První Valašské Motomuzeum: Zaměřeno na domácí produkci
Text: Rostislav Gromnica | Foto: Rostislav Gromnica | Zveřejněno: 3.6.2025 | Zobrazeno: 4 718x
Seninku, malou vesnici ležící pár kilometrů od Vsetína, zná málokdo. A to i přesto, že se v ní nachází zajímavý cíl výletu pro všechny motonadšence – První Valašské Motomuzeum.
Kapitoly článku
S myšlenkou otevřít ve vsi muzeum přišel dlouholetý sběratel motocyklů a milovník motoristického sportu Miroslav Tomanec. Již v mládí zkoušel závodit na motorkách a ty se mu pak staly celoživotním koníčkem. Začal je sbírat a opravovat. Pětatřicet let sbíral motocykly tuzemských značek Jawa a ČZ a 24. října 2009 založil První Valašské Motomuzeum.
Dnes mohou návštěvníci na relativně malé ploše vidět 150 kusů historických motocyklů. Unikátní sbírka mapuje historii motocyklového průmyslu v bývalém Československu. Nejstarší stroje pocházejí z prvorepublikového období, jedná se například o Jawu Robot, dále Jawu 250 Speciál s ručním řazením z roku 1936 nebo ČZ 175 z roku 1937. Z téhož roku pochází i vystavená Jawa 250. Součástí sbírky je majitelova první velká motorka, kterou dostal v 17 letech – Jawa 250 Sport (1969).
Co se týká expozice, část motocyklů je renovovaných, většina v nálezovém stavu, ovšem 99 % strojů je však podle slov majitele pojízdných, všechny se svým vnukem alespoň jednou ročně prošlápne a dohustí pneumatiky. Z malorážek se můžete těšit na renovovanou Jawetu Sport a Stadion S1, celou řadu padesátek včetně Mustanga, v nálezovém stavu je zde několik exemplářů Jawy 90 (trial i roadster) nebo skútr ČZ 502, všeobecně známý pod přezdívkou Prase.
Zhruba půlku sbírky velkých motocyklů tvoří stroje ze Strakonic. Za zmínku bezpochyby stojí dvousedadlové provedení ČZ 125 T z roku 1950 nebo o něco větší ČZ 150 B z roku 1949. Z padesátých let je k vidění po částečné renovaci tzv. půlbuben z roku 1954 a mnohé další dochované kousky. Zajímavostí je i novější exemplář z období spolupráce s Cagivou z roku 1995.
Druhou půlku klasických motocyklů tvoří Jawy, tedy Kývačky, Péráky, Panelky, řady 250 i 350. Dominantu tvoří velká Jawa 500 OHC. Zastoupeny jsou i notoricky známé normalizační typy 638 a 640, nechybí ani Bizon. Zajímavostí je motocykl Veřejné bezpečnosti nebo v krásném stavu zachovalý typ 350/634 se sajdou.
Za minulého režimu bývalo zvykem, že to nejlepší nebo nejzajímavější z československých motocyklů bylo na vývoz. I takové exempláře najdeme ve sbírce pana Tomance. Čerstvě po renovaci je Eaton´s Road King Jawa 350-361, určená pro vývoz do Kanady. Národní podnik Jawa byl v 60. letech v Kanadě zastupován společností Skoda&Jawa Motors Ltd. v Montrealu. Kromě toho byla část motocyklů Jawa a ČZ v Kanadě prodána také prostřednictvím prodejní sítě Eaton's of Canada, což byl v šedesátých letech největší řetězec obchodních domů v Kanadě. Motocykly Jawa 350-361 a 250-590 se prodávaly pod názvem Eaton's Road King. Na evropský sever putovala vystavená Jawa 250 Libeňák vybavená boční lyží pro švédskou armádu. V muzeu nechybí ani několik exportních Californianů, které byly v Československu velmi těžko k sehnání.
Součástí muzea je i mimořádná expozice tří- a čtyřkolových Jaw, mezi nimiž vyniká Jawa 350 Taxi z roku 1947, která byla rovněž určena pro vývoz. K vidění jsou také varianty invalidních vozíků, například awa ČZ 150 (rok 1955) nebo známý Velorex. Zastoupeny jsou i pracovní – nákladní varianty – ČZ 150 tříkolka a také novější výrobky společnosti Mera Motor a.s původem z Českých Budějovic.
Ze sbírky je jasné, že se majitel zajímá výhradně o motorky československé výroby. Přesto zde nalezneme pár exemplářů zahraniční výroby. Konkrétně jde o italský moped z dílny Moto Guzzi, z předválečného Německa Moto Sachs a jeden exotický stroj od belgického výrobce Gillet Herstal.
V muzeu je k vidění celá řada dalších zajímavostí. Z nich bych rád zmínil bulharskou licenční Jawu nebo exempláře typické „lidovou tvořivostí.“ Kromě kompletních strojů jsou vymezená místa pro náhradní díly, kterých je podle majitele asi 1000 kusů. Vedle motocyklů je možné si prohlédnout automobilové veterány, konkrétně Volhu, původní Škodu Felicii nebo Tatru 603. Součástí expozice je sbírka devíti desítek tahacích harmonik, a to od modelů z roku 1890 až do současnosti, nebo výstava dobových hasičských přileb.
K vidění je toho v Senince skutečně mnoho. Přitom vstupné je pouze 50 korun, děti zdarma. Pokud by vám jeden den v muzeu nestačil, majitel pronajímá naproti muzea pro hosty stylovou roubenku.
