Nejprodávanější supernaked dostane více elektroniky. Kawasaki modernizuje Z900

Jestli mě paměť neklame, to, že je nejprodávanějším strojem ve své třídě, tvrdila Kawasaki už u první Z750 před dvaceti lety. Jenže tehdy šlo o stroj soupeřící s šestistovkami Hornet, GSR či FZ6. Od té doby nám tenhle Zed poněkud povyrostl a přes Z800 se v roce 2017 dostal na Z900, takže už dávno soupeří s jinými kluky. Se svými 948 cm³ má skoro stejný objem, výkon i točivý moment, jaký měl první Z1000 alias top model řady Zedů před dvěma dekádami, takže se nám to celé o třídu posunulo. Každopádně ty prodeje zůstaly, Kawasaki hlásí, že její Z900 byl v letech 2019-2023 nejprodávanějším naháčem s objemem nad 900 cm³ v Evropě. Což je trochu zavádějící, protože hlavními tržními konkurenty Zeda jsou spíše stroje do těch devíti stovek, především Yamaha MT-09, a je jasné, že všechny ty litrové hypernakedy (CB1000R, MT-10, GSX-S1000) s cenovkami o desítky až stovky tisíc vyššími Kawě v počtu prodaných kusů konkurovat nemohou. Ale nechme to být, Z900 je prostě fenomén evropských silnic i tak. Akorát že už mu poněkud docházel dech – bez rychlořazení, víceosé elektroniky a s ošklivými axiálními brzdovými třmeny už působil poněkud archaicky. Tak to všechno v Akashi změnili a napřesrok už to bude fešák zcela na úrovni s konkurencí.

A fešák to bude zcela jistě, protože prodejní oddělení poslalo Zeda povinně i na kúru k designérům. Ti zřejmě dostali za úkol nehrabat do konceptu, takže na první dobrou vidíte, jakou motorku máte před sebou, ale zároveň museli Zedovi střihnout nový kabát a dát mu jiný účes. Pořád je to motorka s hodně sci-fi designem, ale za sebe říkám, že se mi líbí víc než ten letošní. Nejvíce jsou změny patrné na předním světle, z obrovských očí se staly menší přimhouřené, nad něž přišel výraznější kryt přístrojovky. Jenomže ony jsou jiné i podsedlové plasty nebo kryty nádrže, které teď oddělily vstupy vzduchu do sání, a to nejen fyzicky, nýbrž i opticky použitím hliníkových panelů. Pozornému oku neunikne ani jiné sedlo, to dostalo nový tvar a více výplně v zadní části pro lepší komfort, přičemž díky změně podsedlového rámu se jeho výška zvedla akorát o cenťák na 830 mm. V příplatkové výbavě ale najdete i sedlo o 20 mm nižší, přičemž obě Kawasaki označuje jako Ergo-Fit. Když už jsme u toho jezdeckého trojúhelníku, musíme Kawu pochválit za montáž nových hliníkových kónických řídítek místo dosavadních trubkáčů. Jen pro zajímavost, americká verze bude mít o 30 mm vyšší, aby si milovníci fastfoodů nemačkali pupky…

Na řídítkách najdete nové ovladače pro přepínání údajů na displeji, a tak se už rovnou přesuňme do oblasti elektroniky. K hardwaru se vrátíme. Už stávající generace, která prošla updatem v modelovém ročníku 2020, nabídla barevný TFT displej s konektivitou, ovšem teď Kawasaki dává nový pětipalcový. Ten nabídne dvojí způsob zobrazení a jako první stroj od zeleného výrobce také šipkovou turn-by-turn navigaci, navíc po propojení s appkou Rideology získáte i hlasové ovládání. Jinak po většinu času pro vás asi bude důležitější, že si zde nastavujete, na jaký ze čtyř jízdních režimů chcete právě teď jet – na výběr je Sport, Road, Rain a uživatelský Rider, v němž si volíte mezi dvěma motorovými mapami a třemi úrovněmi (plus vypnuto) kontroly trakce. To zůstává stejné jako dřív, stejně jako nemožnost cokoli udělat s nastavením ABS. Ovšem pozor, tady je jedna velká změna, kterou jezdec nevidí, ale pocítí, a sice že Z900 dostává nově šestiosou inerciální jednotku a v návaznosti na ni náklonové ABS! Docela překvapí, že ta IMU není propojena také s kontrolou trakce, nebo alespoň to tak vyznívá z tiskové zprávy.

Další velkou elektronickou změnou je montáž elektronického plynu (již bez druhé sady klapek), což konečně přináší další možnosti. Těmi myslíme především obousměrný quickshifter, který Z900 bude mít už v základní výbavě, přičemž Kawasaki u něj uvádí možnost používání už od 1500 otáček, čili to nebude jenom výkonová záležitost. Tohle byla Achillova pata stávajícího Zeda. Druhou záležitostí související s ride-by-wire je tempomat, jenž se v dnešní době stává především hlídačem vašeho řidičáku při jízdě v obci, než že byste ho u supernakedu vyžadovali primárně jako pomocníka pro dlouhé dálniční jízdy.

Vraťme se k hardwarovým změnám, jimiž představení nového Z900 ukončíme. Není jich mnoho, ale jsou tu. V motoru najdete vačky s jinými profily, které mají přidat sílu odspodu, což se u naháče vždycky hodí. Kromě toho spolu s elektronickým plynem přispívají k výrazně nižší spotřebě paliva, Kawasaki udává 16 % dolů, konkrétně na úroveň 4,8 l/100 km. To jsem zvědavý, jestli s tímhle zvířetem někdo dokáže jezdit úsporně. Za oběť Euro 5+ padlo 1,5 hřebce a jeden newtonmetr, ale i tak jsou parametry 91 kW/124 koní a 97,4 Nm parádní, zejména když hmotnost narostla o jediné kilo na 213 kg. Lehce se upravovaly také převodové poměry, kolečka ve skříni jsou jiná a prý by si takto měla převodovka lépe rozumět s quickshifterem. Antihoppingová spojka tu byla již dříve, ale připomenout ji musíme.

Rám dostal již zmíněný upravený tvar podsedlové části a za hlavou se měnilo jeho vyztužení, což má přinést lepší ovladatelnost. Plus tu jsou nějaké drobné změny nalevo u čepu kyvky, aby se sem vešel quickshifter. Opominout se nemohlo nastavení přední 41mm USD vidlice a zadního ležatého tlumiče (obojí s možností regulovat odskok a předpětí pružiny), teď byste měli mít ještě jistější pocit z předního kola a neměly by vás rozhazovat díry a hrboly v náklonech, až budete využívat na maximum grip nových Dunlopek Sportmax Q5A. Tou největší a toužebně očekávanou podvozkovou změnu ovšem najdete v oblasti brzd – Z900 konečně dostává radiálně uchycené čtyřpístkové třmeny Nissin na své 300mm kotouče! Ty předchozí sice nebrzdily špatně, ale koukat se na ně nedalo a byly na Zedovi jako pěst na oko.

K Zedovi Kawasaki rovnou udělala nějaké to příslušenství, ať už se jedná o nějaké ty padáky, sedla apod., anebo se můžete vykašlat na drobnosti a rovnou sáhnout po vybavenější verzi Z900 SE. Tu měla už i stávající generace a recept na novou Special Edition je stejný jako doposud. Přední zlatá vidlice dostává možnost plné nastavitelnosti a dozadu se nastěhoval tlumič Öhlins S46 s hydraulicky štelovatelným předpětím. Brzdovou soustavu dodalo skoro celou Brembo, kotouče mají pořád průměr 300 mm, ale zakusují se do nich monobloky M4.32, do nichž kapalinu prostřednictvím opletených hadic tlačí radiální pumpa Nissin. Verzi SE kromě podvozku poznáte také podle speciálního lakování, jiného sedla s dvoubarevným potahem a USB-C zásuvky vedle displeje.

Velkou výhodou modelu Z900 byla vždycky velice vstřícná cena. Ta zatím netušíme, jak bude u novinky vypadat a bylo by to i předčasné, protože první kusy by se u dealerů měly objevit až na jaře. Jisté ale je, že si Zed nebude moci příliš vyskakovat, neboť příchod litrového Hornetu od Hondy za cenu jenom o málo vyšší, než je aktuální výprodejová u končící generace Z900, s největší pravděpodobností dosti zatřese trhem supernakedů. Je fajn, že se Kawa konečně dostala k updatu Z900 a že té motorce dala přesně to, po čem zákazníci toužili. Nicméně s ohledem na novou konkurenci je trochu škoda, že nevyškrábla z motoru ještě dalších pár koní, aby ten rozdíl nebyl tak dramatický. A změna jména na Z1000 by taky možná dokázala prodeje trochu podpořit. Ale to už by asi definitivně nebylo Zeda možné prezentovat jako stroj střední třídy, jímž už fakticky dávno není.

Informace o redaktorovi

Jan Rameš - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE