yamaha_mt09




Jak funguje autodrom

Čas od času si někdo postěžuje na cenu volných jízd nebo na to, jak okruhy na nás jezdcích „rejžujou“, vždyť pár traťáků a asfaltová silnice přece nemůže stát tolik peněz. S tímto názorem jsem se už od začátku moc neztotožňoval, ale byl to dobrý důvod vypravit se do Mostu a zjistit, jak se vlastně věci mají, co je potřeba k chodu okruhu a zda je po sezóně opravdu půl roku volno.

Kapitoly článku

Do Mostu jsem se vypravil u příležitosti konání Caterham race academy, což sice není závod motorek, ale pro auta jsou podmínky vlastně stejné. Po okruhu mě provedl ten nejpovolanější, tedy samotný generální ředitel autodromu Most pan Marek. Ale nebudeme předbíhat, nejdříve něco k historii okruhu. Ten začal být budován v roce 1978, kdy měl nahradit veleúspěšné městské okruhy, které mají v Mostě velkou tradici. Okruh je postaven na místě bývalého povrchového dolu, což je faktor, který do značné míry ovlivnil tvar a profil dráhy. Václav Paur, který má projekt okruhu na svědomí, neměl jednoduchou práci, v době přípravy projektu nebyla možnost nahlédnout do projektů jiných evropských tratí a projektanti se museli spokojit s televizními záznamy, články v odborných časopisech a návštěvou Nürburgringu a Hockenheimringu v Německu.

Ještě dva měsíce před startem prvního závodu byla dráha neprůjezdná, nicméně nakonec se podařilo trať včas dokončit. Autodrom byl již od počátku plánovaný nejen k závodění, ale také pro testování prototypů, školení řidičů sanitek, policie a hasičů, nebo i pro školení jezdců. V průběhu dalších let se okruhu podařilo získávat prestižní závody jak automobilů, tak i motorek. V roce 1995 převzala okruh společnost Autodrom Most s.r.o., která měla napravit zanedbávání okruhu v předchozích letech. Okruh přišel o většinu důležitých licencí a s tím samozřejmě i o velké závody. V roce 1996 tedy byla provedena generální oprava okruhu, dobudováno zázemí a na trať se vrátily vozy a motorky nejprestižnějších tříd. Dalších velkých změn se okruh dočkal v roce 2003. Tou dobou již byla dokončená všechna reklamní přemostění včetně legendárního Matadoru. Především ale bylo třeba udělat úpravy trati. Tou nejdůležitější byla úprava retardéru na konci cílové rovinky. Následovala výstavba Press centra, nového sociálního zařízení a medical centra. Dnes se okruh připravuje na novou inspekci FIA a UEM pro udělení licence na další tři roky. Pravidla jsou stále přísnější, takže je stále na čem pracovat.

Personál okruhu

První věc, která mě zajímala, je množství lidí, kteří se na chodu okruhu podílejí. Čísla, která se ke mně donesla, mi trochu vyrazila dech. Okolo trati se v plném provozu pohybuje zhruba sto osob. Patří k nim šest desítek traťových komisařů, desítka lidí na dispečinku, lékaři, hasiči a samozřejmě ředitel závodu. Dalších padesát až sto lidí se stará o boxy, okolní plochy a další fungování okruhu. V případě velkých závodů jsou tedy na okruhu třeba dvě stovky zaměstnanců, což opravdu není málo. Při závodě jsou přítomny čtyři sanitky, šest lékařů ve výjezdových vozech, dvě hasičské jednotky a šéflékař. Většina zaměstnanců pracuje na okruhu na vedlejší pracovní poměr, na Mostecku je to vynikající příležitost. Mezi traťáky se ale většinou jedná o pamětníky, kteří dodržují tradici budovanou po generace.

Údržba okruhu

Trať si samozřejmě vyžaduje svou péči. Pokud nedochází k nehodám s únikem oleje, které je třeba řešit akutně, nebo se na trať nedostanou extrémní nečistoty, jako velké množství zeminy či úlomky z poškozených strojů, je třeba po každém dni vyčistit celou trať pomocí čistícího vozu, který asfalt důkladně zamete a očistí. Stále je samozřejmě třeba upravovat únikové zóny, vyměnit poškozená svodidla nebo srovnat pneumatiky v případě nehody. Dále je tu také péče o celé zázemí, ale to už se samotným ježděním až tak nesouvisí.

 

 

Co se děje při pádu

V závodech i volných jízdách se samozřejmě bourá a padá, v drtivé většině případů je třeba pouze zvednout motorku a znovu uhrabat dvaceticentimetrovou vrstvu kačírku v únikové zóně. V některých případech se ale stane, že se jezdec sám nezvedne. Jako první k němu přijdou traťáci, kteří vyhodnotí situaci. Pokud je jezdec jen naštvaný po pádu, dají znamení, že se nic vážného neděje a jezdce dopraví mimo dráhu. Pokud je ale jezdec opravdu zraněný, poskytují první pomoc a informují šéflékaře na dispečinku a ředitele závodu. Šéflékař je plně odpovědný za zdravotní zásah a podle kamerových snímků a informací od traťových komisařů vyhodnotí situaci. Jen pro zajímavost, kamerový systém je schopen zvětšit a zaostřit jezdce v únikové zóně tak, že je lékař schopen na základě kamerových záběrů určit první diagnózu a stav jezdce. V případě lehkých zranění dorazí na místo lékař, který jezdce ošetří a dopraví do medical centra. V případě těžších zranění ředitel závod zastaví a k jezdci vyráží sanitka, která ho transportuje do nemocnice, popřípadě provede další úkony nutné k záchraně jeho zdraví. Celá akce je tu popisována poměrně zdlouhavě, ale bavíme se o času v řádu desítek sekund. Jakmile dojde na mosteckém okruhu k podobné události, závod je zpravidla zastaven, zdraví je přeci jen přednější. Mnohem těžší rozhodování mají ředitelé velkých podniků, kde hrají obrovskou roli peníze, televizní práva a další faktory.

 

 

Jaké má okruh problémy

Jedním velkým problémem jsou samozřejmě peníze, vzhledem ke stále klesající popularitě motosportu u nás je těžké sehnat prostředky na provoz tratě. O tom ale mluvit nechci, mnohem víc mě zajímají problémy spojené s okolím okruhu a jeho „popularita“ mezi obyvateli Mostu. Byl jsem hodně překvapen informací, podle které je největším trápením mosteckého okruhu hlučnost. Tu se vedení okruhu snaží maximálně omezit, velice pomohly stromy, které jsou nyní již vzrostlé a vytvářejí přírodní bariéru mezi okruhem a městem. Během sezony jsou prováděna měření a vypracovávány studie k omezení hlučnosti. Bohužel vždy se najde nějaký stěžovatel, takže již nyní jsou omezeny provozní hodiny okruhu. „Někdy fouká vítr do města a to je slyšet patnáct motorek někdy až v centru, občas je zase vysoký tlak, který neumožní hluku uniknout z prostoru okruhu a okruh okolí neobtěžuje. Vše je ale především o toleranci lidí, kteří ignorují dlouholetou historii tohoto sportu v Mostě.“  To je pohled ředitele okruhu na tuto problematiku.

Zimní provoz

Mnozí si myslí, že za posledním jezdcem, který na podzim opustí okruh, se na bránu pověsí zámek, který se sundá až v březnu. Realita je naprosto opačná. Během závodní sezóny není čas na administrativu a „papírování“ nutné k provozu okruhu. Všechny smlouvy s partnery, závody a další nutnosti se tedy vyřizují přes zimu, kdy není okruh v plném provozu. Ale i v zimě se na okruhu jezdí, pořádají se zimní jízdy pro auta 4x4 na sněhové pokrývce nebo jízdy na sněhu pro účastníky kurzů na polygonu, který je součástí areálu mosteckého okruhu. Letošní zima bude podle pana Marka vzhledem k blížícímu se termínu inspekce komisařů motocyklové federace obzvláště náročná. Jakmile tedy sleze sníh, není kam dřív skočit a sezona pak začne co nevidět.

Informace o redaktorovi

Matěj Oliva - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (49x):



TOPlist