hsq_listopad




Jak se motorkaří na Bali aneb ostrovní customy

Bali, exotický ostrov, o kterém spousta lidí sní jako o cíli své příští dovolené. Jeden z indonéských ostrovů přilákal i českého fotografa Honzu Harnoše a nakonec ho okouzlil natolik, že se tam i s rodinou přestěhoval. No, a protože ostrov brázdí v sedle jednostopých strojů, zeptali jsme se ho, jestli nám o tom nemůže napsat pár slov. Pojďte ochutnat, jak se motorkaří na Bali.

Kapitoly článku

Dříve jsem ze své neznalosti vnímal jako ikonický stroj spojovaný s určitou konkrétní krajinou pouze Royal Enfield a cesta na tomhle stroji na dohled vrcholků Himaláje pořád patří na můj „wish list“. Kolik toho ale víte o balijských customech?

Poprvé jsem byl na Bali v roce 2015, následně 2016, vždy na dva měsíce, než jsme se konečně s mou rodinou na Bali odstěhovali. Vše tedy začalo v roce 2015, kdy jsem popíjel pivo Bintang při západu slunce v plážovém podniku Old Man's za zvuku túrování místních customů, často osedlaných snědými surfaři nebo božskými potetovanými surfařkami, s prknem uchyceným k motorce. Kdo by nechtěl ochutnat ty svobodné jízdy mezi rýžovišti, v prostředí, které tohle tolik podporuje svým tropickým klimatem a vlahými večery a kde helmu (většinou) můžeš nechat doma, snad z nerozumu nebo lépe z touhy po nespoutanosti.         

   

K ochutnání těchto zážitků z mé zkušenosti stačí zajít do jednoho z mnoha „garážových“ servisů, kde dřepí lokálové s cígem v olejové louži, a říct si o půjčení. Vždy totiž znají někoho, kdo má zrovna stroj k pronájmu. Má to ale svá úskalí - třeba když vám z motorky mezi zmíněnými rýžovišti něco upadne (jako mě řadička) a vy nemáte ve zvyku u sebe nosit nářadí. Na druhou stranu musím dodat, že tyhle garážové servisy jsou na každém kroku a ceny jsou velmi nízké! Třeba výměna oleje mě posledně stále nějakých 120 korun a podobně „drahé“ je i samotné palivo. Plná nádrž prémiového paliva mě vychází na 75 korun!  S čím jsem se nejčastěji „na ulici“ setkal, jsou staré japonské vzduchem chlazené jednoválce 125 – 250 kubíků. Většinou čtyřtaktní Hondy a Yamahy, ale nemusí to být pravidlem. Co mě zaujalo, jsou někdy až příliš tenké chromované trubky, které drží motorku pohromadě. Měl jsem kvůli nim tendenci přizpůsobovat rychlost stavu motorky, a to zejména když mě čekal průlet přes nějakou díru ve vozovce nebo na polní cestě. Možná to ale nebylo nutné:-)

Další možností je motorka z profi customérské dílny, jako v případě mé oblíbené Malamadre Motorcycles. Oficiální historie téhle parta se datuje k roku 2015, začala ale mnohem dřív. To Dirk Goetz, dlouhodobý pracovník v automotive, hodil svůj dosavadní život za hlavu a odjel s rodinou na Bali. Tam nejdřív přišla touha brázdit silnice na něčem jiném než je skútr. Chvíli hledal inspiraci, než měl jasno, že by mělo jít o Suzuki ve stylu brat s klasickým designem. Současně s tím už ale věděl, že chce svou vlastní značku. S jeho ženou Elo a několika přáteli vymysleli jméno, navrhli logo a dohodli se, že jdou do toho. Jenže jim stále chybělo to hlavní – první motorka. Volba nakonec padla na Suzuki Thunder 250 z roku 2002, kterou přestavěli v garáži s dobrým kamarádem. S tímhle strojem nazvaným MM1 objížděl po ostrově, a když se k němu jednou vracel z nákupu, uviděl u něj rozzářeného mladíka. Ten se ho zeptal, jestli by mu něco podobného také nepostavil. Odpověď byla samozřejmě kladná, čímž se věci daly do pohybu. Když stavěli pátou motorku, měli už objednávky na dvě další a pomalu se nabalovali další a další zákazníci. To je přimělo v roce 2015 otevřít vlastní obchod s dílnou a rozjet byznys na plné obrátky.

Jejich recept je více méně stejný – vezmou klasickou místní motorku, kterou je malobjemový vzduchem chlazený jednoválec, a přestaví ji přesně ve stylu jako MM1. Jsou ale i výjimky a pustí se i do jiných vod, jako v případě decentně upravené Hondy Shadow 400, čisté čtyřválcové čtyřstovky Hondy CB nebo naopak moderního bratu se základem v KTM 200 Duke. Občas ale vzniknou úplné úlety, jako třeba u Kawasaki ER-5 nebo skútru Nmax 200 od Yamahy. No řekněte sami, napadlo by vás přestavět skútr na bobber? Malamadre ale motorky jenom nestaví na zakázku, spoustu jich postaví, a pak prodává a samozřejmě i pronajímá. Pokud budete na Bali, rozhodně se v jejich krámku v Canggu zastavte.  

