Jsme rádi, že navštěvujete Motorkáři.cz.
Abychom mohli naši práci dále rozvíjet, tak oceníme, když nastavíte vyjímku v AdBlocku pro náš web.
Děkujeme, tým Motorkáři.cz.
kerut> jenže pochopitelné je to jen pro toho, kdo tomu rozumí... Tyhle články plné vzorečků jsou sice hezké jako prezentace fyziky, ale nejsou zcela přesné, takže pro nějaké domácí výpočty kvůli změně brzdičů nebo brzdové pumpy to pro "nefyzika" nestačí a pro jízdu jako takovou nemají pražádný účinek. Zvlášť když autor radí při brzdění posouvat se tělem dopředu a ještě více zatěžovat přední kolo. A tvrdí, že zvedání zadního kola při brzdění je vrcholem brzdné síly. (!) Většina zdejších čtenářů by asi spíš uvítala, kdyby se dozvěděla, že brzdný proces je fatálně ovlivněn přilnavostí pneumatiky ke konkrétnímu povrchu a silou, která zpomaluje brzdový kotouč. Pokud je ta zpomalovací síla větší, než přilnavost, dojde ke smyku a potenciálnímu pádu. Následovat by mohl popis technik brzdění a jízdy, jimiž se dá této situaci do velké míry předejít, ale to chce zkušenosti z praxe, ne jen znalosti fyziky...
Mat92> treni na plose (az tak zasadne, budeme-li brat realnou situaci, a vubec bereme-li zjednoduseny na empirickem koeficientu u zalozeny vypocet) nezavisi.. na plose zavisi jen ten hydraulicky vytvareny tlak - takze u pistku jen z jedne strany bude Ft odpovidat tlaku a plose tech pistku z te jedne strany (z druhe strany pusobi jen reakce), u pistku "oboustranne" bude sila odpovidat tlaku a plose vsech (obou stran) pistku(tedy sily pusobici z obou stran kotouce).. celkova brzdna sila ale zustava stale Ft*u
tj. protoze je to zobecnene na jeden pistek, a jednu celkovou silu, ze statiky by tam mela byt kreslena sila Ft z druhe vyrovnavana reakci -Ft.. je tam asi trochu nesikovne nakresleno oboustrane 2x Ft/2, jako by byly na obou stranach pistky s polovicni plochou, a kresleno bez reakce.. tedy trosku nesikovne nakreslene, ale v zasade ne nepochopitelne
Proč Ft je celková síla působící na destičky? Ft/2 v obrázku pro výpočet brzdného momentu? Z hydrostatické rovnice je to zjevně síla na jednu destičku. Když už mi na kotouč působí Ft, tak je tam z obou stran stejná. Třecí plochy jsou dvě a Mb=2*Ft*mi*r
Jinak grafy a obrázky bych chválil, jsou mnohem názornější než stránka textu.
Velmi technický článek s grafy, vzorci a výpočty hodný tak na akademickou půdu. Praxe, praxe a zase jenom praxe. To je denní chleba motorkáře. Co jsou mi platné vzorečky, když vlítnu na mokré listí a za ním stojící traktor !
Oskar
Dobra, napisu sem chybejici, dulezite, info jak spravne na sportovni motorce, na okruhu brzdit, nez me tu zacne dalsi chopperak poucovat, co si mam s brzdy vyzkouset.
Predem upozornim, ze tento styl je pro sportovni, dobre fungujici, podvozek s race zahratymi gumy.
To abychom predesli dalsim zpochybnujicim komentum.
Rovinku si smazis 250+, pohledem jsi zamereny na svuj brzdy bod, motorku mas absolutne svisle a vsi silou a na hned zmackes na svem bode predni brzdu.
Jde o to, aby jsi predek potopil co nejrychleji a motorka byla co nejvice stabilni (coz u pozvolneho potapeni neni). Muze se stat, ze se na tisicinu vteriny zamkne predni kolo, ale to se vubec nic nedeje, motorka ma takovou energii, ze si toho ani nevsimnete (sam jsem jel i 10m smykem u prehrate gumy a do strany mi to pri teto rychlosti neujelo, neni sance).
Pri optimalnich otackach zacneme podkopavat a zadni brzdou srovname lehce do stran smykajici se zadek. Zadni brzda potapi záď stroje a tim zadek ziskava vyssi grip a uklidni se.
Osobne pri pouzivani zadni brzdy jedu pomalejsi casy, holt nejsem profik a nemam to tolik zkoordinovany, ale funguje to velice dobre.
Pozvolna poustis brzdovou packu a pokladas stroj. Pred apexem prejdes z brzdy na plyn, zadek trochu posunes, abys zatizil zadni kolo a hlavu davas dovnitr zatacky k predku, take pro zatizeni predniho kola.
Takto pokracujes porad dokola.
Z toho je patrne, ze graf te cervene telemetrie nedava vubec smysl. Nikdo pri ostrem tempu, nebude stejne potapet predek, jako ho nasledne uvolnovat
Teorie, vzorecky..., to vsechno je fajn, ale prakticke vysvetleni by u techto clanku nesmelo chybet.
jste nekteri moc narocni z toho zjednoduseneho teoretickeho pohledu je to myslim pekne (a hlavne srozumitelne.. ach jo.. ) popsano, ono vysvetlovat teorii na realnym brzdeni kde neni nic linearni ani rovnomerne, by bylo mnohonasobne slozitejsi, a praxi si musi odbyt stejne kazdy sam ..jen bych osobne docela uvital spis nez grafy souc. treni na brzdach, nejaky hodnoty soucinitelu treni ruznych konkretnich pneumatik (tj ne obecne ale konkretne pro dany typ) ..to je udaj temer nedopatratelny
Takovýhle článek číst je lahůdka. Teorie je sice nudná, ale potřebná. Se slzou v oku jsem si vybavil uvařené šestipístky TOKICO a mačkání prstů na heftu než u Suzuki po 14 letech výroby pochopili, že jejich vlajková loď kromě zrychlování musí umět i zastavit.
Zkoušet limity motocyklu při brždění na offroadové pneumatice nedoporučuju. Pneumatika se velice rychle oskáče, vytvoří se na ní schody a pak hodně hučí. U ABS pozor, v nízkých rychlostech u některých systémů nefunguje. Další věc - ohřejte si dostatečně jízdou pneumatiky. No a teď po zimně štěrk, já bych s tou sportovní jízdou ještě počkal
Jasny. Ja jen ze ten skokovy za 0s resp. 0m narust brzdeni nazacatku je trochu nesmysl. Podle me je treba aby ridic nadavkoval tu max brzdnou silu a to stoji metry. Zvlaste kdyz je to spise toereticka prave.
Jj zkusenosti okruhovy nemam o to vic se me libi cerveny a modry grafy kolem trati. Ktere jsou vcetne nabehu.
Destroyer> Duvod meho komentu jsou chybejici realne zkusenosti a to same plati i u tebe.
"zaciatok a koniec brzdenia moze mat rovnaky narast/pokles"
Tohle je u okruhoveho brzdeni nesmysl, stejne tak jako cerveny graf brzdne sily.
e: Kdyz uz se zachazi az do takovych detailu, melo by se napsat konkretne, co se s motorkou deje a duvody proc se to ma dit, aby byla motorka na brzdach co nejstabilnejsi...
zdalis - skuseny okruhovy jazdec zvladne brzdit skutocne na hrane trakcie, preto je mozne ze zaciatok a koniec brzdenia moze mat rovnaky narast/pokles, tak ako to vidno na niektorych zakrutach na obrazku. Zaujimave je prave to brzdenie na mokrej vozovke, kde je vidno velky rozdiel kriviek brzdenia a uvolnovania, to je bezpecne brzdenie.
SLEEPER - prudke brzdenie je pre kazdeho individualny pojem (napr. pre chopprakov bude na mile vzdialene od okruharov)
Uz se tesim
Jen ten zelenej a zlutej grafy jsou moc ostre az nerealne. Ty modre a cervene kopecky primo na obrazku trati jsou realnejsi. Coz by ale znamenalo ze draha potrebna na nabeh maximalni sily pri brzdeni je skoro stejna jako draha potrebna pro uvolnovani brzdy.
Ahoj, mě by třeba zajímal správný poměr brzdění přední a zadní brzdou..? :) (Jsem pořád začátečnice :) )
super článek, který přelouskají i laici
Z tohoto videa snad všichni pochopí jak na to :
kerut> jenže pochopitelné je to jen pro toho, kdo tomu rozumí... Tyhle články plné vzorečků jsou sice hezké jako prezentace fyziky, ale nejsou zcela přesné, takže pro nějaké domácí výpočty kvůli změně brzdičů nebo brzdové pumpy to pro "nefyzika" nestačí a pro jízdu jako takovou nemají pražádný účinek. Zvlášť když autor radí při brzdění posouvat se tělem dopředu a ještě více zatěžovat přední kolo. A tvrdí, že zvedání zadního kola při brzdění je vrcholem brzdné síly. (!) Většina zdejších čtenářů by asi spíš uvítala, kdyby se dozvěděla, že brzdný proces je fatálně ovlivněn přilnavostí pneumatiky ke konkrétnímu povrchu a silou, která zpomaluje brzdový kotouč. Pokud je ta zpomalovací síla větší, než přilnavost, dojde ke smyku a potenciálnímu pádu. Následovat by mohl popis technik brzdění a jízdy, jimiž se dá této situaci do velké míry předejít, ale to chce zkušenosti z praxe, ne jen znalosti fyziky...
To ja samá fyzika a matika . A co z toho vyšlo? .
Mat92> treni na plose (az tak zasadne, budeme-li brat realnou situaci, a vubec bereme-li zjednoduseny na empirickem koeficientu u zalozeny vypocet) nezavisi.. na plose zavisi jen ten hydraulicky vytvareny tlak - takze u pistku jen z jedne strany bude Ft odpovidat tlaku a plose tech pistku z te jedne strany (z druhe strany pusobi jen reakce), u pistku "oboustranne" bude sila odpovidat tlaku a plose vsech (obou stran) pistku(tedy sily pusobici z obou stran kotouce).. celkova brzdna sila ale zustava stale Ft*u
tj. protoze je to zobecnene na jeden pistek, a jednu celkovou silu, ze statiky by tam mela byt kreslena sila Ft z druhe vyrovnavana reakci -Ft.. je tam asi trochu nesikovne nakresleno oboustrane 2x Ft/2, jako by byly na obou stranach pistky s polovicni plochou, a kresleno bez reakce.. tedy trosku nesikovne nakreslene, ale v zasade ne nepochopitelne
Proč Ft je celková síla působící na destičky? Ft/2 v obrázku pro výpočet brzdného momentu? Z hydrostatické rovnice je to zjevně síla na jednu destičku. Když už mi na kotouč působí Ft, tak je tam z obou stran stejná. Třecí plochy jsou dvě a Mb=2*Ft*mi*r
Jinak grafy a obrázky bych chválil, jsou mnohem názornější než stránka textu.
Velmi technický článek s grafy, vzorci a výpočty hodný tak na akademickou půdu. Praxe, praxe a zase jenom praxe. To je denní chleba motorkáře. Co jsou mi platné vzorečky, když vlítnu na mokré listí a za ním stojící traktor !
Oskar
zdenyrr - asi je to najlepsim kompromisom, preto je povazovana za zakladnu volbu
A jak je to s brzdovýma pumpama? Každej dává radiální 19mm. Ale třeba 16mm je ostřejší.. zas ale má delší dráhu na páce..
Dobra, napisu sem chybejici, dulezite, info jak spravne na sportovni motorce, na okruhu brzdit, nez me tu zacne dalsi chopperak poucovat, co si mam s brzdy vyzkouset.
Predem upozornim, ze tento styl je pro sportovni, dobre fungujici, podvozek s race zahratymi gumy.
To abychom predesli dalsim zpochybnujicim komentum.
Rovinku si smazis 250+, pohledem jsi zamereny na svuj brzdy bod, motorku mas absolutne svisle a vsi silou a na hned zmackes na svem bode predni brzdu.
Jde o to, aby jsi predek potopil co nejrychleji a motorka byla co nejvice stabilni (coz u pozvolneho potapeni neni). Muze se stat, ze se na tisicinu vteriny zamkne predni kolo, ale to se vubec nic nedeje, motorka ma takovou energii, ze si toho ani nevsimnete (sam jsem jel i 10m smykem u prehrate gumy a do strany mi to pri teto rychlosti neujelo, neni sance).
Pri optimalnich otackach zacneme podkopavat a zadni brzdou srovname lehce do stran smykajici se zadek. Zadni brzda potapi záď stroje a tim zadek ziskava vyssi grip a uklidni se.
Osobne pri pouzivani zadni brzdy jedu pomalejsi casy, holt nejsem profik a nemam to tolik zkoordinovany, ale funguje to velice dobre.
Pozvolna poustis brzdovou packu a pokladas stroj. Pred apexem prejdes z brzdy na plyn, zadek trochu posunes, abys zatizil zadni kolo a hlavu davas dovnitr zatacky k predku, take pro zatizeni predniho kola.
Takto pokracujes porad dokola.
Z toho je patrne, ze graf te cervene telemetrie nedava vubec smysl. Nikdo pri ostrem tempu, nebude stejne potapet predek, jako ho nasledne uvolnovat
Teorie, vzorecky..., to vsechno je fajn, ale prakticke vysvetleni by u techto clanku nesmelo chybet.
Prostě po tom pořádně skočit...
Barney: Brždění je brzdění s větrným štítkem v puse...
Díky za tyto články. Není nad praktické zkušenosti, teorie pomáhá tu praxi logicky pochopit.
SLEEPER: Zkus si k tý přední pořádně dupnout na zadní a zjistíš to okamžitě.
jste nekteri moc narocni z toho zjednoduseneho teoretickeho pohledu je to myslim pekne (a hlavne srozumitelne.. ach jo.. ) popsano, ono vysvetlovat teorii na realnym brzdeni kde neni nic linearni ani rovnomerne, by bylo mnohonasobne slozitejsi, a praxi si musi odbyt stejne kazdy sam ..jen bych osobne docela uvital spis nez grafy souc. treni na brzdach, nejaky hodnoty soucinitelu treni ruznych konkretnich pneumatik (tj ne obecne ale konkretne pro dany typ) ..to je udaj temer nedopatratelny
Takovýhle článek číst je lahůdka. Teorie je sice nudná, ale potřebná. Se slzou v oku jsem si vybavil uvařené šestipístky TOKICO a mačkání prstů na heftu než u Suzuki po 14 letech výroby pochopili, že jejich vlajková loď kromě zrychlování musí umět i zastavit.
Zkoušet limity motocyklu při brždění na offroadové pneumatice nedoporučuju. Pneumatika se velice rychle oskáče, vytvoří se na ní schody a pak hodně hučí. U ABS pozor, v nízkých rychlostech u některých systémů nefunguje. Další věc - ohřejte si dostatečně jízdou pneumatiky. No a teď po zimně štěrk, já bych s tou sportovní jízdou ještě počkal
Mirjel - chopřík že?
Zjistil jsem, ze me brzdeni spickovymi brzdami hodne bavi ;)
Zjistil jsem, že pokud se používá hlava a trasu známe, téměř netřeba brzd. Dokonce ani časy na cca třiceti km nejsou zásadně odlišné 😉
Jasny. Ja jen ze ten skokovy za 0s resp. 0m narust brzdeni nazacatku je trochu nesmysl. Podle me je treba aby ridic nadavkoval tu max brzdnou silu a to stoji metry. Zvlaste kdyz je to spise toereticka prave.
Jj zkusenosti okruhovy nemam o to vic se me libi cerveny a modry grafy kolem trati. Ktere jsou vcetne nabehu.
Hoši, je brzdění, ne brždění!
Máme brzdy, ne brždy...
Destroyer> Duvod meho komentu jsou chybejici realne zkusenosti a to same plati i u tebe.
"zaciatok a koniec brzdenia moze mat rovnaky narast/pokles"
Tohle je u okruhoveho brzdeni nesmysl, stejne tak jako cerveny graf brzdne sily.
e: Kdyz uz se zachazi az do takovych detailu, melo by se napsat konkretne, co se s motorkou deje a duvody proc se to ma dit, aby byla motorka na brzdach co nejstabilnejsi...
zdalis - skuseny okruhovy jazdec zvladne brzdit skutocne na hrane trakcie, preto je mozne ze zaciatok a koniec brzdenia moze mat rovnaky narast/pokles, tak ako to vidno na niektorych zakrutach na obrazku. Zaujimave je prave to brzdenie na mokrej vozovke, kde je vidno velky rozdiel kriviek brzdenia a uvolnovania, to je bezpecne brzdenie.
SLEEPER - prudke brzdenie je pre kazdeho individualny pojem (napr. pre chopprakov bude na mile vzdialene od okruharov)
Moc pěkný článek, zvlášť grafy potěšily
Se clankem si dal nejaky student techniky opravdu praci,
jenomze jak skutecne na okruhu brzdit jsme se nedocetli.
Takove to "ze zacatku je brzdeni prudsi..." je opravdu o nicem, ale fajn, ze jsme si osvojili matfyz.
Jak vypada prudsi brzdeni?
Uz se tesim
Jen ten zelenej a zlutej grafy jsou moc ostre az nerealne. Ty modre a cervene kopecky primo na obrazku trati jsou realnejsi. Coz by ale znamenalo ze draha potrebna na nabeh maximalni sily pri brzdeni je skoro stejna jako draha potrebna pro uvolnovani brzdy.