ktm_zari




Yamaha GTS 1000 od polárního kruhu

V Norsku, až tam úplně nahoře u polárního kruhu, nachází se malá vesnice Velfjord. Načerveno natřené domečky a nádherná krajina z fjordů a lesů, to vše tady naleznete vcelku hravě. Ale že by tu byl někdo, kdo daleko od civilizace staví motorky?

Přece by se jeden takový blázen našel. Jmenuje se Roel Scheffers a díky dobře vybavené dílně se umí uživit jako opravář všeho, co se rozbije místním farmářům. A vedle toho, když zrovna nedává dohromady rozbitou dojičku na krávy, staví si pro potěšení zajímavé motorky.Jeho v pořadí desátou stavbou je něco, co v rubrice přestaveb zase tak často nevidíme. Jedná se o Yamahu GTS 1000, tedy velmi pokrokový a také velmi komplikovaný supersport z devadesátých let, který vynikal zejména netradičním předním zavěšením s kolem uchyceným na jednostranném kyvném rameni. O odpružení se stará tlumič s vinutou pružinou (v tomto případě vypůjčený z Yamahy R6) a řízení je teleskopické.

GTS 1000 má ovšem v základu zadní zavěšení naprosto běžné s klasickou oboustrannou kyvkou, což se Roelovi nelíbilo. Původní řešení tak letělo z motorky pryč a bylo sem napasováno jednostranné rameno z Hondy VFR 750. O odpružení se stará tlumič, jenž pochází z amerického Buellu a je spolu s ručně vyrobeným přepákováním umístěn pod motorkou. Výsledkem tak je, že zadní část motorky opticky nic nenarušuje a prostor mezi hliníkovým podsedlákem a zadním kolem je zcela prázdný. Hliníková nádrž je dvoudílná, a zatímco do pravé poloviny se vejde 10 litrů paliva, v levé se ukrývá olejová náplň.Jelikož Roel chtěl motorku co nejnižší, musela se spousta prvků přesunout a udělat víc místa. Chladič je nastěhován hned za přední kyvné rameno, vertikálně orientovaný a motor se v rámu snížil o kus k zemi. Pohonná jednotka v tyrkysové barvě ale není originální. Původní stokoňový motor byl nahrazen tradičnějším motorem s karburátory, který původně sloužil v FZR1000. Roel na něj navíc aplikoval sadu trysek od Dynojetu, karburátory osadil jednoduchými sacími hubicemi a výfuk vyvedl pod motorku, kde se ukrývá tlumič od IXIL.

Veškerá elektronika je provedena tak, aby jezdce vůbec nic nerušilo. Klasické budíky nejsou, místo nich je jen jednoduchý rychloměr, schovaný u karburátoru, vedle jezdcova kolene. To je sice dost nepraktické, ale vzhledem k celkové nátuře motorky správně trhlé řešení. Zapínání zapalování a světel probíhá na druhé straně pod sedlem, kde se nabízí jednoduchý panýlek s pár tlačítky. Baterie je schovaná za sedlem a předek hostí upravené světlo z Harley-Davidsonu.
Podle Roela motorka velmi obstojně jezdí. Díky nízkému těžišti je na silnici stabilní a působí jistě, ale široká řídítka poskytují dobrou manévrovatelnost. Trochu problém je s otáčením. Rejd se dostavuje velmi brzy a poloměr otáčení je tak prý jako u malého náklaďáku.Ve výsledku se jedná o zajímavou stavbu, která vznikla za ne zcela ideálních podmínek. Jak sám Roel říká, shánět díly v okolí není vůbec žádný med. Buď nejsou, nebo jsou drasticky předražené. Jeho dobrým přítelem je tak Ebay a rodina, která se za ním občas přijede podívat. Vždy když se chystají na návštěvu, obtěžká je Roel hned několika díly.

Informace o redaktorovi

Dominik Valášek - (Odebírat články autora)

Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (19x):
Motokatalog.cz



TOPlist