Zajímavost: vodní raketa na vlastní kůži

Historie a současnost Hydro GP

Ačkoliv v současné době se u nás o závodech motorových člunů moc neví, tak má tenhle sport stejně dlouhou tradici jako závody motocyklů či automobilů. Celosvětovou zastřešující organizací je UIM (Union Internationale Motonautique) se sídlem v Monaku, u nás působí ČSVM (Český svaz vodního motorismu). Pokud bude motocyklový trial zařazený jako olympijský sport, nebude to motoristická premiéra na této soutěži, protože motorové čluny byly součástí olympiády v Londýně už v roce 1908.

Také u nás to býval velice populární sport, na přelomu 70. a 80. let se mu věnovalo na šedesát pilotů, jezdilo se na mnoha vodních plochách a například v Jedovnicích nebyly výjimkou dvacetitisícové návštěvy. V současnosti je u nás bohužel na velkém ústupu, piloty, kteří se nebojí vydat se těmito střelami do tvrdých soubojů, byste spočítali na prstech jedné ruky a stejně tak odpadla většina pořadatelů.

Jezdí se v podstatě pouze na rybníku Olšovec v Jedovnicích, kde mají závody už čtyřicetiletou tradici. Soutěží se na uzavřených tratích vyznačených minimálně dvěma bójemi a jejich délka samozřejmě záleží na zvolené vodní ploše. Může se závodit jak na volném moři, tak na jezerech, rybnících a řekách, a například trať v Jedovnicích má délku 3000 metrů, přičemž stejně jako v ploché dráze na jsou trati pouze levé zatáčky. Závod sestává ze tří jízd - sprintů, ze kterých se každému jezdci sčítají body za umístění a ten, kdo jich má nejvíc, vítězí. Při mistrovských závodech se jezdí rozjížďky čtyři, s tím, že nejhorší výsledek se škrtá, což umožňuje uspět i jezdci, kterého potká v některé z rozjížděk porucha či havárie.

Technika Hydro GP

Základní členění závodních člunů seriálu Hydro GP je na „lehací“ - kluzáky (propridery) a „sedací“ - katamárany. Proprider se ovládá tak, že jezdec leží na břiše hlavou vpřed, v jedné ruce drží volant, druhou rukou přidává plyn a u GP kategorií je ještě nutná koordinace obou nohou pilota. Jedna noha ovládá pedál sloužící na prodloužení výfuků, což je technická pomůcka, která umožňuje zlepšit kroutící moment motoru v nízkých otáčkách. Druhá noha ladí optimální hloubku zanoření vrtule. Kluzáky využívají dvoutaktní motory od stopětadvaceti do čtyř set kubíků, spalující metylalkohol, dosahující až 13.700 ot/min. Jejich maximální výkon je jen v úzkém rozsahu otáček, takže jízda vyžaduje velmi přesnou koordinaci všech končetin jezdce. Hlavní mistrovské třídy jsou O/F250 a O/F350, přičemž čtvrtlitry využívají dvouválcové motory, minimální hmotnost lodě včetně pilota je 200 kilogramů a jejich rychlost je 170 km/h. Třistapadesátky mohou mít dvou či tříválce, hmotnost 220 kilo a dosahují rychlosti až 175 km/h.

Katamarány jsou ve světě závodních lodí královskou třídou. Jezdec v lodi sedí stejně jako v závodním automobilu připoután šestibodovým bezpečnostním pásem. Technické předpisy zakazují přídavná aerodynamická a hydraulická křídla, jinak je ale jen málo omezení – minimální délku, šířku a hmotnost. Na jízdní vlastnosti katamaránu má velký vliv aerodynamika, které je přizpůsoben tvar člunu. Paluba má tvar křídla, které při dosáhnutí určité rychlosti dokáže vyvinout dostatečný vztlak na to, aby se celý člun dostal z vody do skluzu a dotýkal se vody jen zadní částí plováků.

Někdy to proto vypadá, jako by člun jel jen po zadních hranách. Tímto prudce klesne hydrodynamický odpor, což má za následek nárůst maximální rychlosti. Velmi důležitým parametrem je úhel člunu vůči vodní hladině, který jezdec reguluje hydraulickým odklápěním motoru. Stačí, aby byl motor více přiklopený, než je třeba, člun se doslova přilepí k hladině a zpomalí. Opačným extrémem je příliš odklopený motor, a člun se může odlepit od hladiny a vzlétnout. Při optimálním sklonu motoru člun doslova letí po vodní hladině. Velkou výhodou jízdy s katamaránem je jeho výborná manévrovací schopnost v zatáčkách okolo bóje a při otáčení to vypadá, jako by člun držely v zatáčce neviditelné koleje. Půllitry F500 i sedmistovky F700 můžou mít čtyřválcové motory a jejich rychlost se pohybuje velmi těsně pod hranicí dvou set kilometrů v hodině. Kubatura FR 1000 využívá motocyklové litrové čtyřválce, a ačkoliv je jejich objem nejvyšší, tak jejich rychlost je kolem 155 km/h – je to zkrátka tak, jako tomu kdysi bývalo ve světě Grand Prix - dvoutaktní třídy jezdí prostě největší pecky.

Mistrovství světa Hydro GP - Jedovnice / 29. - 30. září 2018

Pokud vás report o těchto vodních raketách zaujal a máte chuť tyhle bombarďáky vidět na vlastní oči, tak právě teď máte nejlepší příležitost – v Jedovnicích se totiž na konci září jede závod nejvyšší ligy! Konkrétně 29. a 30. září, a to závod mistrovství světa třídy F500 a dva závody mistrovství Evropy tříd FR1000 a F350. Ve třídě půllitrů nás bude reprezentovat Petr Hönig a ve třistapadesátkách pak Mistr Evropy roku 2016 David Loukotka. Veškeré podrobné a aktuální informace najdete na webu jedovniceracing.cz.

Informace o redaktorovi

Martin Hakl - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE