Evropská soutěž přestaveb Royal Enfield: Do finále se dostali Češi!
Text: Jan Rameš | Foto: Royal Enfield | Zveřejněno: 26.5.2026 | Zobrazeno: 7 118x
Busted Knuckles Build Off, tak zní název customizační soutěže oficiálních prodejců motocyklů Royal Enfield, jejíž evropská část vyvrcholila o uplynulém víkendu na londýnské Bike Shed Moto Show. To je více festival motocyklové kultury než motocyklový veletrh a již loni zde Royal Enfield na svém stánku vystavoval krásné přestavby. Letos návštěvníci i odborná porota volili nejlépe upravený Shotgun 650, a to od šesti vybraných evropských prodejců z více než 600, kteří přišli s nejzajímavějšími koncepty a probojovali se do finále. Půl roku práce, dotace 5000 liber od Royal Enfieldu na konci je šestice nádherných strojů. Kterému byste dali hlas vy?
Kapitoly článku
Sidegun 650
Nemůžeme nezačít strojem, který vznikal v Česku, a to částečně v Praze u Vintage Garage, tedy u importéra, a částečně ve východočeském Žamberku. Propojení motocyklů Royal Enfield s tradičním českým výrobcem „lodiček“ je už dlouholeté, i na výstavách jsme již viděli několik indických motocyklů s českou sajdou, avšak tohle je víc než jenom Shotgun s připojeným Velorexem 563 ve společném laku. Takhle jednoduché to rozhodně nebylo.
Nicméně i kdyby, tak by to pořád bylo moc pěkné zviditelnění České republiky a jejího řemeslného nadání. Sajdy ze Žamberku prostě patří do naší DNA a dříve byly díky své mechanické jednoduchosti, odolnosti a charakteristickému designu spojovány hlavně s Jawami, ovšem dá se říci, že k Royal Enfieldům vedla cesta přes podobné prvky. Tenhle výtvor nazvaný trefně Sidegun 650 je všechno výše jmenované plus také ukrutně stylová záležitost – působí naprosto přirozeně, ale tak nějak agresivně a nízko nad zemí…
Ani sajda, ani Shotgun nezůstaly v originálním stavu. Ač Royal Enfield tenhle model prodává jako takový „raw“, očesaný bobber, tak přesto se našlo ještě spousta míst, kam sáhnout a něco odebrat. Třeba z blatníků se krájelo fakt hodně a z výfuků také mnoho nezbylo. Sajda je potom technicky poměrně dost změněná proti tomu, co v Žamberku připojují k Royal Enfieldům běžně, a nejviditelnější změnou je velikánské 18“ lité kolo s kotoučovou brzdou, čili prvek převzatý z předku Shotgunu. Celá souprava potom dostala krásné lakování hlubokou zelenou metalízou, doplněnou o zlaté prvky, luxusně působí také sedla a interiér sajdy z okrové kůže. Vy na většině fotek vidíte ještě rozpracovaný stroj z doby, než se posílal do Anglie, ovšem na stánku už se pyšnil hotový výsledek se sajdou doplněnou ještě o malé plexi s koženým lemováním. Krásná elegantní práce českých ručiček.
Shoot From The Hip
Větší rozdíl proti Sidegunu to být nemohl. Tohle že má být Shotgun? Inu, někde hluboko v srdci asi ano, ale víc než motor tam nebude. Nicméně jedním dechem dodáváme, že řadovému dvouválci moc sluší i použití v krutopřísném chopperu jak ze starých časů, zejména když dostane otevřené sání pouze s krátkými trumpetkami (vstřikování nahradily karburátory Amal) a podobně stylové výfukové potrubí. Takhle vypadá minimalismus v praxi!
Společnost Krazy Horse vznikla jako takový garážový projekt v roce 1995 a postupně se propracovala až na pozici jednoho z předních britských prodejců motocyklů, přičemž značku Royal Enfield zastupuje relativně krátce. Proto je Shoot From The Hip, tedy Střela od boku, jejím vůbec prvním přestaveným Enfieldem, a jako takový musí být něčím speciální. Něco, co posune hranice a zároveň vzdá hold svým kořenům, a proto to bude prostě cool chopper. To proto, že vůbec prvním customem Paula Beamishe, zakladatele Krazy Horse, byl přesně takový autenticky americký chopper s vysokými řídítky a lakováním s plameny.
Paul se tentokráte spojil se svým kámošem Jayem z Heron Cycles a So-Low Choppers a společně vytvořili nepřehlédnutelný stroj s hardtailovým rámem a dlouhatánskou přední springerovkou, uchycenou v úhlu 42°. Ta vede vyplétané kolo o průměru 21“, vzadu potom najdeme malou šestnáctku. Že nevidíte zadní brzdu? Tak se podívejte lépe – ani kotouč, ani buben, tady se brzdí rozeta! Olejovou nádržkou se nenechte zmást, ta je falešná a ukrývá se v ní veškerá potřebná elektronika – krásné připomenutí starých časů a jejich jednoduchosti.
SHAAN
Tahle společnost už se účastnila vůbec první Busted Knuckles Build Off Europe před třemi lety, takže v oblasti přestaveb Royal Enfieldů má bohaté zkušenosti, které zúročuje právě v tomto novém díle nazvaném SHAAN. To je z hindštiny a znamená to něco jako hrdost, čest, velkolepost a docela trefně to daný stroj vystihuje. Vypadá vážně působivě, však na něm Thomas Bläsing spolu se svým kamarádem Dirkem Wohlgemuthem (spolu jinak staví pod pseudonymem W&B Custom) strávili přes 1000 hodin intenzivní práce.
Thomas je skvělý mechanik s velkým zázemím v závodech endur a superbiků, od roku 2014 se ovšem významně začal věnovat i Royal Enfieldům. Má bohaté zkušenosti s podvozky a elektronikou, tomu se věnuje přes 30 let, takže přesně tohle si vzal na starosti i v SHAANu. Dirk je zase mistr práce s kovem a oba společně zajišťovali, že motorka bude funkční i krásná zároveň.
SHAAN má být inspirovaný Thomasovými cestami po Indii a odmítat tradiční kategorizování. Vidíte tam dědictví starých dvouválců Royal Enfield, ale provedení je čistě futuristické. Veškeré karosářské díly včetně nádrže jsou z hliníku a lakované nádhernou zelenou metalízou se zlatým airbrushem, zajímavostí jsou přední světlomety s automatickými závěrkami a integrovaný, elektricky ovládaný centrální stojan.
19-01
Na první pohled je jasné, že tohle je motorka z Itálie! Nikdo jiný neudělá z bobberu supersport a ještě tak hříšně krásný a stylový. Také pochází z území motocyklům zaslíbeného, z regionu Emilia-Romagna a jeho tvůrcem je exkluzivní vlajkový prodejce Royal Enfield Riviera, postavený na 20letých zkušenostech společnosti X-Moto Garage, která se zabývala právě customizací.
Označení 19-01 je jasné, Royal Enfield letos slaví 125 let od svého založení a tenhle stroj v sobě má skloubit historickou závodní DNA s odvážnou, „otravnou“ a nestoudně zábavnou estetikou. Motocykl inspirovaný historickou závodní scénou v Romagně, ale filtrovaný skrze čočku moderní ironie a řemeslného zpracování světové úrovně. Takto poeticky stroj popisuje tisková zpráva, ale lépe bychom to nevystihli.
Na začátku byla radikální přeměna šasi, které, aby to vyniklo, dostalo svítivě oranžový lak (nádhernou trubkovou jednoramennou kyvku tak určitě nepřehlédnete), a s tím kontrastuje do zrcadlového lesku vypulírovaná hliníková, ručně vyklepávaná kapotáž. Následně byla motorka doplněna o velké množství závodních dílů vyráběných na CNC speciálně pro tento stroj, takže žádné katalogovky. Korunu celému snažení dává výfukové potrubí posvařované z malých kousků – kdybyste náhodou 19-01 přehlédli, tak abyste ho určitě nepřeslechli…
Brat Café
Z extrémních proměn se vracíme trochu do klidu, i když se nedá říci, že by člověk v motocyklu nazvaném Brat Café toho Shotguna na první pohled hledal. Ale přeci jenom tam hoši z lyonského dealerství nechali aspoň něco a ukázali, že tenhle model je pro přestavby ideální základ.
Brat Café je dílem velké spolupráce, a sice prodejce KS Motorcycles, vedeného výkonným ředitelem Clémentem, potom výrobcem customových dílů BAAK, výrobcem luxusních brzd Beringer a v neposlední řadě místních talentů. Výsledkem je svalnatá, minimalistická reinterpretace klasického café raceru, která mísí vlivy brat stylu s přirozenou siluetou bobberu, to vše ve filozofickém směru, který tvůrčí tým nazývá Raw Elegance.
Hned na začátku se řeklo, že výsledný motocykl nebude jenom pojízdná socha, tedy stroj dělaný vyloženě na oko, nýbrž že kromě své významné estetické stránky ale bude plně funkční a udělaný na dobré jízdní zážitky. Proto motor až na výfukové koncovky BAAK zůstal sériový, stejně tak na podvozku se neděly žádné dramatické zásahy s výjimkou toho, že tlumiče nesou značku Shock Factory, brzdy jsou již zmíněné Beringery a na sériová kola v KS vyrobili diskové výplně. Značka BAAK potom dodala spoustu drobností i větších karosářských dílů, které byly vyrobeny právě pro Brat Café a počítá se s jejich další prodejní produkcí.
Royal Tribute
Poslední výtvor pochází z Portugalska a Tiago Gonçalves to pojali jako takovou oslavu desátých narozenin své společnosti UNIK Motorcycles a zároveň jako kreativní podporu otevření svého úplně nového 1200m2 vlajkového dealerství v Lisabonu nazvaného Royal Enfield Entrecampos. Doposud byl Tiago a UNIK čistě customizér a Royal Tribute reprezentuje přirozený přechod v partnerství s indickou značkou, kterou Gonçalves miluje pro její schopnost zachovávat hlavní estetické prvky napříč celou modelovou řadou.
Jelikož Royal Tribute vznikal zároveň s přípravou nové prodejny, vzájemně se prý tyto dva prvky ovlivňovaly a pomáhalo to tvůrcům ještě hlouběji zabřednout do světa značky Royal Enfield. Výsledný stroj má být jasným důkazem velké tvůrčí svobody, kterou tato platforma nabízí, skutečným customem bez limitů.
Ač toho ze sériového Shotgunu zbylo, v porovnání s některými jinými výtvory, překvapivě hodně, výsledek opět působí jako úplně jiná motorka. Taková krátká a vysoká, přitom kola se zmenšila na 16“ a zadní tlumiče jsou zkrácené YSS, ovšem s trochu jinými úchyty. Výrazně výš je ale krásné minimalistické sedátko, k němuž se dozadu natahují vlaštovkovitá řídítka. Přední maska a vysoko vytažený scramblerový výfuk působí jak z flattracku, také zajímavý kryt přední části rámu hovoří spíše offroadovým jazykem, nicméně zbytek motorky je naopak čistě silniční. A hlavně to vypadá, že svým tvůrcům při jízdě dělá stroj velkou radost, což je ve finále daleko důležitější, než do jaké kategorie ho zařadit!
Informace o redaktorovi
Jan Rameš - (Odebírat články autora)











































































