Retro jako řemen. Kawasaki představila W230, bude hned ve dvou verzích

Tedy spíše sladké, protože ty motorky jsou dvě. Tedy jedna, ale ve dvou verzích, které se liší jenom opticky a ještě akorát v detailech. Tohle je takové velké marketingové kouzlení, které, obávám se, bude mít za následek akorát zmatení zákazníků a možná i některých méně pozorných prodejců, ale když si to Japonci vymysleli… Ten levnější a říkejme mu třeba základní model se jmenuje W230 a asi není nikdo, kdo by nechápal, co tím chce básník říci. Kawa má v nabídce už roky (s přestávkou…) model W800, který navazuje na předchozí W650, a ta brala inspiraci ve W1 650 z roku 1966, prvním velkoobjemovém čtyřtaktu Kawasaki. W230 je prostě malá sestřička velké osmistovky.

​

Ovšem vedle ní Japonci představili ještě model s úplně jiným názvem, a sice Meguro S1. Tady je historie trochu složitější, Meguro totiž byla samostatná značka a jedna z nejstarších japonských motocyklových, když svůj první kompletní jednostopý stroj představila v roce 1937. Kawa dnes říká, že tahle značka letos slaví 100 let, ale to platilo pro stejnojmenné železárny, na motorky si Meguro ještě muselo pár let počkat… Pod křídla Kawasaki spadla Meguro v roce 1964 a s sebou přinesla model K, jenž byl v licenci vyrobený půllitr BSA A7, a ten posloužil jako základ právě pro Kawasaki W1. Hezky se nám uzavřel kruh. Před třemi lety Kawasaki přišla s modelem Meguro K3, což byla pro japonský trh udělaná W800 s nějakými detailními odlišnostmi, a přesně to je teď i novinka Meguro S1. Prostě W230 s chromovanou nádrží, jiným podkladem budíků a jiným potahem sedla. Jo a barvou, Meguro S1 bude v ebenově černé, zatímco W230 bude brázdit svět s blatníky a nádrží v modré metalíze. Za nás poměrně málo na to, aby se stejná motorka jmenovala dvěma různými jmény a aby cenový rozdíl mezi oběma stroji byl tak velký: za wéčko dáte relativně příjemných 122 900 Kč, ale za Meguro už zaplatíte 139 900 Kč.

Cenovou i modelovou politiku necháme na obchodním oddělení Kawasaki a podíváme se na techniku. Wéčko je, stejně jako větší osmistovka, nádherným kouskem jednoduché techniky jak ze 60. let. Jediným náznakem moderny je přední LED světlo a digitální počítadlo kilometrů na dvojici úchvatných ručičkových budíků plus samozřejmě povinné ABS, jinak je to prostě strašně obyčejná motorka. Kdo má rád klasiky, ten se právě ocitl v ráji. Trubkový kolébkový rám, kyvka čtverhranného průřezu s dvojicí tlumičů s nastavením předpětí, klasická přední vidlice s trubkami o průměru 37 mm, a že nejde o motorku z minulosti, nýbrž z 21. století, to prozrazují vlastně akorát kotoučové brzdy na obou kolech. Samozřejmě vyplétaných, přičemž to přední má průměr 18 a zadní 17 palců. Zdvihy odpružení mají hodnoty na poměry klasických strojů docela slušných 117 a 95 mm, do nádrže se vejde 12 litrů a že nejde o úplně prťavý stroj, to napovídá údaj o rozvoru kol 1415 mm. Prostoru byste tak mohli mít dost, nicméně vzhledem k ultra nízkému sedlu 745 mm nad zemí a provozní hmotnosti pouhých 143 kg (tolik má lecjaká stopětadvacítka) je jasné, že tohle bude taková koloběžka. Myšleno v tom nejlepším, prostě lehoučká nízká motorečka pro každodenní dojíždění do školy, do práce nebo na výlety. Kratší výlety.

To proto, že motor také není žádný svalovec. Kde by se v něm také ty svaly vzaly, když se jedná o vzduchem chlazený dvouventilový OHC jednoválec o objemu 233 cm³, přesně jak označení W230 prozrazuje. Tady se trochu divím, proč Kawa tu motorku nenazvala aspoň W250, znělo by to lépe, ale to se zase vracíme na začátek… Každopádně dvě stě třicet je u Kawasaki docela obvyklý objem, který znají všichni offrouďáci. Jasně, malé silniční endurko KLX230, které Kawa prodávala v covidovém období, potažmo ostré KLX230R. No a tenhle motor najdete odteď i v klasikách W230/Meguro S1. Jasně, má jiná víka, aby vypadal retro, a vypadá to i na jiný odlitek hlavy, protože výfukový svod z ní leze trochu odlišným způsobem, plus wéčko dostalo o fous nižší kompresi, jinak je to ale úplně stejný agregát včetně šestistupňové převodovky disponující úplně stejnými převodovými poměry. Uvidíme, jakou charakteristiku mu japonští inženýři dokázali nadělit, tisková zpráva mluví o lineárním výkonu a dostatečném točivém momentu zejména v nízkých a středních otáčkách, což je přesně to, co zde čekáte.

Známe také parametry výkonu a krouťáku: 12,9 kW/17,5 koně při 7000 otáčkách a 18,6 Nm při 5800 otáčkách. Že to není mnoho? Není, ale v motorce tohoto ražení to asi bude dost jedno. Na začátku zmiňované Benelli s Jawou, konkrétně modely Imperiale 400 a 350 OHC, nabídnou ze svých o půlku objemnějších agregátů také o půlku vyšší točivý moment a Jawa dokonce i o půlku vyšší výkon, ale ona ta Kawička je proti nim dost ultralight (Benelli je skoro o půlku těžší, když už jsme u těch půlek…), a když si tak vzpomenu na nultá léta a stroje jako Honda CBF250 nebo Yamaha YBR250, tak ty nebyly o moc silnější, vážily o pár kilo víc, a jak parádní svezení to na nich bylo, pokud přišlo na pohodovou jízdu. Moje bývalá šéfová dodnes tuhle Hondičku má a nedá na ni dopustit. Až se ale dozví o téhle Kawě, která je lehčí a nižší, obávám se, že to Honda bude mít spočítané. Kawasaki W230, potažmo Meguro S1 rozhodně nebude tahounem prodejů zelené značky, ale jsem přesvědčený, že se najde pár zákazníků, kterým její příchod udělá obrovskou radost. Je krásná, je technicky jednoduchá, je lehká, adekvátně silná a nakonec ani není tak drahá, W230 vychází o desítku dráž než Imperiale nebo 350 OHC. Řeknu vám, docela se těším na svezení!

Informace o redaktorovi

Jan Rameš - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE