yamaha_cerven




Novinky Kawasaki 2021 naživo: V hlavní roli Ninja ZX-10R

Jestli jste dobře sledovali náš jarní speciál, v němž jsme vám náhradou za zrušený veletrh Motosalon představovali naživo nové modely jednotlivých značek, určitě jste si všimli, že z těch velkých chybí poslední. Ale dočkali jsme se a minulý týden se konečně mohli podívat na zoubek první nové Ninje ZX10-R, která přišla do České republiky. Jaká je? A jaké jsou ty ostatní novinky?

Není zapnut JavaScript. Tento text má být nahrazen přehrávačem.

Kapitoly článku

Začátek června, není už na představení novinek pro letošní sezónu trochu pozdě? Za běžných okolností samozřejmě ano, jenže rok 2021 je všechno jen ne běžný a dostupnost motocyklů je citlivé téma téměř u všech značek a těch asijských zejména. Superbiková Ninja ZX-10R navíc není masovka, které by se prodávaly v počtech jako Z900, tudíž ani nepřekvapilo, že jsme si na ni museli počkat trochu déle. Nicméně jakmile se k nám dostala první (po jednom kusu dostala většina menších zemí v Evropě, ty velké, jako třeba Německo, prý víc, ale pořád jenom jednotky), ještě ten týden jsme ji chtěli vidět a s ní i ostatní novinky, byť jsou jenom dvě. Přišlo by nám nefér vás o Kawasaki ochudit, zejména když „desítku“ určitě v nejbližší době nebudete potkávat ani u dealerů, o silničním provozu nemluvě.

Ninja ZX-10R

Těžko hledat v kategorii kapotovaných sportovních motorek kontroverznější design než ten, jaký dostala nová ZX-10R. Ale jak už je to přeci jen pěkných pár pátků, co jsme se na ni dívali na prvních fotkách, tak jsem si docela zvykl, pak se mi dokonce začala líbit a takhle naživo je prostě parádní. Je jiná, to bezesporu, ale ono to už chtělo nějakou radikální změnu, vždyť ten  základ designu s dvojicí podlouhlých předních světlometů tady byl už od roku 2011. Když o tom tak přemýšlím, vlastně se mi nikdy sériová „desítka“ od toho zmíněného ročníku nijak zvlášť nelíbila, na tuhle novou bych se nakonec chodil do garáže koukat nejčastěji. A bylo by mi jedno, jestli půjde o tuhle zeleno-černo-bílo-červenou verzi, nebo černo-zelenou. Ten čumák je takový krásně agresivní, maličká ledková světýlka po stranách, uprostřed obrovská díra pro sání... Až po chvíli zkoumání si všimnete, že vedle světýlek jsou malé vzduchové tunýlky, i tady totiž jsou jakási „křidýlka“, jež tlačí čumák k zemi. A podobná jsou i na zadní kapotáži. Aerodynamika totiž bylo jedním z hlavních témat při vývoji nové „desítky“ a ve finále tady máte o 7 % menší odpor vzduchu a o 17 % větší přítlak na předku. A navíc to ještě všechno vypadá tak pěkně, nic násilného, navíc narozdíl od některých obrázků působí Ninja naživo jako docela malá a kompaktní motorka. I za řídítky.

Ta jsou ale trochu jiná, najdete je totiž o cenťák víc vepředu, což bez přímého porovnání s předchozím modelem asi nepoznáte, a především mají plošší úhel, což už ale poznáte. Prostě jak se to dneska na superbiku vozí. Vyšší stupačky, nové sedlo vás nakopává dopředu, užuž byste vyrazili s kolenem zabořeným do asfaltu nejbližší zákruty. Tady nečekejte žádné kompromisy.

Ninja sice měla chytrou elektroniku už od ročníku 2016, ale teď jí z uživatelského hlediska obrovsky prospěla výměna přístrojovky za 4,3" barevný TFT displej, který známe už z jiných Kaw, a s tím se pojí i jiné ovladače na řídítkách, přičemž z plynové rukojeti zmizelo lanko, je tu jenom snímač. Ovládání všech funkcí chce trochu zvyku a občasnou nápovědu, ale po chvíli to dostanete do krve. Co jednoznačně přijde u téhle motorky vhod, je okruhový režim displeje se stopkami na hlavní pozici. A možnost připojit si telefon a stáhnout si data z jízdy.

A tím vlastně výčet novinek, které můžete při osobním kontaktu na nové „desítce“ najít, skoro u konce. Protože je tady sice o pár milimetrů delší kyvka s níže umístěným čepem nebo jinak nastavené odpružení, ale to podle oka prostě neodhalíte. Ale stejně ty podvozkové věci na Ninje vypadají moc pěkně, vpředu Showa s externími nádobkami, velikánské brzdové kotouče, Stylemy, prostě žádný chudý příbuzný. A o tom, že se pod kapotou pracovalo i na motoru, který nově plní Euro 5 při zachování maximálního výkonu 213 koní při 13 500 otáčkách (se započteným desetikoňovým bonusem náporového sání), informuje okolí akorát jiná výfuková koncovka. Laufy jsou u euro-pětkových motorek často Achilovou patou celkového stylingu, ale v Kawě se s tím popasovali dobře, tlumič je sice o 12 čísel delší, ale hezky štíhlý.

Po optické stránce je nová Ninja ZX-10R výrazně odlišná než předchozí modely, technicky tam zase tolik důležitých změn není. Takže fanoušci byli samozřejmě trochu nervózní z toho, jestli to jako bude stačit, jestli už to nechtělo razantnější kroky i pod kapotami. No, máme za sebou dva podniky mistrovství světa superbiků, Johnny Rea má na kontě čtyři vítězství ze šesti závodů a celkově vede hodnocení a jeho týmový kolega Alex Lowes je průběžně čtvrtý. Chcete jiný důkaz, že to v Kawě trefili dobře? Kluci samozřejmě jedou na modelu Ninja ZX-10RR, který má proti standardnímu erku lehčí ráfky a motor připravený na výraznější tuning, ale kdyby tam nebyl dobrý základ, bylo by úplně jedno, kolik R ta motorka v názvu bude mít.

Z H2 SE

Pojďme dál. Kawasaki se v ročníku 2021 soustředila především na předělání jednotlivých modelů na normu Euro 5. To je stejné pro všechny, ale zatímco ostatní výrobci to spojili většinou i s nějakou tou blbinou typu jiná vidlice nebo přístrojovka, v Kawě se na to vykašlali a soustředili se akorát na motory plus nové barvy, které mimochodem vypadají moc pěkně. Tudíž vedle Ninji už máme jenom dvě docela maličké novinky a tou první je Z H2 SE.

Je tedy jasné, že maličké jsou významem, nikoli fyzickou velikostí, a u kompresorovného Zeda si nejsem jistý ani tím významem. Protože ono tohle SE by mohlo být o dost lepší než základ, od něhož se liší ve dvou oblastech: podvozek a brzdy. U brzd jsme při testu neměli pocit, že by potřebovaly nějaké vylepšení, nicméně SE dostalo Stylemy, opletené hadice a radiální pumpu od Bremba, takže se z dobrého stane ještě lepší. A taky to moc pěkně vypadá. Daleko důležitější je ovšem ten podvozek, protože ten měl u standardu své rezervy, přeci jen 200 kompresorových koní klade na tlumiče už nějaké nároky, a na to tady teď máme semiaktivní podvozek. Opticky změna akorát v pár drátcích, jízdně to ale bude tutově jiné kafe. A že tohle SE ještě navíc pekelně dobře vypadá, je jenom třešnička na dortu.

Versys 1000 S

 A u třetí a poslední (fyzicky přitom největší) letošní novinky Kawasaki je to s tím podvozkem přesně naopak. Versys 1000 S je totiž cestovní silniční motocykl s výbavou, jež kopíruje verzi SE, s jedinou výjimkou, a tou je podvozek. Zatímco SE má semiaktivní tlumiče, navíc od letoška doplněné o funkci Skyhook, verze S přijíždí s klasikou, kterou si nastavíte ručně. Je to vlastně takový kompromis mezi úplně základním Versysem 1000 a právě SE v plné palbě, teda pokud bychom se bavili o loňských modelech. Protože pro rok 2021 už žádný standardní Versys 1000 není.

Zákazníci v Evropě jednoznačně preferovali variantu SE, a to byla o kilčo dražší než standard. Esko vychází o 55 tisíc levněji (380 proti 435), takže pokud vyloženě nebažíte po semiaktivním odpružení, dokážete pěkných pár kaček ušetřit, a přitom dostanete opravdu bohatou výbavu, která zahrnuje třeba vyhřívané hefty, LED přisvěcování do zákrut, obousměrný quickshifter, šestiosou elektroniku se všemi vymoženostmi, konektivitu s telefonem a spoustu dalšího. Ostatně, jestli vám výbavou esko bude vyhovovat, si můžete vyzkoušet při většině termínů tradičních testovacích Kawasaki Green Days, na něž se můžete registrovat na této stránce.

Informace o redaktorovi

Jan Rameš - (Odebírat články autora)
Honza Zajíček - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Autoři článku obdrželi prémie 40 Kč od 4 uživatelů. Prémie jsou již uzavřené, děkujeme.
Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (0x):



TOPlist