yamaha_demo_tour




Pekelná sobota ve Svitavách

V sobotu se na plochodrážním ovále ve Svitavách, zvaném „Cihelna“, uskutečnil první závod Czech Flat Track Serie 2012. Byla to opravdu pekelná sobota a to nejen díky letnímu počasí, ale hlavně kvůli skvělým bitvám, které se odehrály na trati.

Kapitoly článku

Když jsem vloni v listopadu zavítal do Svitav, kde se flattrackeři loučili s uplynulou sezónou, už cestou domů jsem si říkal: „tak do toho půjdu taky!“ I přes protesty manželky to odnesla její ČZ 150, původně připravená k „řádné“ renovaci. Protože flatrackové motorky jsou krásnou ukázkou hesla: „dokonalosti není dosaženo ve chvíli, když není co přidat, ale když už není co ubrat,“ tak z ní přes zimu zmizelo vše, co není nutné k jízdě.
Bylo toho dost - to se až jeden diví, kolik na motorce vozí úplně zbytečných dílů! První jízdy při prosincovém Plynobraní na témže ovále ale jasně ukázaly, že motor o objemu pouhých 150 kubíků je ostatním motorkám k smíchu a tak do rámu putoval motor ze sportky - a třináct koní ve dvaapůlovém motoru pak definitivně změnil význam zkratky ČZ na „Černého Zabijáka“. V sobotu 5. května jsem se Zabijákem pln očekávání vyrazil k prvnímu závodu. Nejdřív mě překvapil pohled na upravený a zrenovovaný areál, na kterém si pořádně mákla parta, která se semknula kolem Ondry Hrůzy - hlavního iniciátora flattrackového dění u nás. K prvnímu dějství se do Svitav sjelo přes dvě desítky nadšenců, kteří se mezi sebou popasovali ve třech kategoriích.

555 Five laps to glory

První kategorií, do které patřil i můj Zabiják, jsou motocykly, vyrobené do roku 1960. Jedná se tedy o kategorii veterán, ale protože tohle je americká plochá dráha, musí být i její název v "američtině" - 555 Five laps to glory. Je to proto, že základní rozjížďky trvají pět kol. Pochopitelně tady převládají československé dvoutakty, z nichž nejlíp vrčely nádherně zrenovované třiapůlové soutěžní péráky, které pochodovaly doslova jak pověstné švýcarské holínky. Jednoho Péráka 350 měl i kolega v boxu, ale ten narozdíl od soutěžáků rozhodně nebyl na výstavu - typický ratbike! I přesto, že rzi měl na sobě víc než laku, frčel taky parádně. Další pérák, tentokrát dvěstěpadesátka, byl ve vojenském provedení, s ČZ 250 přijel ex-dragsterman Jirka Sýkora a zastoupení měla i americká klasika v podobě monstrózního dvouválce Harley Davidson.
Nejkrásnější veterán byl ale flatrackový speciál poháněný oslem. Samozřejmě ne tím tupým lichokopytníkem, ale čtyřtaktní NSU 250 OSL. Už rozjížďky mi jasně neznačily, na čem mám do dalšího závodu máknout. Převod byl sakramentsky dlouhý (myslím, že asi tak na 300 km/h) a tomu odpovídaly i mizerné starty a doslova želví výjezdy ze zatáček. V těch se Zabijákovi ale líbilo! Nízký rám a malé zdvihy zajišťovaly skvělou stabilitu a levou stupačku jsem měl po závodech festově obroušenou. Pro finále jsem si sice zajistil start z první lajny, ale pak už to šlo se mnou z kopce. Ve výjezdu z první zatáčky přede mne šly oba soutěžáky a co nevidět se kolem mě protáhnul i pekelník Jirka Sýkora. Jako by to nestačilo, za chvíli se za mnou začalo ozývat dunění zvící bombardéru Enola Gay - bylo jasné, že po mě jde i harleják! Trvalo to asi dvě nebo tři kola, když jsem najednou dostal pořádnou bombu do zadního kola a slyším: "sóóóórýýýý…“ a harleják frčel směrem k mantinelu! Naštěstí jsme to oba ustáli, ale šli před nás voják i ratbiker. Vítězství si připsal Jiří Kozák s Jawou 350 Pérák, stříbro bral Jirka Sýkora na ČZ 250 a bronz si domů odvezl František Chvojka s Pérákem 350.

