Honda XR650L jako pocta Nickymu Haydenovi

Vlastně byly dvě, a to jak jinak než Hondy – s touto značkou byl Nicky spojen většinu svého závodnického života a na jejích strojích získal své největší úspěchy. Na CBR600F titul amerického šampiona supersportů, na RC51 alias VTR1000 SP-1 vyhrál americké superbiky, na RC211V MotoGP, na Firebladu závodil ve WSBK do svých posledních dnů… Do muzea AMA v Ohiu při této příležitosti tak putoval v barvách Repsolu vyvedený Fireblade, který darovala americká Honda, a spolu s ním si AMA objednala speciální přestavbu u customizérské firmy Analog Motorcycles z Chicaga. A jelikož Nicky svou sportovní kariéru nezačal na silnici, nýbrž v blátě, šlo o flattrackový speciál na základě XR650L. Vzduchem chlazené kladivo, které se v USA ještě stále prodává.
„Vybral jsem flat track, protože tam byly Nickyho kořeny,“ řekl na adresu svého výtvoru Tony Prust, šéf Analog Motorcycles. „Také jsem chtěl připomenout jeho americké úspěchy, a tak jsem zvolil barvy, v nichž v roce 2002 vyhrál AMA superbiky na RC51.“ Tyhle barvy si dobře pamatuju, červeno-stříbrné VTR mě dlouho dráždilo ve snech, evropské variace mě zdaleka tak neoslovovaly. Zpočátku nebyl jasný motocykl, který se bude upravovat. AMA chtěla, aby byl stroj schopný legálního provozu na silnici, takže v hledáčku nakonec skončilo malé CRF250L a buchar XR650L. Až později Honda přišla s CRF450L, jenže Tony už měl jasno a navíc by stejně neměnil. „Čtyřipade by možná byla zábavná, ale řekl bych, že vzduchem chlazené XR má k Nickyho začátkům mnohem blíže.“

Iks-ero je určitě skvělá volba, však starou šestistovku měl na flat track přestavěnou i náš kolega Martin. Tony počítal s tím, že použije nějaké aftermarketové díly na nádrž a podsedlák, vždyť na XR toho je tuny… Je, ale na enduro. Na flat track naopak skoro nic, a tak Tonymu nezbylo, než si to všechno vyrobit z plechů sám. To prý už rozpočet, který mu AMA dala, nepokryl, ale coby velký Nickyho fanoušek to rád udělal i tak.
Nádrž má svůj vzor kde jinde než v Harley-Davidsonu XR 750, flattrackové legendě, podsedlovka je čistě vlastní návrh, přičemž vpravo tvůrce trochu potrápila koncovka výfuku od Cone Engineering. Mimochodem celý zadní pomocný rám je upravený.

Motorka nebyla postavena jen na oko, opravdu funguje. Přední vidlice, dole zakončená držákem radiální čtyřpístkové brzdy, pochází z KTM 690 Enduro, zadní centrála je upravený Hyperpro. Ráfky jsou flattrackové devatenáctky od značky Sun, dráty dodal Buchanan, pneumatiky na svých bocích nesou označení Dunlop DT3.

Sahalo se i na motor. Veškerý homologační bordel šel pryč a mohutný jednoválec teď krmí závodní plochý karbec Keihin FCR41, doplněný o nepřehlédnutelný vzduchový filtr K&N. Lankové ovládání spojky putovalo do koše a místo něj nastoupila konverze na hydrauliku Magura. Od stejné značky je i radiální brzdová pumpa HC3 a vlastně i řídítka MX2.

Mluvili jsme o tom, že motorka měla být „street legal“, ale vždyť má vpředu jen číselnou tabulku? Tak hledejte pozorně. U nás by tohle sice neprošlo, ovšem v Americe jsou jiná pravidla a tam ta dvojice maličkých předních světýlek Denali, umístěných v kroužcích čísel 6 a 9, zřejmě stačí. Stejně jako malé zadní světýlko od stejné značky nebo ještě menší až miniaturní LED blinkry opět v přední číselné tabulce a vzadu hned vedle světla. Trochu viditelněji působí zrcátka, byť umně schovaná pod řídítky. Nesou značku MotoGadget a stejná loga najdeme i na miniaturních přepínačích na řídítkách nebo na digitální závodní přístrojovce. Pěkná pocta Nickymu, co říkáte?

Informace o redaktorovi

Jan Rameš - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE