globalmoto_unor




ABS je od letoška povinnost - zatím jen u velkých motorek

Před čtyřmi lety Evropská komise rozhodla o tom, že antiblokovací brzdový systém musí mít ve výbavě všechny motocykly nad 125 ccm prodávané v EU. Toto nařízení nabývá účinnosti právě s novým letopočtem, byť se vztahuje jen na modely nově vyvinuté po 1. lednu 2016, a u těch stávajících mají výrobci ještě rok času na vyprodání zásob. Stejně ale neuškodí se na téma motorek s ABS podívat trochu zblízka. Řekli byste, že tenhle bezpečnostní prvek je tu s námi už bezmála třicet let?

Co se pod touto zkratkou skrývá ví dneska i pětileté děcko. Anděl Brzdový Strážný to nejspíš nebude, takže zbývá pravděpodobnější varianta Antiblokovací Brzdový Systém. Obecně známým faktem je také to, že se řadí mezi prvky aktivní bezpečnosti a existuje proto, aby při (hlavně prudkém) brzdění zabránil smyku, který způsobuje ztrátu kontroly, a ta zase často končí havárií. Ve světě aut ho znají ještě asi o deset let déle, a povinně se do nich v EU dává od roku 2006. Se stejným odstupem jedné dekády teď vzniká tato povinnost také pro motorky nad 125 ccm. Pojďme se ale vrátit do roku 1988, kdy se ABS na motorce objevilo úplně poprvé, a experti tehdy mluvili o revoluci v oblasti bezpečnosti motocyklismu.

Antiblokovací brzdový systém si jako součást volitelné výbavy mohli jako první objednat zákazníci BMW k motocyklu K 100. Tehdy to obnášelo pověsit si na motorku jedenáctikilové závaží a položit na pult tučný příplatek, ale přesto hned v prvním roce odjíždělo 70 % nových majitelů Ká stovky z prodejen pod dohledem ABS. A byli nadmíru spokojeni, protože nešlo o stejný systém, jaký se montoval do tehdejších aut. Ten byl pro motorky nevyhovující hlavně tím, že v momentě kdy jednotka začala zasahovat do brzdění a přerušovaně snižovat tlak na brzdové pístky, přebytečný tlak kapaliny vracela nemilosrdně zpátky proti noze. V autě kopání pedálu zas tak moc nevadí, ale při řízení motorky by podobný efekt byl víc ke škodě než k užitku. Do BMW si proto od začátku přizvali specialisty z firmy FAG Kugelfischer, a společně vymysleli vhodnější řešení. Proces vývoje asi nebyl zdaleka tak snadný, ale ve výsledku to vypadá jednoduše; pro regulaci tlaku na brzdy použili elektronicko-hydraulický systém s planžetovým ventilem, a páčku (i pedál) izoloval od od pulsů, vycházejících z aktivovaného ABS, hydraulický kulový ventil. 

O čtyři roky později se k průkopníkům motocyklového ABS přidali Japonci - Honda s modelem ST1100 a Yamaha s FJ1200. Náskok BMW je v té době však pořád citelný, a na spadnutí už je druhá generace německého systému. BMW Motorrad ABS II přichází na trh v roce 1993, a změn je na něm celá řada; v první řadě kompaktnější rozměry a váha sražená skoro na polovinu (5,96 kg). Digitální technologie zvyšují spolehlivost a umožňují přesnější kalibraci účinku ABS hned během několika prvních otočení kola po aktivaci, což vede k plynulejšímu a citlivějšímu brždění na hranici přilnavosti pneumatik. Počet motocyklů BMW vybavených ABS díky tomu stoupá v Německu na celých 90 % a v celosvětovém průměru na víc než tři čtvrtiny.

To už se dostáváme do období, kdy nemohl zůstat stát opodál žádný z velkých výrobců. Počátkem tisíciletí už nabízela ABS na vybraných modelech každá značka, a do dalšího vývoje se pustily také firmy jako Bosch či Continental. Ty dnes dodávají svoje vlastní vypiplané systémy do většiny fabrik na motorky, případně vyvíjí nové technologie společně s výrobci. Příkladem z poslední doby je stabilizační systém MSC (motorcycle stability control), který je výsledkem spolupráce firem KTM a Bosch. Ten funguje jako kontrola trakce a ABS dohromady, a dovoluje bezpečné brzdění i v náklonu. S podobným systémem o něco později přispěchala také další německá firma Continental, která jej nazývá OCB (optimized curve braking), a jako první se představil v BMW S1000XR.

Dnes už nejsou výjimkou ani speciálně naprogramované ABS pro okruhové motorky, endura nebo supermota. Současné systémy jsou mnohem důmyslnější než ten první, ale základní princip zůstává pořád stejný. ABS pracuje s údaji o rychlosti otáčení obou kol, kterou průběžně odečítají senzory z pulzních kroužků. Podstatné je, že tato čidla neměří rychlost, jakou se motorka pohybuje po zemi, ale jak rychle se točí příslušné kolo. A právě tyto údaje pomáhají mozku systému vyhodnotit hrozící nebezpečí smyku. A jak mu zabrání? To už je víceméně mechanická práce, i když řízená rovněž elektronikou. ABS jednoduše reguluje tlak v hadicích tak, aby brzdný účinek nepřekročil hranici přilnavosti mezi pneumatikou a jízdním povrchem. K tomu potřebuje elektrickou pumpu s hlavním brzdovým válcem a pístem, a elektronicky ovládané ventily. Tlak vyvíjený jezdcem na páčku je při zásahu ABS příliš vysoký. Řídící jednotka vypočítá, o kolik by se měl snížit aby kolo neztratilo přilnavost, a pošle tuto informaci do ventilů. Ty se nastaví tak, aby se upustil tlak z pístků v třmenech a brzdná síla se sníží. Jakmile se kolo znovu začne točit, jednotka poručí pumpě obnovit původní tlak, přičemž pošle ventily do jiné polohy. To celé trvá zlomek vteřiny a opakuje se do úplného zastavení, pokud jezdec dřív nepřestane brzdit.

Debat na téma, zda ABS skutečně pomáhá ke zvýšení bezpečnosti nebo jen zbytečně prodlužuje brzdnou dráhu, už tady bylo hodně debat a sporů. Jeden z nich vyvrcholil přímým soubojem pod dohledem profesionálních zkušebních komisařů, a výsledky jejich měření najdete v tomto článku. Podle statistik, ze kterých vychází rozhodnutí Evropské komise, ABS zabrání čtvrtině nehod a v 31 % případů sníží nárazovou rychlost. Závěr ať si udělá každý sám, ale povinné ABS je od letošního roku prostě realitou. 

Informace o redaktorovi

Petr Poduška - (Odebírat články autora)

Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (27x):



TOPlist