Kawasaki den 2005

Zážitek na promáčeném okruhu byl přesto zajímavý. Měli jsme možnost vyzkoušet tyto motocykly ze stáje Kawasaki:

Z750S, ZX-10R, Z750, Z1000 a KLE 500

.

První jízda na polokapotované oranžové Kawasaki Z750S byla hodně opatrná a s minimálními náklony jsem s respektem zjišťoval hranice přilnavosti pneumatik na mokru a krotil vlnící se zadní kolo při každém brždění. Při první jízdě jsem si u téhle motorky pořádně všiml vlastně jen dobrého zpracování polokapotáže, která i ve vysoké rychlosti na konci cílové rovinky moc pěkně chránila před větrem a hlavou mi přitom neházely žádné turbulence. Už se ale moc těším na test v provozu, který se v redakci v právě chystá.

Na okruhu bylo kvůli dešti téměř prázdno, takže jsem na druhou jízdu vytáhl endurko Kawasaki KLE500, na kterém bych se jinak na okruhu mezi závodníky radši neodvažoval. Letošní inovace se moc povedla a zvláště po designové stránce jen těžko najdete hezčího teréňáka. Řadová dvouválcová pětistovka s naprosto lineárním zátahem mi zaručila, že jsem se v zatáčkovitých pasážích nijak zvlášť neopožďoval za silničními modely.
Tahle mašinka bude v terénu lahůdka, protože takové zdvihy předního kola a měkké odpružení například u Transalpa nenajdete.

Třetí jízdu jsem si se slzou v oku vyměnil s kolegou a místo na Z1000 jsem z boxů vyrážel na nahaté verzi Z750, abych napravil dojmy z první jízdy a konečně trochu otestoval motor, když už jsem se na mokru trochu rozkoukal. Naháč se v dešti opravdu osvědčil. Na mokrém okruhu je důležité na půjčené motorce nepřehnat náklon v zatáčce a nedostat se za hranici adheze pneumatik. S tím souvisí nutnost včas začít brzdit na rovinkách a přesně odhadnout rychlost. No a právě v tom je výhoda naháče, kdy jste plně odkrytí před větrem (a v našem případě i deštěm) a rychlost skvěle cítíte.
Poslední jízdu jsem si opravdu užíval, odkryl jsem krásu temperamentního motoru s vášnivým zvukem a pořádnou porcí síly proti nahatým šestistovkám od konkurenčních značek, troufal jsem si do větších náklonů. Naštěstí mě včas uklidnily žluté prapory a pohled do kačírku, kde si někdo právě sbíral odřenou motorku. Co se jízdních vlastností motorky týče, na mokru jsem ocenil klidné brzdy, které by jinak na suchém okruhu možná byly trochu málo jedovaté.

Jak už napsal výše kolega Filip, Kawasaki den byl letos doprovázen deštěm, což pro okruhové ježdění není zrovna moc příjemné. Na druhou stranu, kdy se vám zase poštěstí si to zkusit pořádně na mokru! Já měl na první jízdu napsán model ZX-10R. I když jsem se moc na tento stroj těšil, protože co jiného na okruhu pořádně zkusit než nejostřejší žiletku od Kawy, musel jsem hned po usednutí zkrotit vášně, jelikož začalo celkem slušně pršet. I tak jsem si ale především neuvěřitelnou akceleraci na rovinkách a výtečné brzdy užíval dosyta. Neuvěřitelný poměr hmotnost/výkon = 0,924, hovoří sám za sebe. Ohromila mě převodovka, která je perfektně odstupňovaná. Naprosto přesný a krátký krok. Více emocí jsem v sobě už neprobouzel a zajel do boxů. Nyní si počkám na redakční test a svezení na suchu!
Jiné kafe pro mě byl druhý stroj: Kawasaki Z 1000. Opatrnost, se kterou jsem jezdil na ZX-10R je ta tam a Ztko ve mně probudilo jízdu na „hranici“ i v dešti. Vodou chlazený řadový čtyřválec s výkonem 127 koní ze mě na okruhu udělal „krále v dešti“. To co jsem si nemohl na supersportu dovolit, na Z 1000 šlo bez problémů. Hlavně rychlé průjezdy a výjezdy ze zatáček mě na mokru dostávaly. Rušivé byly pouze vibrace, které se probudily kolem 7000 otáček. Jinak ale nemám nic, co bych Z 1000 vytknul. Je to pohodlná a skvěle ovladatelná motorka s dostatečným výkonem.

Letošní Kawasaki den byl i přes nepříjemně děštivé počasí nesmírně vydařenou a pohodovou akcí. Budeme se těšit na příští rok, snad bude tepleji.

Informace o redaktorovi

Jarda Ducháček - (Odebírat články autora)
Filip Tichý - (Odebírat články autora)