ktm_kveten




Filipika proti elektronice

„Tahle země není pro starý,“ říká ve stejnojmenném filmu stárnoucí kovboj Tommy Lee Jones. Platí to i ve světě motorek, kde masivně nastupuje elektronika? Vytlačí digitální displeje už navždy krásné analogové budíky? A co letošní novinka, radarový adaptivní tempomat, není to už krůček od systémů automatického brzdění, automatického řízení, robotů…?

Motto: „Dřív byly v uživatelské příručce pokyny, jak seřídit ventily a předstih. Dnes tam píšou, že nemáte vypít obsah baterie“.

Jak je to vlastně s tím nástupem počítačů a elektroniky do motorek? Jak moc to zvyšuje požitek z jízdy a o co nás to na druhé straně ochuzuje? Dobrý příklad je elektronický plyn místo klasického lanka. Když jsem před pár měsíci dokončoval recenzi Moto Morini Super Scrambler, znovu jsem si vybavil tu nádhernou zábavu a přímočarý pocit z řízení klasické italské mašiny ze staré školy. Ten lankový plyn, který jako by opravdu rovnou pumpoval benzín do válce! Co mě opravdu přimělo k sepsání téhle úvahy, bylo až představení inovovaných modelů BMW R nineT. Tuhle modelovou řadu miluju a Scramblery s přední devatenáctkou zvláště. Plyn pěkně klasicky postaru, zadek bez kontroly trakce a při každém ostřejším podřazení krásně neurvale škubne zadním kolem… jó, houbeles! Pro rok 2021 má celá modelová řada 9T režimy vstřikování, kontrolu trakce, antihop a elektronický plyn. A jsem moc zvědavý, jak se to projeví na charakteru 9T.

Ono těch pár milisekund „ukradených“ elektronikou Ride-by-Wire plynu nebo jemnou korekci ze strany softwaru většinou vůbec nepostřehnete. Až při přímém srovnání se starší generací je znát, že motorky v dnešní době reagují na plyn s kratičkou prodlevou a hlavně pokaždé maličko jinak. Míra se liší u každého výrobce a řady. U menších objemů je to skoro neznatelné, naopak třeba rozjezdy na šestiválcích K 1600 už pocitově řídí skoro víc počítač než moje pravačka. Při přesednutí na „starou školu“ třeba v podání Morini najednou v plynové rukojeti cítím větší jistotu a přesně vím, co a kdy se stane. Prostě řídím víc já a ne počítač.

Jasně, náhrada plynového lanka potenciometrem a ovládání vstřikování pomocí počítače přineslo spoustu funkcí, které zvyšují pohodlí i bezpečí. Většinový zákazník to uvítá, kromě toho jsou k tomu výrobci v dnešní době donuceni – bez elektronického plynu už v podstatě není šance splnit emisní limity Euro 5. Elektronický plyn usnadňuje nasazení pokročilé kontroly trakce, takže už vám v náklonu neujede zadek do strany. Můžete si vybrat jízdní režimy a razanci odezvy na plynovou rukojeť. Můžete si za deště přepnout na Rain a nechat si omezit výkon a u řady strojů i reakci brzdového systému. Elektronika se postará o to, aby vám při nepovedeném rozjezdu nechcípl motor, nenechá vás omylem přidat plyn při brzdění…

Motorky jsou zkrátka stále víc „blbuvzdorné“ a i silné stroje jsou díky elektronice najednou zvladatelné i pro průměrné jezdce. Ještě před dvaceti lety byly stopadesátikoňové devítistovky nebezpečnou zbraní, určenou výhradně pro zkušené piloty, dnes už díky elektronice mají sto padesát koňí i cestovní maxiendura pro výletníky. U motorek už nemusíme řešit sytič, bát se brzdit v zatáčce a děsit se highsiderů při výjezdu z ní. Můžete si nastavit spoustu asistentů, třeba startovního asistenta, aby za vás dal rozjezd po zadním kole a efektně nadnášel přední pneumatiku třeba 10 centimetrů nad asfaltem. Nemusíte umět pořádně řadit, od toho tu je rychlořazení bez spojky alias quickshifter. Ono se vlastně už nemusíte ani umět rozjet, nové modely většinou samy přidají plyn, aby předešly chcípnutí motoru za rozjezdu.

Všechny elektronické „berličky“ pomůžou zvládnout jízdu na těžké a silné motorce i lidem, kteří by na to ještě před lety neměli tu správnou kombinaci rovnováhy, motoriky, zkušeností a rychlých reakcí. Abyste mi rozuměli, já si nestěžuju, tohle je prostě současná realita. Slovy nejslavnějšího českého klasika Járy Cimrmana: „Můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je tak všechno, co se proti tomu dá dělat.“ Ono je to v širším ohledu určitě dobře, díky tomu to v jedné stopě pořád žije! Motorky jsou bezpečnější, pomáhají řešit krizové situace, na které není běžný jezdec natrénovaný, přitahují nové lidi. Drží se solidní úroveň prodejů motorek, vyvíjejí se nové modely, nové designové směry a pokrok jde kupředu. Běžný rozumný jezdec si může bez většího rizika vychutnat jízdu na stošedesátikoňové mašině.

Jenže ten moderní zážitek z jízdy na motorce se posouvá k pasivnější roli jezdce. Ubírá to z té ryzí radosti a požitku z řízení, kterou zažije jen člověk, který svoji motorku dokonale zná a do posledního detailu ví, jak to všechno uvnitř funguje. Požitek z ranních startů a postupného stahování sytiče, osahávání motoru, jestli už je teplý, poslouchání ventilů a každoroční seřizování ventilových vůlí a další a další krásné radosti a povinnosti, díky kterým ale za řídítky zažijete autentický pocit. Podobné je to třeba s navigací podle GPS v porovnání s dřívějším cestováním podle mapy připnuté na tankvaku. S papírovou mapou to bylo o dost větší dobrodružství a jezdec měl větší přehled o celé zemi, s GPS navigací zase můžeme strávit víc času jízdou a turistikou než blouděním. Na druhou stranu to ale chybí jen nám, starým školám, kteří něco takového zažili a jsou zvyklí si motorky sami servisovat. Kdo to nepoznal, tomu to chybět nebude.

Je vlastně ještě vůbec možné dokonale rozumět moderním motocyklům 2021, když obsahují čím dál víc hardwaru a softwaru? Nestanou se z motorkářů pouzí uživatelé a „diváci“, místo opravdových účastníků? Ale stop! To už je hodně daleko nad rámec téhle úvahy, pokud by vás zajímalo tohle téma, zkuste si přečíst knížku Zen a umění údržby motocyklu od Roberta Maynarda Pirsiga. Nám motorkářům v nejbližších dejme tomu deseti letech hrozí jiné věci. A sice, že neustálé snahy o zvýšení bezpečnosti a stále přísnější regulace ze strany státu nakonec předají tak velkou část řízení motorky robotům, že už to lidi přestane bavit.

Co třeba letošní novinka, adaptivní tempomat, který na dálnici udržuje vzdálenost od vozidly a varuje jezdce před příliš nebezpečnou vzdáleností? Prima pomocník, ale dá se očekávat, že stejně jako u aut se s ním do motorek časem vplíží i asistent nouzového brzdění – pokud si nevšimnete překážky nebo chodce, motorka sama skočí na brzdy. V souvislosti s vývojem v oblasti automobilů, který se stále pomalu posouvá k elektrickému pohonu a autonomnímu řízení, se dají podobné snahy čekat i u motorek. Možná za pět, možná za padesát let, ale jednou to přijde – motorky napojené na internet a vybavené gyroskopy, které zvládnou samy dokonale projet zatáčku. Na dálnici samy převezmou řízení a umožní jezdci třeba sledovat filmy na displeji. Jezdec si pak půjčí řízení až v zatáčkách, kde si bezpečně a předepsanou rychlostí projede „zábavný“ úsek, protože měření rychlosti pomocí radarů už bude v každém patníku.

Ale třeba se pletu a v budoucnosti se lidé vrátí k intenzivním prožitkům. Třeba místo virtuální reality a mobilů zase přijde do módy touha po ryzím prožitku, ovládání síly a rychlosti. Vždyť stále víc zákazníků přechází do kategorie retro mašin, café-racerů a scramblerů a trh na to logicky reaguje nabídkou krásných retro strojů. U nové Moto Guzzi V7 si dokonce od letoška můžeme připlatit a koupit luxusnější verzi Special s analogovými budíky a žárovkovým světlem místo digitálního panelu a LED světlometu. Jak už jsem zmínil, spousta moderních elektronickým funkcí umožňuje objevit krásy motorkaření i lidem s menšími zkušenostmi nebo tělesnou sílou. Nejnovější ABS nebo kontroly trakce možná špičkovým jezdcům můžou někdy vadit, ale nás průměrné nadšence jednou za čas zachrání před průšvihem. Není špatné mít v garáži veterána pro požitek z občasného sklouznutí, ale současně na delší cesty asi většina lidí docela uvítá všechny moderní funkce, včetně třeba zmíněné GPS navigace.

Nezbývá než doufat, že ve vývoji techniky i společnosti nakonec převládne nějaký rozumný kompromis a burácení spalovacích motorů v jedné stopě tu bude ještě minimálně desítky let. Zatím to tak bohužel nevypadá, tedy alespoň v Evropě, kde ve vedení velkých států a EU převažuje úsilí o úplný konec výroby automobilů se spalovacími motory v letech 2030-2040. Pokud by ale měla začít platit nejpřísnější varianta připravované emisní normy Euro 7, znamenal by to v podstatě konec dnešní podoby automobilů již za 4 roky! A velké koncerny se bohužel podvolují a začínají plánovat ukončení vývoje spalovacích motorů. Motocykly pravděpodobně mohou doufat v řadu výjimek, které ale jednou také skončí. Už za tři roky budou muset nové modely splňovat Euro5+, od roku 2025 se nový standard bude vztahovat na všechny prodávané nové motocykly. Dá se očekávat podobný vývoj jako u automobilů, tedy limity výfukových emisí, ale i požadavky na víc čidel, testovací metodiky, hlučnost a dokonce i hmotnost. V následujících 5-10 letech se tedy rozhodně můžeme „těšit“ na mnohem víc elektroniky.

A ještě krátké postscriptum: „Filipika“ v názvu článku neodkazuje na jméno autora, ale na literární styl. Už od antiky se tak označují kritické úvahy proti králi/církvi nebo jiným tématům. Z historických českých textů je nejznámější „Filipika proti misomusům“ z roku 1567, která paradoxně kritizovala nepřátele modernizace a pokroku ;-)

Nakonec krátké hudební video k tématu, kapela REM to krásně shrnula jednou větou již v roce 1987:
It's The End Of The World As We Know It (And I Feel Fine)

 

Informace o redaktorovi

Filip Tichý - (Odebírat články autora)
Jarda Ducháček - (Odebírat články autora)
Jiří Jevický - (Odebírat články autora)
Mirek Rollinger - (Odebírat články autora)

Autoři článku obdrželi prémie 160 Kč od 19 uživatelů. Prémie jsou již uzavřené, děkujeme.
Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (0x):



TOPlist