Sisyfovská práce se jménem Buell pokračuje

Kolik vzestupů a pádů má tenhle chlapík a jeho značky za sebou, toho se už snad ani nedopočítáme. Nicméně v tomhle comebacku samotný Erik nefiguruje. Jeho poslední dítě EBR Motorcycles se po problémech dostalo v roce 2016 do rukou Billa Melvina, který stojí i za znovurozjetím výroby. Po krachu a konci sériové výroby Melvin přesunul malou část věcí z továrny East Troy ve Wisconsinu do svého skladu elektronických součástek v Michiganu, zatímco v původních prostorech ještě zůstaly plné sklady náhradních dílů, které se stále rozesílají dealerům a majitelům strojů EBR.

A právě ve zmíněných halách plných elektronických součástek se teď znovu začaly rodit americké superbiky. V současné době dokončili dva bývalí top zaměstnanci Buellovy továrny práci na třech kusech EBR 1190RX. Eric Weber alias Eroc má na starosti motory, které začal stavět ještě v původní továrně Buell v roce 1996, Elliot Malzahn je specialistou na podvozky a s prací pro Buella začal v roce 2000. Kluci tudíž rozhodně vědí, co dělají.

„Je skvělé vidět ikonický odkaz značky v rukou zkušených rukou Eroca a Elliota“, říká Melvin. „Máme to štěstí, že má tenhle zkušený tým zápal pro udržení jediného amerického superbiku ve výrobě. Ikonickou značku budeme držet při životě výrobou specializovaných staveb s důrazem na exkluzivitu a vysoký výkon, něco jako Bugatti, Koenigsegg nebo Lotus“, poodhalil Melvin své plány a dodává, že vylepšení a další motocykly jsou naplánované na rok 2019.

Tři vyrobené exempláře poněkud vousatého EBR 1190RX, který byl představený už v roce 2013, má typický Buellův rukopis. Hliníkový rám zároveň používá jako 17litrovou nádrž, přední brzdový kotouč je jeden, je uchycený po obvodu ráfku a zpomaluje ho zevnitř nasazený osmipístkový třmen. O pohon se stará ručně stavěný dvouválec Rotax Helicon o objemu 1190 cm3, který produkuje 185 koní v 10 600 otáčkách a 137,8 Nm v 8 200, to vše při suché váze 190 kilogramů. Současné superbiky už mají čísla trošku jinde, ale pořád jsou to hodně slušná čísla, zvlášť na americké poměry.

Co by si ale motorka, která má být postavená po vzoru nejdražších superaut, rozhodně zasloužila, to je lepší podvozek. Na původním RX se objevily komponenty Showa a podle fotek z tiskové zprávy jen vymetli sklady s nakoupenými vidlicemi a tlumiči. Exkluzivní motorce by slušelo něco svítivého švédského nebo italského. Výslednou cenu Bill Melvin nezveřejnil, jen to, že bude závislá na požadavcích budoucího majitele. V roce 2013 byla hodnota sériového superbiku 360 tisíc korun, což bylo cca o 100 000 méně, než jste dali za novou Ducati 1199 Panigale.

Informace o redaktorovi

Honza Zajíček - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE