motopoint_unor_shad




CVO Road Glide RR je zběsilý Harley se závodními kořeny na silnici

Ještě do včerejška platilo, že tím nejvýkonnějším a nejmocnějším sériovým strojem americké značky, co se kdy pohyboval po silnici, je CVO Road Glide ST. Tahle parádní motorka ale bledne před novou limitkou CVO Road Glide RR. Na jejím vycizelování pracoval závodní tým úřadující v seriálu King of the Baggers, a jde opravdu o ten nejzběsilejší stroj, co kdy opustil brány Milwaukee. My na to říkáme jediné: „Chceme jich víc, a chceme je i sem!“

Kapitoly článku

Když jakákoliv značka oznámí něco ve smyslu „Přenesli jsme technologii ze závodních okruhů na motorku do běžného provozu!“ většinou to bereme s rezervou – koneckonců jde zpravidla spíš o marketingový výkřik než o realitu. V tomto případě ale musíme uznale pokývat hlavou, protože CVO Road Glide RR dostal skutečně spoustu konkrétních dílů, pocházejících přímo ze závodního speciálu Road Glide 131R. Byť je nutné uznat, že se najde i pár kompromisů. Vezměme to ale popořadě.

Pod velmi fešnou grafikou, na které přechází rudá postupně do černé, se ukrývá karbon, karbon, a občas karbon proložený kevlarem. Z uhlíkových vláken jsou kryty titanového výfuku, blatníky, konzola na nádrži, kryt chladiče a boční kryty pod sedlem. Z kompozitu karbonu a kevlaru potom kompletní přední kapotáž, ale hlavně celé kufry i s víky. Když se tohle všechno sečte s úsporou hmotnosti, dosaženou nepřebernou spoustou frézovaných hliníkových dílů, vznikne z toho pohotovostní hmotnost 356 kilogramů. Oproti CVO Road Glide ST je to nějakých 21 kilogramů dolů. A to se pořád bavíme o motorce s veškerou silniční výbavou, ale i komfortními srandami jako je dotykový infotainment Skyline nebo audiosystém v kapotáži – to je mimochodem jeden ze dvou velkých ústupků v závodním zamýšlení celého stroje.

Do snižování hmotnosti se tedy v Milwaukee slušně napřeli a s podobnou vervou se pustili i do podvozku. V první řadě je tu úplně nová hliníková kyvka, která vzniká vložením stokilového hliníkového ingotu do CNC frézky. Ta jej opracuje do osmikilogramové finálové podoby. Zadní Öhlins tlumiče jsou stejně jako u ST s oddělenými nádobkami, vytaženými mezi kufry, vpředu pak úřaduje vidlice Öhlins FGR 253 o průměru 43 milimetrů, což je skutečně ta vidlice, kterou používá i závodní tým na svých baggerech. Zavěšení navíc zvyšuje světlou výšku motorky o nějakých 5 centimetrů, a ve jménu hlubších úhlů náklonu je na levé straně i frézované víko primáru, opatřené chladicími žebry.

Nicméně právě tady je i druhý ústupek v „závodnosti“, a sice stupačky. U Harleye se (celkem pochopitelně) nepustili do toho, aby jezdce na sériové motorce přesadili do superbikové pozice. Když se podíváte na tovární závodní jezdce na jejich Road Glide 131R, mají až podivně zvýšená sedla, stupačky v místech převodovky a sedí vlastně nad motorkou. Takové změny by ale udělaly z limitovaného RR hodně radikální stroj, který už by nebyl na normální ježdění. Proto tu zůstalo celkem standardní prokrojené sedlo, opěrka na nádrži je spíš na ozdobu, řídítka slibují vzpřímenou pozici a stupačky – třebaže jsou sportovní a komplet z hliníku – jsou jenom uprostřed umístěné mid-controls. Ve výsledku se úhly náklonu zlepšily oproti CVO Road Glide ST jen o tři stupně. Doleva se lze naklonit do úhlu 35 stupňů, doprava 36 stupňů. Na cestovního Harleye paráda, ale úplně okruhové úhly to nejsou.

Každopádně velmi seriózní jsou naopak brzdy. Přední kolo dostalo dva 320mm kotouče Brembo T-Drive, používané ve WSBK, a také dva čtyřpístové brzdiče Brembo GP4-RX. Přední brzdová pumpa zůstala sice axiální, ale má alespoň nastavitelnou páčku. Zadní kotouč má 300 milimetrů a čtyřpístový brzdič.

Až skoro na konec jsem si záměrně nechal tu největší parádu – motor. Jde o největší a taky nejsilnější verzi agregátu Milwaukee-Eight, co kdy byla namontována do sériové motorky. Oproti CVO Road Glide ST má motor v RR zvětšený objem na 131 kubických palců (2 153 cm3) a je standardně osazen kitem Screamin‘ Eagle Stage IV. Jsou tu nové kapalinou chlazené hlavy se spalovacími prostorami a kanály opracovanými na CNC, a se zvětšenými ventily – 42 milimetrů sání a 36 výfuk jsou po 2 milimetrech větší oproti standardu. Krom toho je zde ostřejší vačka, jiná zdvihátka, větší vstřiky, výkonnější olejové čerpadlo, hliníkové sání se 68mm škrticí klapkou, a ten titanový výfuk je z titanu kompletně celý, včetně svodů.

Suma sumárum se tady bavíme o 153 koních v 5 750 otáčkách a šílených 204 Nm točivého momentu, dosahovaných ve 4 750. Motor má taky posunutý omezovač na 6 500 otáček za minutu, tedy točí tak, jak ještě žádný big-twin před ním. Vybírat lze z celé plejády jízdních režimů, včetně těch nastavitelných, ve kterých lze upravit chování náklonové elektroniky. Na motor navazuje závodní spojka a převodovka, převzaté z továrního speciálu, a o dva zuby menší výstupní řemenice sekundáru ještě zlepšuje akceleraci.

Co naplat, tohle bude vážně bestie. Jasně, pořád je to „na půl cesty“ mezi touringovým Harleyem a skutečně sportovní motorkou, nicméně ty prvky, které pochází přímo ze závodního speciálu třídy King of the Baggers, jsou prostě nepřehlédnutelné. A jak se mi hrozně líbilo CVO Road Glide ST, tak mám pocit, že ostřejší RR docela nutně potřebuji. Má to ovšem dva zásadní háčky. CVO Road Glide RR je motorka výhradně pro trh v USA, kam se navíc dostane ve velmi omezeném počtu 131 kusů – každý z nich je ručně skládaný a očíslovaný speciální plaketou na klemě řídítek.

K mání budou jen u vybraných dealerů, a to za šílenou cenu 110 000 amerických dolarů, v přepočtu přibližně 2 600 000 korun. Nejen tedy, že jde o nejsilnější motorku od Harleye – jde také zdaleka o nejdražší.

Informace o redaktorovi

Dominik Valášek - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (1x):



TOPlist