Balijské customy by nebyly kompletní, kdybych nezmínil ikonu Canggu - Deus Ex Machina. Tohle je oproti Malamadre úplně jiná liga a jejich stavebnice jsou mistrovská práce s poměrně vyšší cenovkou. Věřím, že mnohým tuhle značku nemusím představovat – jejich stroje několikrát ročně oblétnou internet napříč celým světem a síť jejich obchodů a dílen je rozprostřená po celém světě. Nám je nejblíž showroom v Holandsku, Itálii, Francii či Španělsku. Deus Ex Machina už vlastně není jen o motorkách, to už je zkrátka životní styl, ke kterému patří surfy, oblečení, výbava, to vše s logem Deus. O velikosti Deusu svědčí i jejich ostrovní chrám nazvaný The Temple of Enthusiasm, kde si nejen všechny možné hadříky a motorky můžete koupit, ale také naplnit žaludek různými dobrotami, odpočinout si na slunné terase nebo zařádit na jedné z večerních párty.

Když se zpátky poohlédneme po motorkách, tak je těžké od nich něco vypíchnout. Vzhledem k množství jejich poboček kde motorky vznikají a k jejich kvalitě je vážně jedna lepší než druhá. Samozřejmě velké množství zastupují klasické biky s malým objemem a vzhledem, který najdeme i u Malamadre. Díky své velikosti a záběru se věnují ale i úplně jiným věcem, jako je třeba The Firefly – přestavěná Honda Super Cub na závodní speciál, přestavba Swank Rally 700, která vznikla při příležitosti posledního Yamaha Yard Built Contestu. The Beastie od legendárního Woolieho Woolawaye letos závodila na Pikes Pikes a z jiného konce je zase Honda X-ADV ve stylu Hondy Cub EZ90.

To už ale s Bali nemá moc společného, takže zpátky do vln a jemného písku na plážích. Třeba s Goof Bikem vybaveným dekou a prknem, klasickým Sea Riderem a návrat zpět na ostrov zakončíme stylově motorkou Bali Dog. Deus je díky komunitě profesionálů a nadšenců, kterou sdružuje, také skvělý „content maker“. Právě díky nim se často zasníte u fotek motorkářů brázdících prašná úpatí sopek či během divoké jízdy na plážích ostrova Lombok. Deus zkrátka umí chytit za to motorkářské srdíčko. Já mám například v šuplíku design na tetování z dílny Deus pro pocit, že patřím „k rodině“. A tuším, že na něj brzy dojde. 

Když se vydáte na Bali, zkuste si to taky. Popadněte sluncem, větrem a solí ošlehané gripy, a vyražte. Půjčení obyčejné motorky na měsíc vás vyjde mezi cca 1200 – 2200 korunami, za custom si pak připlatíte. Pořád to není ale nic hrozného, protože měsíční půjčovné přestavěné dvoustovky vychází na necelých 10 000 korun, jeden den pak vychází na nějakých šest stovek. Při delším pobytu si můžete motorku samozřejmě také koupit. Dvěstěpadesátka Suzuki Thunder v pěkném stavu vychází na cca 33 000,-, velká čtrnáctistovka Intruder na necých 100 000, obojí s kompletními papíry potřebnými k jízdě a v pěkném stavu. Pokud by se vám pak zachtělo po nějaké stylovce od Deusu, tak za přestavěnou Yamahu SR400 s najetými 7000 kilometry dáte lehce pod 200 000. Ať už si vyberete jakýkoli stroj, nezapomeňte na respekt k místním a ohleduplnost k přírodě. Bali vám sice dovolí prohánět se na motorce po prázdné pláži, ale nejlépe uděláte, když se zeptáte místních, co a jak. Mají to rádi a je to dobré i pro vaši bezpečnost, aby se vám nestalo to co mému kamarádovi, jinak zkušenému motorkáři. Když přejížděl jednu z říček, které vytékají na plážích z vnitrozemí, nevychytal sílu proudu a hloubku, řeka ho smetla i s motorkou a padla na něj velká vlna. Kombinéza se napustila vodou, nabral vodu i do helmy a skoro se utopil. Tahat motorku z Indického oceánu pak taky nebyla sranda. Chybu ale neuděláte ani v případě, že se budete držet vyasfaltovaných silnic. Ty jsou mnohdy v lepším stavu než ty české a místní řidiči jsou velmi ohleduplní, nemusíte se proto bát žádného chaosu a divočiny. Tak co, už máte sbaleno?

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (6x):
Motokatalog.cz



TOPlist