FT Classic

Letošní novinkou je třída Classic, kde startují motocykly vyrobené do roku 1989. K prvnímu závodu dorazila osmička pilotů a k vidění byly dvouválcové Yamahy XS, jednoválcové Rotaxy či Aprilie, ale i dvoutaktní motokrosová Honda CR 250. Tahle třída má před sebou určitě skvělou budoucnost, vždyť tady se krásně snoubí možnost do bezvědomí si piplat svůj café racer, který však nebude jenom na výstavu, ale zajistí vám také pořádnou porci adrenalinu.
Protože startují motorky omezené rokem 1989, tak je jasné, že Vaše motorka vlastně nezestárne a nebudete za dva roky shánět nějakou novější - prostě proto, že nemůžete! V téhle třídě je už znát, že jde o „opravdové“ závodění. Byť časy jezdili klasici podobné jako veteráni (jedno kolo přibližně za čtyřiadvacet sekund), tak předpisy už nejsou tak benevolentní a aby jste se svezli, už musíte vlastnit závodní licenci. Klasici byli určitě nejvyrovnanější třídou, ve které se míchalo pořadí snad každou zatáčku, ale nejlíp si vedli Brňáci Radek Pecina s Janem Kratochvílem. Zatímco Honza se Suzuki opanoval první dvě rozjížďky, tak Radek první kvůli havárii nedokončil a ve druhé ho zklamal jeho speciál opatřený motorem Cagiva. Ve finále si to oba rozdali opravdu na ostří nože a tím šťastnějším byl v cíli nakonec Radek. Na stupně vítězů je doprovodil další Brňák Michal Špaček, sedlající Yamahu XS 400.

FT1 Competition

Největší mazec předvádí pochopitelně piloti třídy FT1 Competition. Rychlost je úplně jinde nežli u obou předchozích kategorií (kolo zajeli ti nejrychlejší i pod dvacet sekund) a také počet startujících je nejvyšší. Jejich rozjížďky byly dokonce rozděleny do dvou skupin a až závěrečné finále absolvovali všichni piloti naráz. Z Holandska dorazil guru evropského flatracku, tedy Jan-Willem Jansen, který se může pochlubit i tituly Mistra Evropy a do Svitav přivedl jednoválcový H-D Rotax. Na flattrack po letech strávených na plochodrážních speciálech přesedlal mladý Pavol Pučko, sedlající Husaberg 650, na Hondy CRF 450 vsadili loňský mistr republiky Roman Janošťák či Jan Vondrášek, a skvělé výkony předváděl také Rakušan Hanson Schruff s Husabergem.
Finále, původně plánované na patnáct kol, se kvůli bezpečnosti zkrátilo na dvanáct. I když se mezi jízdami ovál kropil, tak se prášilo opravdu hodně. Od startu nejrychleji vyrazil Pavol Pučko a následoval ho J-W Jansen. I když ostatní dělali co mohli, na tuhle dvojici prostě neměli. Pavol na čele odvodil celé startovní pole bezmála celou jízdu, ale ve výjezdu z poslední zatáčky si ustlal a namísto oslavného whellie svého Husara pod cílovou musel tlačit. I tak ho diváci za jeho skvělý výkon nejbouřlivějším potleskem. Mistra Evropy na stupně vítězů doprovodil druhý Hanson Schruff a třetí dojel Roman Janošťák.
První závod Czech Flat Track Serie 2012 vyšel skvěle, kdo přijel, tak se rozhodně nenudil. Jenom nechápu, že diváků bylo v ochozech tak málo! Co jste dělali Vy? Prožívali jste dramata odehrávající se v Ordinaci v růžové zahradě? Tak se koukejte příště sbalit a dorazte taky - kalendář závodů najdete na stránkách flattracker.cz, ale informace budou k mání i na našem fóru. Možná, že Vás flattrack chytne tak jako mne, a na další závody dorazíte i s mašinou - ať už orvaným veteránem, vyleštěným kafáčem či ostrou mašinou do FT1. To samé platí i pro čtyřkolkáře!

Takže příště nashledanou!

Informace o redaktorovi

Martin Hakl - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (5x):



TOPlist