Technika motocyklu - 16. část - Diagnostika – elektro
Text: Mirek Rollinger | Foto: Mirek Rollinger | Zveřejněno: 15.6.2007 | Zobrazeno: 46 714x
Přestože diagnostikou se běžně v opravárenství rozumí určování jakékoliv závady, následující řádky budou věnovány pouze jisté části tohoto širokého oboru. Zaměřím se na diagnostiku řídících jednotek, elektrického zařízení a složení směsi. V článku o karburátorech byl popsán vliv netěsností jistých částí motoru na průběh tlaku v sacím potrubí a zařízení schopné tlak zobrazit. Tlakové vlny v sacím potrubí mají i konstruktérské využití, a to jako ukazatel fáze válce. U vstřikování byly popsány druhy vstřikování a v počátcích motocyklového sekvenčního vstřikování byl ukazatelem fáze snímač vačkové hřídele (u mnohých motorů je tomu tak doteď). Dokud řídící jednotka (dále ŘJ) nedostala impuls, probíhalo vstřikování kontinuální. Některé současné motory (ER6, CB600F atd.) se synchronizují podle tlakových vln.
Kapitoly článku
Při pohledu na přeskok jiskry na zapalovací svíčce se jedná o velmi malý okamžik. Někde jsem slyšel o měření „oka mžiku“ a údajně trvá kolem 20 ms… ale zpět k výboji svíčky. I přesto, že doba života jiskry se pohybuje kolem 0,6ms (=0,0006s), je i v tomto vidět jisté zákonitosti a existuje tak „normální“ výboj jiskry a samozřejmě ve spoustě „vadných“ průběhů lze usoudit na různé chyby dějící se přímo v motoru při spalování. Jen samotnou velikost přeskokového napětí ovlivňuje celá řada parametrů jako vzdálenost elektrod, složení směsi, okolní tlak, tvar jiskřiště i samotný nárůst napětí. Celá problematika měření zapalování je rozsáhlá a vyšla k ní i pěkná publikace zabývající se osciloskopickým měřením na autech. Osciloskopem jsme tak tedy schopni řešit buď průběh hoření konkrétní jiskry, nebo sledovat globální sled jisker např. při výpadcích motoru, a tím určit konkrétního viníka problému.

Osciloskop se totiž „nedívá“ na signál spojitě (neustále), ale pouze nahlíží v určitých intervalech a pokud měřený signál má kratší dobu trvání, než je interval „náhledů“, tak jej osciloskop (potažmo my) nevidíme. Na vysvětlenou poslouží obrázek. Jedním z velmi úzkých signálů je primární (i sekundární) napětí kapacitního zapalování, takže při špatně nastaveném osciloskopu to může vypadat jako výpadky zapalování, i když vše je v pořádku. Dalším důležitým parametrem je počet vstupů osciloskopu. Motorka totiž v dnešní době obsahuje už docela pěknou řádku snímačů a při spoustě potíží může být na vině snímačů víc. Mluví se tedy o počtu kanálů, kde běžně se setkáme se čtyřmi, ale také s dvanácti. Na oscilogramu (graf z osciloskopu) jsou napojeny primární vstřikovače Honda CBR600. Dobrý osciloskop by měl umět i nahrávat průběh ze všech signálů. Je to pomoc při náhodně se projevujících se závadách, kdy např. na dynamometru se jede na motorce a čeká se na projevení závady. V okamžiku závady se nahrávání stopne a je vidět, který člen v tu chvíli vypověděl službu.

Firemní diagnostické systémy v některých případech umožňují i měnit některá vnitřní data jednotky. Otáčky omezovače, dobu vstřiku, předstih apod. I přes velkou spolehlivost systémů se však dostáváme do značných problémů, když si elektronika postaví hlavu a řekne „dál ne“. Na druhou stranu není zase na místě se zbytečně obávat, protože software ŘJ se dělá tak, aby motor běžel pokud možno do poslední chvíle i bez spousty dat z čidel. Některé jsou samozřejmě natolik důležité k životu, že po jejich ztroskotání dojde k dočasné smrti systému. I v tomto však výrobce myslí na pokud možno nejrychlejší a nejsnadnější odstranění závady, a tak je snad každá motorka se složitějším systémem vybavena „samodiagnostikou“. Jedná se o schopnost ŘJ zobrazit pomocí prvků přístrojové desky součást, která vykazuje nenormální hodnoty (je s největší pravděpodobností vadná). Buď blikáním kódu pomocí LEDky, zobrazením čísla na LCD, nebo natočením ručičky otáčkoměru na konkrétní číslo. To pak v souvislosti se znalostí kódu z manuálu často pomůže k nasměrování dalšího postupu.
Informace o redaktorovi
Kapitoly článku
Technika motocyklu - 1. část - údržba
Technika motocyklu - 2. část - mazání motorů
Technika motocyklu - 3. část - brzdy
Technika motocyklu - 4. část - chlazení
Technika motocyklu - 5. část - motor
Technika motocyklu - 6. část - motor
Technika motocyklu - 7. část - rozvody
Technika motocyklu - 8. část - podvozek
Technika motocyklu - 9. část - tvorba směsi
Technika motocyklu - 10. část - převody
Technika motocyklu - 11. část - spojka
Technika motocyklu - 12. část - zapalování
Technika motocyklu - 13. část - Výkon a kroutící moment
Technika motocyklu - 14. část - elektro
Technika motocyklu - 15. část - elektro