Eicma: Ducati

S prodejními statistikami může být Ducati právem spokojená, protože se jí navzdory všeobecně nepříznivé ekonomické situaci daří držet výsledky v černých číslech. Na závodních okruzích už se značce loni nedařilo zcela podle představ, ale vedení firmy tuto skutečnost bere naštěstí sportovně, a považuje ji za velkou výzvu pro příští sezónu. Pár optimistických slov padlo i na téma spolupráce s automobilkou Audi, a pak už konečně přišly na řadu novinky roku 2013.

Hypermotard první generace je stále designovou libůstkou. Když se poprvé ukázal veřejnosti, vzbudil velké nadšení a do světa jedné stopy přinesl něco nového. S rokem 2013 přijíždí úplně nový Hypermotard, který se starém v lecčem podobá, ale přitom je komplet nový. Je fajn, že u nového Hypoše už nebudete muset po každém sklopení zrcátek v kolonách je znovu nastavovat...

Hypermotard dostal kapalinou chlazený dvouválec Testastretta se čtveřicí ventilů o objemu 821 ccm, jehož maximem je sto deset koníků, které zaberou při 9250 ot./min. Jezdec má na výběr ze tří několika palivových map Sport (110 koní High), Touring (110 koní Medium), Urban (75 koní Low). Na bezpečnosti se podílí jednak osmi stupňová kontrola trakce, ale také třístupňový systém ABS. Suchý Hypoš váží 175 kilo. S kompletními náplněmi a šestnáctilitrovou nádrží natankovanou z 90-ti procent se ručička váhy zasekne u číslice 198. Zadní desetipaprskové sedmnácti palcové kolo obouvá stoosmdesátkovou gumu a přední desetipaprsek stodvácu. Sedlo leží 87 centimetrů nad zemí. Předek má pod palcem pérování Kayaba o průměru 43 mm se zdvihy 170 mm a zadní tlumič od značky Sachs se zdvihem 150 mm. Na výběr je ze dvou barevných variant, kdy pochopitelně nemůže chybě klasická červená.

Aby toho nebylo málo, u Ducati si na nás rovnou připravili sportovnější "espéčko". V základu se jedná o stejnou mašinu, kterou však taliáni vymazlili lepším podvozkem a odlehčili o čtyři kila. Na předku je namontována plně stavitelná vidlice Marzocchi o průměru 50 mm a na zadku pak stavitelný Öhlins. Zdvih předku je vyšší o 15 mm a na zadku dokonce o 25 mm. Sedlo je proto u espéčka ještě o 20 mm výše než u "obyčejné" verze. Parádičkou jsou bezesporu třípaprsková sedmnáctková kola od Marchesini. Ducati Hypermotard SP přijíždí v černo-červeno-bílé barevné kombinaci s karbonovými doplňky. Jelikož jde o sportovního dravce, je na výběr ze tří palivových map Race (110 koní High), Sport (110 koní Medium) a Wet (75 koní Low).

Úplným opakem sporťáku s označením SP je cestovní verze Hyperstrada. Pro cestovatelské potřeby byla natuněna například vyšším plexi štítkem, pohodlnějším sedlem, madly pro spolujezdce, ale i centrálním stojanem, bočními kufry nebo dvěma 12V zásuvkami. Jezdec má k dispozici systém ABS, kontrolu trakce, ale i tři palivové mapy Sport, Touring a Urban.

Na předku pracuje vidlice Kayaba a na zadku Sachs s pohodlným a lehce přístupným hydraulickým ovladačem nastavením předpětí pružiny. Hyperstrada je z této trojičky pochopitelně nejtěžší, protože díky cestovatelské výbavičce váží 181 kilo (s náplněmi 204 kg).

S Diavelem už jsme si na českých silnicích leccos užili. Teď ovšem přichází čas cestovnějšího ďábla, který si v Miláně prožívá světovou premiéru. Hned první pohled nasvědčuje, že jde o stoprocentně cestovního "drobečka", který staví na základu boloňského kulturisty Ducati Diavel. Pro větší pohodlí na dlouhých cestách dostal například vysoké plexi pro lepší ochranu jezdce, boční kufry, vyšší a k jezdci více nakloněná řidítka, vyhřívané rukojeti, pohodlnější sedl, dvě zásuvky 12V nebo pohodlné opěradlo a stupačky pro spolujezdce.

Díky černým kolům, matnému rámu a nádrži působí Diavel Strada velice tajemně a na alpských průsmycích stoprocentně vzbudí pozornost. Desmodromický dvouvál dokáže vyprodukovat 162 koní při 9500 ot./min., pyšní se krouťákem 127,5 Nm a má možnost pracovat ve třech módech. Na výběr je z palivových map Sport, Touring a Urban. Samozřejmostí je systém ABS a kontrola trakce. Suchý Diavel s cestovním srdíčkem váží 216 kilo a se všemi náplněmi ještě o 29 kilo více. Nádrž je stejná jako u každého jiného Diavela a pobere tedy 17 litrů benzínu, což není na cestovatele zrovna hodně. Nejspíš hodně rychle bude při dlouhých výletech ubývat zadní sedmnáctková guma o rozměru 240/45, která rozhodně nepatří mezi nejlevnější.

Kromě Strady se předvedl Diavel Dark a Diavel Carbon. Už samotné názvy jasně napovídají, o čem to bude. Diavel Dark se zahalil do matně černých odstínů, podobně jako Strada. Diavel Carbon bude budit pozornost kupou karbonových doplňků, což jen podtrhnou parádní devítipaprskové disky Marchesini. Suchý Diavel Carbon váží 205 kilo a to je tedy o pět kilo méně než jeho kolega Dark.

Ducati vždy patřila mezi absolutní špičku superbikového světa. Díky představení elektronikou prošpikované Panigale se boloňská značka postarala před rokem o hodně velké pozdvižení. Letos přichází s verzí R, která je ještě více racing, než doposud nejostřejší „esko“. Ducati Panigale R je v podstatě „esko“ se specifikací Ducati Corse pro World Superbike homologaci.

Vlajková loď boloňské fabriky váží s náplněmi celkem 189 kilo a suchá váha je o 24 kg nižší. Lahůdkou je výškově nastavitelná čtyřbodová osa kyvné vidlice nebo výfukový systém Termignoni. Ten by se měl postarat o navýšení výkonu o 3% v horní části otáček a 15% ve středu. Oku lahodící jsou racingové karbonové protektory, nápis Ducati Corse na kapotáži, ale i nádrž s pruhem broušeného hliníku. Asi nejsem sám, kdo se už teď těší na debut Panigale ve světovém superbikovém šampionátu, kde ji bude vodit velezkušený Carlos Checa a Ayrton Badovini.