Indian FTR 1200 S od Church of Choppers: Když staví umělec

Značka Indian v poslední době hodně tlačí své promo prostřednictvím různých customů a úplně se není čemu divit – zaprvé to funguje a zadruhé je šéfem průmyslového designu u Indian Motorcycles Švéd Ola Stenegärd, sám příležitostný stavitel a člověk, který tu samou cestu razil i v BMW Motorrad s modelem R nineT. Tentokrát dostal za úkol vytvořit něco zajímavého z nového eftéerka Jeff Wright, známý pod značkou Church of Choppers, pro něhož má Ola jen slova největšího uznání: „Když se podíváte na aktuální trendy v customech a chopperech, většinou zjistíte, že Church něco takového dělal pět-deset let zpátky. Je napřed. Navíc je to opravdový umělec, ne pouhý stavitel motorek, jeho ilustrace jsou úžasné. To hodně napovídá o jeho specifickém vnímání, dokáže si ty motorky vizualizovat, než se do nich pustí. Nesnaží se sledovat trendy, on je nastavuje. V mém soukromém žebříčku je na nejvyšší příčce. Podle něj se všichni řídíme, k němu vzhlížíme. Zeptejte se Rolanda Sandse nebo kteréhokoli top stavitele v Evropě nebo Japonsku a řekne vám to samé.“ Když tohle vyřkne Ola, má to váhu.

Na Jeffově FTR je ta umělecká ilustrátorská duše jednoznačně vidět. Nejsem odborník na umění, beru ho čistě uživatelsky, prostě líbí-nelíbí a moc nezkoumám, co to je zrovna za směr a jaké jsou trendy. A v téhle motorce jsem si záhy našel velké zalíbení. Připomíná mi takové ty drsné stavby 80. a 90. let, působí opticky hodně lehce a zároveň je tam ten umělecký přesah v lakování. Ale fakt po mně nechtějte nějaký rozbor. Mně se to jen a prostě líbí víc, než kdyby tam byl nějaký ultra fešácký airbrush s lebkou nebo jediná barva. Jeffovo FTR nepůsobí elegantně, tohle je zvíře. Zajímavé je, že o standardním FTR byste nikdy neřekli, že to je nudná motorka, ale když se na něj podíváte v porovnání s touhle přestavbičkou, přijde vám najednou takové oteklé a přeplastované…

Ono je to tím, že Jeff eftéerko očesal opravdu důrazně. Ovšem té práce tam bylo daleko víc. „Doba je nejistá, a tak jsem se chtěl prezentovat hlavně svýma rukama než peněženkou. Motorku jsem rozložil a začal ořezávat. Jelikož jsem věděl, že na ní budu jezdit sám, bez spolujezdce, udělal jsem nový podsedlový rám s úchyty na zadní tlumiče. Poté jsem po nocích svářel novou kyvku, jež připomíná tu originální, ale je otočená hlavou dolů. Vyčistil jsem kabeláž, ručně vylaminoval všechny kapotáže, svařil novou nádrž, uřezal všechny nepotřebné držáky a snížil řídítka,“ shrnuje svou práci Jeff Wright.

Jenže ono toho bylo ještě trochu víc. Tak především ta kyvka není jen jiná, ono je i úplně jinak řešené zadní odpružení, sériovka má položenou vyosenou centrálu, Jeffova motorka ale má dva klasické postranní plně nastavitelné tlumiče Öhlins, aby pěkně ladily s přední zlatou vidlicí stejné značky. Brzdová soustava od Bremba zůstala, má jen červené hadice, jež zase vzadu korespondují s práškovou barvou kyvky, červenou najdeme i na maličkých zrcátkách, na kapotách a červené je i prošívání sedla od Riche Phillipse. Přepáčko stupaček dodal Gilles, gripy jsou od Domina, výfukové potrubí pochází od britského Racefitu (pořádná změna proti těm sériovým dvěma koncovkám, jež najednou působí tak obrovsky) a tvář motocyklu nově dávají dvě světla z FTR namísto jednoho. Kdo by řekl, že tam budou tak pěkně pasovat? Kdo má rád syrové motorky, tomu se FTR od Church of Choppers nemůže nelíbit.

Informace o redaktorovi

Jan Rameš - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE