Indian slaví úspěchy na flattracku limitovanou edicí FTR Championship

U nás to tolik nefrčí, ani flat track, ani klasická evropská speedway, ale v USA je to sport, na který chodí davy. Závodí tu jednoválcové předělané krosky a závodí tu i velké dvouválce s objemem 750 cm³. Tyhle motorky si u Harleye ani Indianu se silniční homologací nepořídíte, tohle jsou čisté speciály a Indian v posledních letech královské kategorii dominuje. A to konkrétně v posledních pěti letech, kdy jeho tovární jezdec Jared Mees nepoznal přemožitele. Od okamžiku, kdy měl speciál FTR750 premiéru v sezóně 2017, stála tahle dvojice na konci sezóny vždy na stupínku nejvyšším. Tento víkend proběhl první letošní závod při Daytona Bike Weeku, tam se Jaredovi moc nedařilo, když skončil až pod stupni vítězů, ale nahradil ho jeho týmový kolega Briar Bauman, jak jinak než vítězně. Do týmu patří ještě novicka ve dvouválcové kategorii, Shayna Texter-Baumanová, která doposud jezdila špičku v jednoválcích. Zkrátka ani po pěti letech to nevypadá, že by se na dominanci Indianu ve flat tracku mělo něco měnit.

Tohle prostě značka nemůže (a ani nechce) ignorovat, a proto fanouškům flat tracku nabídne limitovanou FTR Championship Edition. To slovíčko „limitovanou“ tady není omylem (občas si lidé pletou limitovanou a speciální), pro celý svět je určeno pouze 400 kusů, z toho 150 půjde do Evropy. Dlužno říci, že na to, abyste poznali, že jde právě o verzi FTR Championship Edition, musíte se dobře dívat. Zatímco ostatní značky své „limitky“ výrazně odlišují opticky, v tomto případě není těžké stroj zaměnit s běžným modelem. Ony totiž tyhle barvy FTR neuvěřitelně sluší, navíc v nich jezdí i závodní tovární stroje. Vlastně by se FTR Championship Edition dal označit za kombinaci optiky verze FTR R Carbon a techniky z modelu FTR Rally nebo spíše z těch starších verzí do ročníku 2020.

Co to znamená? Že stroj drží na asfaltu (nebo šotolině, záleží na jezdci) pneumatiky Dunlop s flattrackovým dezénem o průměru 19“ vpředu a 18“ vzadu, přičemž ta zadní má skrovnou šířku 150 mm. Tu nebude mít 92kW dvouválec o objemu 1203 cm³ problém přeprat, ale aby tak nečinil, kdy jezdec nechce, v tom mu zabraňuje nejmodernější elektronika, kterou si nastavujete na dotykovém TFT displeji. Ale to je celé výbava, kterou má už verze FTR S, z modelu FTR R Carbon jsou tady tlumiče Öhlins a pochopitelně také karbonové prvky. Vlastně celá motorka je karbonová, od předního blatníku přes kapličku světlometu, kryty airboxu (nádrž je pod sedlem) až po kryt sedla spolujezdce. Tam se „flattrackové FTR“ od Carbonu liší a řekl bych, že mu to sluší víc. To platí i pro světlou dvojitou výfukovou koncovku Akrapovič.

Limitované edice nikdy nejsou levnou záležitostí a FTR Championship Edition není výjimkou. Co ale překvapí, že je levnější než FTR R Carbon, kde je stejná technika až na ta kola. Je to sice o pár drobásků, ale stejně: za „flattrackové“ FTR s určitým sběratelským potenciálem dáte 499 990 Kč, Carbon je o 3000 Kč dražší. Jen pro informaci, základní FTR stojí letos 375 990 Kč a lepší FTR S, vybavené pokročilou elektronikou, vychází na 450 990 Kč.

Informace o redaktorovi

Jan Rameš - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE