ktm_rijen




Yadea C-umi & C-line: Malé čínské a především elektrické

Ne, tohle nebude test, při němž stříká adrenalin a padají ostrá slovíčka. Malé elektrické skútry se vracejí k tomu, proč skútry vznikly – jako prostředek osobní dopravy z místa A na místo B. Tady nejde o nějaké jízdní zážitky, nýbrž o to, abyste nemuseli chodit pěšky. Malých čínských elektroskútrů je na našem trhu dost, mezi nejvýraznější patří ty od značky Yadea. Tak jsme je vyzkoušeli.

Není zapnut JavaScript. Tento text má být nahrazen přehrávačem.

Kapitoly článku

Život v jedné stopě není vždycky jenom zábava. Občas přijdete na to, že by se vám doma v garáži šiklo i něco čistě praktického. Pro holku do školy, pro manželku do práce, pro vás, když máte zrovna rozdělanou motorku a potřebujete rychle skočit pro maličkost do motoshopu. Prostě něco naprosto bezúdržbového, na co kdykoli skočíte a použijete to jako dopravní prostředek. Na to je elektrika fajn – nemusíte vzpomínat, v kterém roce jste naposledy měnili olej, vztekat se, proč nechce nastartovat (svíčka, nebo ten pitomý automatický sytič), proč nedrží volnoběh… Zatímco v dospělé motorce se vrtáte rádi a milujete právě tyhle drobné nešvary spalovacích motorů, ve skútru se vrtat nechcete. Skútr je přibližovadlo. Ve skútru mi elektrika dává smysl.

Stejně jako v motorkách, i v segmentu elektrických skútrů máme ty špičkové, které se chlubí mnoha nej, a potom ty naprosto obyčejné, které možná mají sem tam nějakou tu milou vychytávku, ale jinak je jejich účel naprosto jednoduchý – jezdit. To je přesně Yadea. Na BMW C evolution budete žasnout nad akcelerací a hrát si s dynamickými módy. Jenže pak je spousta takových, které stojí desetinu, jedou vlažně a jejich ovládání zvládne i vaše babička. Je to rozdíl jako mezi Hondou CBR1000RR Fireblade a Hondou CB125F. Tu první si kupujete, protože ji chcete, druhou, protože ji potřebujete a je levná. Tolik na úvod, abychom si uvědomili, v jakých vodách se budeme dnes pohybovat. Nikoli mezi šampióny výstavních mol a technologických fór, nýbrž mezi hrdiny všedního dne.

I český trh je bohatě zásoben (relativně) levnými malými elektroskútry a Yadea patří nejvýraznější značky. Za to může samozřejmě i její dovozce, kterým je společnost ASP Group, sídlící nyní nedaleko Plzně. Tedy žádný garážista, který dovezl z Číny dva kontejnery skútrů nakoupených přes eshop, nýbrž velká stabilní firma, která operuje ve střední a východní Evropě a je známá coby dovozce světových značek jako Arctic Cat, TGB, Fox Shox či LS2. Její majitelé prý v Číně dlouho vybírali značku elektrických skútrů, kterou by přibrali do portfolia, a Yadea coby jeden z vůbec největších světových výrobců elektrických vozidel je prý hodně zaujala. Yadea je zastoupena ve více než 50 zemích světa, má 5000 zaměstnanců a vyrábí skoro šest milionů elektrických kol, skútrů a tříkolek ročně. Její nabídka je obrovská, do České republiky se ovšem pro začátek dováží akorát dva modely: C-umi a C-line. Tak jsme je oba proklepli.

Dobrá zpráva pro ty, kdo nesnášejí dlouhé pročítání technických údajů a porovnávání, co který skútr za jakou cenu nabízí. Technicky jsou totiž C-umi i C-line naprosto stejné a identická je i jejich cenovka – bez koruny 45 tisíc. To je takový střed, máme tu i levnější elektroskútry, jistý prodejce zahradních potřeb je nabízí i za polovinu, stejně jako dražší, a to výrazně – nedávno testovaná Vespa Elettrica patřící do stejné kategorie AM stojí čtyřnásobek. Když se koukneme na nabídku benzínových padesátek, tak těch zaprvé moc není a zadruhé Yadey mohou cenově konkurovat i jim. Jako pohon slouží elektromotor v zadním kole, který ze sebe dostane 1,2 kW alias 1,6 koně. To je proti benzínovým čtyřtaktíkům s dvojnásobnými výkony docela rozdíl, jenže nezapomínejte, že není kůň jako kůň a projev elektromotoru a benzíňáku s variátorem je dost odlišný. Maximálka je udávaná 45 km/h, tedy strop pro kategorii AM, jenže on je to fakt strop i pro Yadey. Ale o tom až dál. Kolečka jsou malá desetipalcová, jaká míval svého času mega oblíbený Lead od Hondy. Brzda vpředu kotoučová, vzadu bubnová.

Energii mají skútry Yadea schovanou v akumulátoru pod sedlem a fajn je, že se jedná o akumulátor vyjímatelný. Je to takový kvádřík, který sice neváží zrovna deset deka, ale má nahoře držátko, takže se nosí dobře. Z parkoviště domů nebo do kanclu jej odnese i zchátralejší postava. Vyndávání jde velmi dobře, stačí otevřít sedlo, vyndat „falešné dno“, akumulátor odpojit od kabelu, který vede do vnitřku skútru, a vytáhnout. Skútry jde samozřejmě nabíjet i s akumulátorem uvnitř, ale to pak musíte někam dát to falešné dno a hlavně bude asi problém s dovřením podsedlového prostoru, takže takhle to budete dělat maximálně v garáži svého rodinného domu. Při parkování ve společných prostorách si akumulátor vezmete s sebou a nabijete jinde. Nabíječka není moc velká, pod sedlo se vejde. Jinak úroveň nabití vidíte na budíku, ale můžete ji zjistit i zmáčknutím tlačítka na samotném akumulátoru podle počtu rozsvícených diod. Pro úplnost, akumulátor je li-ionový s parametry 48 V/28 Ah (čili 1,3 kWh), nabitý je za 5-6 hodin a ujet byste na něj měli přes 50 km. Samozřejmě když nebydlíte na horách a nevážíte metrák.

Pozvolna se přesuneme za řídítka, na nichž v obou případech najdeme velké digitální LCD displeje. Zobrazení se trochu liší, ale oba ukazují to samé – nabití baterky, celkové ujeté kilometry, rychlost, rozsvícená světla (máte totiž k dispozici i denní svícení) a zvolený motorový mód. A když aktivujete parkovací režim přepínačem na řídítkách, tak se rozsvítí velké P. Tenhle režim ovšem spočívá jen v tom, že můžete mít zapnuté zapalování, ale skútr nepojede. Na elektrice se totiž čas od času stane, že zapomenete, že máte „nastartováno“, a omylem vezmete za plyn. Nebo o něj škrtnete, to je jedno. Škoda, že tenhle parkovací režim nedokáže třeba zablokovat zadní kolo, abyste ho měli jako parkovací brzdu. Alarm v C-umi to totiž umí. Jakmile se skútrem pohnete, začne řvát, a během chvilky zablokuje zadní kolo. Zvláštní je, že C-line ječel taky, ale kolo neblokoval.

Oba skútry sice mají klasické spínací skříňky, ovšem stačí mít u sebe dálkový ovladač a klíček může zůstat v kapse. Stačí ovladačem odblokovat, a potom zmáčknout velké tlačítko pod displejem a skútry ožijí. U C-linu budete klíček potřebovat akorát na to, abyste se dostali pod sedlo, zatímco C-umi má i na tohle tlačítko na řídítkách. Co mě moc nebaví, že všechny ty zapínací a vypínací a otevírací úkony skútry komentují velmi hlasitým pípáním.

Možná jste se pozastavili nad informací o těch malých kolečkách – vždyť na fotkách to nevypadá, že by byla zas tak malá… Ono je to totiž proporcemi. Obě Yadey jsou maličké, proto ty desetipalce vypadají jako minimálně dvanáctky. Rozvor výrobce neudává, délku ano a C-umi měří 172 cm a C-line ještě méně, 168 cm. Přitom je o chloupek těžší, ovšem poslechněte si, v jakých hmotnostech se pohybujeme – 60 a 62 kg! Jestli s baterkou nebo bez ní, to je úplně buřt, prostě jsou fakt lehoučké. Na centrální stojan ho vyhoupne kdokoli, ve výbavě však nechybí ani ten boční. Potřebujete někde manévrovat tam a zpět? Zbytečné, vezmete skútr za madlo a prostě ho otočíte. Ta lehkost a nízké sezení je obrovské plus hlavně pro nezkušené holky, z tohohle nemůže mít strach ani ta největší vyplašenka, co si v autě musí dávat polštářek pod zadek. Má to samozřejmě i své stinné stránky, skútry sice jsou homologované pro provoz ve dvou, jsou tady výklopné stupačky pro toho vzadu, ovšem berte to tak, že to je pro dva hodně hubené Číňany, kteří se musejí uskromnit.

Nejprve se vrhnu na C-umi, protože… protože se mi prostě nelíbí. Tak ať ho mám za sebou. Vypadá, no, jak to říct – čínsky? Boubelaté tvary, masivní přední blatník. Osvětlení komplet z LED diod to částečně zachraňuje, zejména zadní světýlko mě dost baví. C-umi má řídítka sportovní trubková s LCD displejem uchyceným na nich a ovladače, které jsou pro motorkáře tak nějak pochopitelnější. Jsme na ně zvyklí, nemusíme nad ničím moc přemýšlet. Snad s výjimkou směrovek, tlačítko blinkrů je posunovací a musíte ho zase vrátit do prostřední polohy.

Mile mě překvapuje, jak je C-umi pro mých 174 cm prostorný, sedlo pohodlné a řídítka přesně tam, kde je chci mít. Je o trochu větší ve všech směrech než C-line, pod sedlem má trochu víc místa (ale fakt trochu, pořád jsou to prostory tak na malý nepromok a lékárničku). Zatímco C-line má USB zásuvku pod sedlem, C-umi ji dává řidiči k dispozici v otevřené kapse pod řídítky. C-line má kapsu taky, ale bez zásuvky.

Přesedám na C-line. Jeho tvary mě oslovují více, vlastně bych řekl, že to je velmi hezký skútřík, zejména když necháte zapnuté jenom denní svíceni a vepředu září to písmeno C. Ale tohle je fakt prťous. Přitom ani tady se na palubě necítím stísněně, podlážka má totiž vybrání na špičky bot do přední části. Tady jsou řídítka níž a úplně mi nevoní nahoru zvednuté páčky brzd. Taky ovladače hodnotím jako vítězství designu nad funkcí, zejména u blinkrů.

Je tady ještě jedna věc, kterou jsem vám ještě neřekl a s kterou teď už musím fakt jít ven, když si tak u obou skútrů prohlížím podlážku a vůbec kapoty. A tou je zpracování, resp. kvalita materiálů a montáže. Tady má ode mě Yadea obrovskou jedničku. Znáte to, levný čínský skútr, to člověk musí brát trochu s rezervou, támhle to trochu nelícuje, tady odstává, plasty tvrdé… Jenže Yadea ukazuje, že i v Číně umějí udělat hezký skútr, když přijde na detailní prohlídku.

Co se jízdy týče, je úplně jedno, na kterém modelu sedíte. Jeden je trochu menší, druhý trochu větší, ovšem podvozkově i motoricky se chovají stejně. Tedy skoro stejně. Zatímco testovaný C-umi měl reakci na plyn naprosto špičkově naladěnou, přesně tak, jak ji chcete, C-line trpěl poněkud digitálním pocitem „nejdříve nic, potom všechno“. Nemít vedle něj C-umi, ani si toho možná nevšimnu. Docela by mě zajímalo, jestli to byla charakteristika pouze testovaného kousku, anebo všech. Ale ono je to vlastně celkem jedno, protože nějaké dávkování plynu využijete akorát při popojíždění třeba na parkovišti. Jinak tyhle skútry neznají nic jiného než plyn zaseknutý na doraz. S trochou nadsázky říkám, že by tady stačil přepínač On/Off. Když nevážíte moc kilogramů a v první brázdě na semaforech uvidíte stát třeba Fabii HTP s pánem v klobouku za volantem, můžete to risknout a nacpat se dopředu, ale jinak je potřeba chovat se podle toho, že zadní kolečko pohání 1,6 koně silný elektromotor. Tohle se prostě se 4kW Vespou, na níž jsem jezdil nedávno, nemůže vůbec porovnávat. Na druhou stranu je Yadea podstatně lehčí a dynamiku přeci jen nějakou má, jen je to prostě na úrovni zavřené čtyřdobé padesátky.

To neberte jako kritiku, nýbrž jako konstatování faktu. Prostě 1,6 koně na to, abyste dojeli do školy nebo pro rohlíky. Za mě to bohatě stačí. Rozjezdy jsou zcela bez škubanců, typických pro rané elektroskútry, čtyřicet tam máte poměrně rychle, tedy když si předtím nezapomenete přepnout na režim Sport – na Eco vás to nepustí přes 30 km/h a tenhle režim tam máte po každém zapnutí klíčku, což je celkem otravné. Cesta k tachometrové pětačtyřicítce už je ovšem strastiplná, tuhle číslici mají Yadey problém na rovince ukázat, spíš je to pořád tak 43-44 km/h. Schválně jsem model C-line potrápil a vzal ho v Praze z Vysočanské na Prosek. Kdo to tam zná, tak ví, že to je fakt smrťák kopec. Bez rozjezdu, protože jsem dole stál na červené. No jestli tohle vůbec vyleze nahoru… Vylezl, a dokonce mu nikde nespadla rychlost pod 30 km/h. Děsíte se? Tohle je realita čtyřdobých padíků. Dolů C-line pelášil 52 km/h se zavřeným plynem, což bylo úplně jedno, protože zaprvé Yadey stejně na zavřený plyn moc nebrzdí a zadruhé řídicí jednotka by žádný další proud do motoru nepustila, protože už jsem jel víc než těch homologačních pětačtyřicet.

Bylo to právě a pouze tady, kdy se v jednom místě ozvala ta malá kolečka na povrchu tvrdě zkoušeném mnohatunovými autobusy MHD a skútr se lehce začal vlnit. Ale to byl jediný okamžik, kdy jsem nachytal podvozek na švestkách (tedy daleko za jeho konstrukční rychlostí a na problematickém povrchu), protože jinak má ode mě slova chvály a uznání. Nepochopil jsem, jak může takhle pěkně fungovat skútr na 10“ kolech. A ještě čínský. Vždyť ten by měl přeci poskakovat, zakopávat… Yadey nic z toho nedělají, odpružení (vzadu s dvojicí tlumičů) je krásně komfortní a ta malá kolečka poznáte akorát při zatáčení. Tohle totiž můžete ohnout do jakkoli utaženého vinglu, jako by to byla koloběžka. Skútry přitom nepůsobí nestabilně, není to tak, že byste se zavrtěli v sedle a najednou jeli úplně jinam, než jste původně zamýšleli. Když k tomu přidám pěkně fungující brzdy s příjemným dávkováním i účinkem, musím před Číňany překvapeně smeknout. Tohle jsem tedy nečekal.

A ještě jednu výraznou vlastnost musím zmínit, a tou je ticho. O elektrických skútrech a motorkách se často říká, že jsou tiché, jenže ono to není vždycky pravda. Většinou kňučí, kvičí, sviští, prostě úplně tiché nejsou. Yadey však skoro neslyšíte, jsou to s přehledem nejtišší elektrické skútry, na kterých jsem kdy jel. Bicykl s trochu hrubými plášti snad dělá větší randál.

Neříkám, abyste okamžitě prodali svá PCX a běželi pro Yadey. Ale říkám, že mě coby čínské elektroskútry pro řidičák AM za 45 tisíc opravdu mile překvapily. Jak C-umi, tak C-line jsou tiché, nečekaně komfortní a skvěle ovladatelné skútry s dobrou výbavou a pěkným zpracováním, do kladů musím připočíst také vyjímatelný akumulátor. Co mě naopak moc nebavilo, bylo časté hlasité pípání a některé ovládací prvky, jmenovitě ovládání blinkrů. Jestli kompaktní rozměry a dynamika čtyřdobé padesátky patří mezi klady nebo zápory, to záleží na konkrétním zákazníkovi.

Klady a zápory

+ zpracování
+ komfort navzdory 10" kolečkům
+ tichý provoz
+ vyjímatelný akumulátor


- dvoumístné jen teoreticky
- absence většího úložného prostoru
- přepínání blinkrů
- hlasité pípání při zapínání/vypínání


POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Autoři článku obdrželi prémie 36 Kč od 4 uživatelů. Prémie jsou již uzavřené, děkujeme.
Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (1x):
Motokatalog.cz



TOPlist