Kawa ji v Evropě prodávala oficiálně), tomu se právě na tváři usídlil nostalgický výraz a tepová frekvence povyskočila. Maličká obratná motorka, která v zatáčkách spráskala úplně všechno, a ještě tak nádherně zněla… Tedy bavíme se o přelomu milénia, pozdější šestistovky jí už z trhu zcela vytlačily, když byly konstrukčně prakticky to samé, stály o pár kaček víc a nabízely bezmála dvojnásobný výkon.

Nová Ninja ZX-4R je vzpomínkou na ZXR pouze tematickou, technicky se liší poměrně dost, hlavně na podvozku. Kdo trochu sleduje motocyklové dění i mimo Evropu, ten už se určitě dávno dovtípil, že tahle ZX-4R není nic jiného než zvětšená ZX-25R, tedy dvěstěpadesátka, kterou si Japonci nadělili pro vlastní trh už v roce 2020. Kapoty jsou identické a je to ten samý designový jazyk, který Kawa jede u všech modelů řady Ninja, čili hodně hran, do nebe zvednutá prdelka, vpředu šikmá světla (z LED diod, ostatně jako veškeré další osvětlení) nad jakýmsi ohrnutým pyskem. Zapomenout musíte na hliníkový podvozek i plně nastavitelné komponenty, to už by asi opravdu nikdo nezaplatil, na druhou stranu to pořád vypadá na hodně pěkně postavenou motorku.

Rám je sice ocelový, ovšem příhradový z vysokopevnostních trubek, takže taková malá Ducati, a u pěkné tvarované kyvky vás také použití železa neirituje. Přední obrácenou vidlici dodala Showa a jde o typ SFF-BP, čili s velkými pístky a oddělenou funkcí pružení a tlumení. Tuhle vidlici používá Honda ve svých modelech CB500 a CB650 a i na ZX-4R si na ní nic nenastavíte, nebo alespoň ne na té základní – budou ještě další dvě verze SE a RR, a tam bude možné regulovat předpětí pružin. Průměr trubek Kawa nesdělila, ale vidlice vypadá stejně jako na dvěstěpadesátce, která má 37 mm. Upřímně nevidím důvod, proč by to nemělo stačit, i když to samozřejmě moc chlapácky nevypadá. Zadní tlumič je též od Showy, uložený téměř horizontálně, jak to v Kawě často dělají, a tady zelená značka o nastavitelnosti nic neříká, ale naším soukromým tipem je pouze předpětí. Výjimkou bude verze RR, jež má obdržet stejný tlumič Showa BFRC-lite, jaký používá Ninja ZX-10R.

Proti dvěstěpadesátce je na podvozku pár změn, které korespondují s větším a silnějším motorem, a točí se hlavně kolem kol. Ráfky jsou stejné, mimochodem je Kawa používá na spoustě modelů, třeba i šestsetpadesátkách, ovšem mají na sobě nazuté širší pneumatiky o rozměru 120/70ZR17 vpředu a 160/60ZR17 vzadu, čtvrtlitr má gumy o cenťák užší, i když obuté na ráfcích šíře 3,50“ a 4,50“. Čtyřstovka tak samozřejmě bude působit dospěleji, ale ještě důležitější je posílená brzdová soustava. Zadní malý 220mm kotouč zůstává, na předku místo jednoho 310mm najdeme dva 290mm kotouče, doplněné o čtyřpístkové, radiálně uchycené třmeny Nissin. Pro další podvozkové odlišnosti se musíme podívat do technických údajů. Krátký rozvor 1380 mm zůstává stejný, ovšem geometrie u čtyřstovky je dokonce o fous agresivnější, když úhel hlavy řízení činí 23.5° a závlek 97 mm – o sedm desetin stupně ostřejší a dva milimetry kratší. Jak je to možné? Zřejmě tady budou vyšší zdvihy odpružení, celá motorka je totiž vyšší, světlá výška narostla o centimetr a výška sedla dokonce o centimetr a půl na výsledných 800 mm. To je výš než u aktuálně prodávaných dvouválců Ninja 400 i 650. Hmotnost se proti dvěstěpadesátce zvýšila pouze o 5 kg, s plnou 15litrovou nádrží váží Ninja ZX-4R 188 kg. To platí i pro verzi RR, která kromě zmíněného předpětí pružin vpředu a jiného zadního tlumiče má ještě obousměrné rychlořazení. Verze SE je o kilo těžší, když má štelování předpětí vpředu, quicskhifter, kouřové plexi, USB zásuvku a padáky v kapotě. Pokud si někdo chce zoufat, že stará ZXR400 mívala 160 kg, tak pozor, to bylo „suchých“, reálně je novinka těžší asi o tři kila.

A taky podstatně silnější! Základní architektura zůstává stejná, čili řadový čtyřválec o objemu 399 cm³ se čtyřventilovými hlavami, rozvodem DOHC, vrtáním 57 mm a o desetinku vyšším zdvihem 39,1 mm, komprese trochu narostla na 12,3:1. Jak jsme na tom dál po konstrukční stránce, to netušíme, na to bychom potřebovali vidět více obrázků, každopádně technologicky bude ZX-4R jistě o těch zhruba 35 let modernější. Krmení motoru zajišťuje pochopitelně vstřikování, převodovka je šestistupňová, spojka antihoppingová. Namísto výfuku v podobě kratičkého „ocásku“, jaký má ZX-25R, je tady poměrně velká koncovka, která vypadá jako ta na Ninje ZX-10R a rozhodně neuráží. Zatímco ZXR mělo sice charakteristické hadice, vedoucí od přední kapoty do nádrže, o skutečné náporové sání nešlo, avšak Ninja ZX-4R už Ram-Air systém má, však se podívejte na tu díru nad světly. Kromě výkonového bonusu to znamená i přidané emoce v podobě zvukového efektu, který by u čtyřstovky mohl být hodně pěkný. Japonci říkají, že „mimořádně vysokootáčkový motor, jehož otáčky přesahují 15 000, vydává vzrušující zvuk, jaký dokáže vydávat pouze výkonný řadový čtyřválcový motor Kawasaki“. Původní zetixero mívalo červené pole od 14,5 tisíc, na druhou stranu to bylo v době, kdy litry točily 11…

Malý točivý čtyřválec logicky nikdy nepatřil mezi ty největší tahouny ve středním pásmu, u něj bylo všechno postavené na plném plynu. Jak to bude v reálu u ZX-4R, to se teprve uvidí, zázraky asi čekat nemůžeme, nicméně budeme opět citovat tiskovou zprávu: „Motor byl koncipován tak, aby kombinoval velký točivý moment v nízkých a středních otáčkách s výkonovou špičkou ve vysokých otáčkách. Motor má ale dostatek síly ve všech jízdních situacích - od každodenního používání až po sportovní jízdu na okruhu.“ Co se konkrétních hodnot týče, známe jenom jeden jediný údaj, a tím je maximální výkon: 57 kW/77 koní při stání na místě a 59 kW/80 koní za jízdy s využitím náporového sání. To je sakra víc než těch 65, co mívalo ZXR, prakticky o čtvrtinu, proto nás dost mrzí, že nám Kawa neprozradila ani otáčky, kdy toho výkonu bude dosahováno, ani nic bližšího ohledně točivého momentu. Nicméně ten by měl být o dost vyšší než u ZXR, které mělo 36 Nm při 12 000 otáčkách. Pokud bychom brali, že těch 59 kW má motor třeba ve 14 000, tak v tu chvíli točivý moment dosahuje 40 Nm, a to už je dávno za zenitem. Klidně bychom se mohli v maximu pohybovat kolem 45 Nm.

Pro jízdu bude asi dost záležet na tom, jaký zvolíte motorový režim. Ano, Ninja ZX-4R bude moderním supersportem po všech stránkách, a dnes je moderní elektronika nepostradatelná. Takže si na 4,3“ barevném TFT displeji, známém z dalších mnoha modelů Kawasaki, budete moci navolit jeden ze čtyř jízdních režimů (Sport, Road, Rain a individuální Rider), které v sobě propojují nastavení výkonové charakteristiky a kontroly trakce KTRC. Mimochodem displej nabízí kromě konektivity prostřednictvím aplikace Kawasaki Rideology také traťový režim, kde hrají prim časy na kolo, zařazený rychlostní stupeň a otáčky od 10 000 výše. Prostě takový malý závoďák, zejména když sáhnete po verzi SE nebo RR vybavené tím rychlořazením.

Věřím, že pohled na novou Ninju ZX-4R vlije krev do žil mnoha motorkářům, kteří již nad supersporty zlomili hůl. Ovšem Kawasaki zatím ještě neoznámila cenu, která bude klíčová, a navíc máte na přemýšlení o koupi ještě opravdu hodně času, když Japonci s touhle premiérou přišli poměrně dost brzo. Ninja ZX-4R je totiž model pro rok 2024, první kusy přijdou na evropský trh až na konci tohoto roku. Že ZX-4R nebude zrovna levná a rozhodně nepůjde o konkurentku dvouválců, to naznačuje pohled na domácí trh, kde slabší Ninja ZX-25R s horší podvozkovou i elektronickou výbavou stojí hodně podobně jako Ninja 650, jejíž ceny u nás začínají na 205 000 Kč. V Americe byla zároveň s Evropou čtyřstovka představena také, ovšem tam pouze ve verzi Ninja ZX-4RR, a ta tam vychází dokonce o 20 % dráž než Ninja 650. Dokonce tam stojí víc než Z900. Takže bychom se nedivili, kdyby ZX-4R na konci roku stála klidně 230-240 tisíc, možná víc. Dost peněz za 80koňovou motorku, kterou bude pro dynamickou jízdu třeba držet pod krkem a která nezapadá do žádné závodní třídy. Ne, tohle bestseller určitě nebude, dokonce si myslíme, že prodeje budou v řádu jednotek kusů. Ale i tak jsme moc rádi, že tuhle motorku Kawasaki udělala!

Informace o redaktorovi

Jan Rameš - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE