Zero – tiché motocykly bez výfuku

Zero Motorcycles Inc. je americká motocyklová společnost, která vyrábí motocykly s elektrickým pohonem. Pod původním názvem Electricross ji v kalifornském Santa Cruz v roce 1996 založil bývalý inženýr NASA Neal Saiki. První motorky sjely z výrobních linek již v následujícím roce.

Zero – tiché motocykly bez výfuku

Kapitoly článku

V současné době sídlí společnost nedaleko Scotts Valley, má 180 zaměstnanců a vede ji Sam Paschel. Třebaže jeho rodiče mu vzali jízdní kolo, když na něm v osmi letech spadl a trochu se zranil, jeho láska k motocyklům postupně rostla. Jako zkušený vedoucí a novátor má za sebou Sam 20 let zkušeností u firem jako Skullcandy, Burton Snowboards a Giro Sport Design. Při práci v Burton a Giro pracoval Paschel v širokém managementu, má za sebou řadu vedoucích pozic v marketingu, strojírenství, vývoji a vždy směřoval k maximální inovaci a rentabilitě. Naposledy pracoval ve Skullcandy jako vedoucí prodeje, kde měl na starosti vývoj, marketing a prodej. Je absolventem Swarthmore College. O technickou stránku se stará především Abe Askenazi. Je to vášnivý technik a motorkář, jeho hlavním zájmem je dynamika motocyklů. Abe pracoval 15 let u značky Buell, kde postoupil až na pozici ředitele analytiky, zkušebny a strojírenství. Aktivně také pracoval jako vedoucí skupiny u Harley-Davidson v době, kdy byl Buell jeho součástí. Přispěl ke zvýšení úrovně víceúčelového týmu a ke zvýšení prodeje vysoce výkonných motocyklů. V roce 2010 přešel k Zero Motorcycles jako vedoucí vývoje a výroby pro silniční i off-road elektrické motocykly. V roce 2011 byl povýšen do funkce Chief Technology Officer a vedl tým k dodávkám prvních masově vyráběných elektrických motocyklů schopných na jedno nabití ujet 100 mil s bateriemi, které vydrží až 300 000 mil s bezúdržbovými motory. Má četné patenty na motocyklové součásti, publikoval příručku a řadu článků o analytice strojírenství.

Zero nyní vyrábí elektrické motocykly, které jsou lehké, rychlé i mimo silnici a poskytují zábavnou jízdu. Jsou to stoprocentně elektrické motocykly Zero S, SR (silniční), FXS (supermoto), Zero DS, DSR (univerzální), a FX (enduro) včetně několika speciálních verzí. Elektrické motocykly, i když zatím nejsou v široké oblibě, mají jistě několik neoddiskutovatelných výhod. Elektromotory nevyžadují skoro žádnou údržbu, není u nich třeba měnit olej, olejový filtr, zapalovací svíčky, není třeba seřizovat ventily apod. Další výhodou je úspornost - kilometr jízdy vyjde podstatně levněji, než při jízdě na motocyklu se spalovacím motorem. Za výhodu můžeme považovat i jejich bezhlučnost. Jejich chod je tichý, takže nikoho neruší. Na druhou stranu se právě jejich tichost může stát nebezpečím pro ostatní účastníky silničního provozu. Hlučný motocykl varuje chodce už z dálky. Pokud ale není slyšet, může chodec vstoupit do silnice bez rozhlédnutí (rádi to tak dělají – víme z praxe) a může dojít k dopravní nehodě. Výhodou je i nižší hmotnost. Elektromotory jsou menší v porovnání se spalovacími motory a také lehčí, zabírají i méně prostoru, který se dá využít pro umístění např. baterií. Poslední výhodou je to, že při jízdě s elektromotocyklem nevznikají žádné škodlivé emise. Budou tak spokojení i ekologičtí aktivisté, i když s tou ekologií to u elektrostrojů není úplně jednoznačné…

Jako všechno, tak i elektromotocykly mají své nevýhody. Tou hlavní a momentálně asi nejdůležitější je jejich vysoká cena. U nás jsou stroje Zero nabízeny podle jednotlivých modelů v rozmezí od 320 000 Kč do cca 495 000 Kč. To si asi může dovolit jen málokdo. Druhou nevýhodou je zatím podstatně menší dojezd oproti motocyklu se spalovacím motorem a zdlouhavé dobíjení. Také síť dobíjecích stanic je zatím poměrně řídká, ve srovnání s benzínovými čerpacími stanicemi, ale tady se už začíná blýskat na lepší časy. Jednak jejich počet pomalu roste, ale hlavně se intenzivně pracuje na vývoji nových, rychlejších napájecích zdrojů a také akumulátorů. Lze tedy předpokládat, jak prodloužení dojezdu díky novým akumulátorům, tak i zrychlení dobíjení respektive zkrácení doby dobíjení. Skončeme ale s filozofováním a přejděme k továrně Zero.

Nejznámějším modelem továrny je typ Zero S, ten se objevil v roce 2010 s motorem Agni. Ve stejné době se objevil i model Zero DS, založený na podvozku S. V letech 2011 až 2013 byl stavěn také menší silniční model XU s vyměnitelnou baterií. Na rozdíl od svých „kolegů“ disponuje XU jiným pérováním a jinými pneumatikami. Má vyjímatelnou baterii, což usnadní manipulaci s případným dobíjením lidem, kteří žijí ve velkých městech v bytech bez možnosti parkování přímo u síťového zdroje. Právě to činí ze Zero XU budoucí vyhledávaný produkt milovníků tichých motocyklů. Obrovskou výhodou je možnost výměny vybité baterie za novou, čímž nebude docházet k prodlevě při nutném dobíjení baterek přímo v motocyklech. Zero XU je vybavené lithiovou baterií o výkonu 2 kWh, kterou je možno plně nabít přibližně za 2 hodiny (při použití speciální rychlonabíječky lze čas zkrátit na cca 72 minut). Výdrž nabité baterie je ale cca 50 km, což může být pro někoho hodně málo.

Zero XU s vyjímatelnou baterií

První Zera S a DS

V roce 2012 Zero uvedla model ZF9 Power Pack a spolu s modely S a DS to byly jejich první motocykly, které mohly ujet více než 100 mil (160 km) na jedno nabití. V roce 2013 byly S a DS kompletně rekonstruovány. Kapacita baterie byla zvýšena na 11,4 kWh a byl použit bezkartáčkový AC motor s permanentními magnety. V roce 2013 byl představen sportovní model Zero FX s vyměnitelnými zdroji. Na modelech 2013 bylo dosažitelné rychlé nabíjení CHAdeMO. V dalším roce byl dán na trh přídavný zdroj „Power Tank“, ten zvýšil kapacitu stávajícího zdroje o 2,8 kWh a mohl se na stroj namontovat i dodatečně. Rok 2014 také viděl u řady Zero SR (viz. náš test) vyšší výkon než u Zero S, a to díky použití silnějšího kontroléru a motoru s magnety pro vyšší teplotu. U modelů 2015 byla zvýšena kapacita 12,5kWh baterií na 15,3 kWh včetně volitelné Power Tank. Také v roce 2015 byly ve standardu brzdy s ABS a pérování Showa. Rychlé nabíjení CHAdeMO už nebylo dodáváno, nahradila ho rychlá nabíječka, ale za příplatek.

Zero 2013

V té době začala Zero také používat elektromotor označený jako Z-Force® Motor. Vyznačují ho tři základní vlastnosti - okamžitý krouticí moment, imponující výkon a účinnost. Motor Z-Force® byl od základu vyvinut u Zero Motorcycles a byl optimalizován pro účinnost, výkon a rozměry. S téměř stejnou hmotností a velikostí jako konkurenční bezkartáčkové motory dává revoluční Z-Force® Motor až o 130 % vyšší výkon a o 150 % vyšší krouticí moment. Z-Force® Motor s vnitřními permanentními magnety (IPM) je konstrukcí, která významně zlepšuje výkon během rychlé jízdy a dovoluje vyšší trvalou rychlost. Ještě působivější je, že motor nevyžaduje žádné kapalinové nebo nucené chlazení větrákem a nevyžaduje žádnou údržbu. Kompaktní a lehký motor dává v kombinaci s bateriemi Z-Force®  vysoký výkon a úžasnou akceleraci. 

Motory Z-Force pohánějí samozřejmě i sportovní SR

V roce 2016 Zero nabízelo modely DSR a FXS. DSR je založena na DS, ale se silnějším motorem z SR. FXS je supermoto verze modelu FX. Další změnou pro tento modelový rok je použitelnost zařízení „Charge Tank“ - systému dobíjení umístěného na přístrojové desce Level 2. Velikost bateriového modulu se zvětšila na 13,0 kWh (3,3 kWh pomocí síťového zdroje FX) na celkovou možnou kapacitu 15,9 kWh včetně použití Power Tank. Vzduchem chlazené motory SR, DSR, a FXS byly revidované pro snížení teploty motorů kvůli zvýšenému výkonu. Pro rok 2017 mají všechny modely motory s vnitřními permanentními magnety (IPM). Všechny modely dostaly také zlepšený kontrolér, který umožňuje zvýšení výkonu a krouticího momentu až na 157 Nm u modelů SR a DSR. Všechny modely (s výjimkou S ZF13.0 - tam již byl používaný) dostaly z důvodu přenosu vyššího krouticího momentu řemen s uhlíkovými vlákny. Další změny pro rok 2017 zahrnují uzamykací schránku a trvalejší barvy u modelů S/DS/SR/DSR  a možnost pro majitele aktualizovat jejich firmwarové vybavení pomocí mobilní aplikace.

Zero DSR, FXS, SR, DS a S

Zero motorcycles také vyrábí a dodává řadu elektrických motocyklů pro policii, úřady a armádu. To jsou standardní modely, doplněné o potřebné vybavení, jako třeba policejní světlo, sirény a podobně. Policejní verze jsou označené jako Zero S Police/Security a Zero DS Police/Security. Jsou pochopitelně vybavené řadou speciálních úprav. Proti běžné verzi mají více úložného prostoru, osvětlení diodami LED, samozřejmě policejním modrým osvětlením se sirénou a mikrofonem, padacími rámy a některé i rychlodobíječkou CHAdeMO, zaručující dobití během hodiny. Za policií nemůže zůstat pozadu ani armáda. Ta má ovšem také svoje požadavky, a tak pro tento účel vyvinula Zero model MMX. V podstatě je to upravený motokrosový stroj Zero MX. Vojenská verze je vybavena stejným 40 kW motorem, hlavním rozdílem je zakrytí a utěsnění motoru, aby se do něho nedostala voda a zabránilo se jeho poruše. V civilní verzi má MX baterii 5,7 kWh, která při tvrdé krosové jízdě vydrží v provozu asi 35 minut, při „klidné“ jízdě v terénu se doba použití protáhne na 140 minut. Při použití rychlého dobíjení CHAdeMO se baterie dobije na 95 % během jedné hodiny. Na požadavky vojáků se dodává výhradně v černé barvě a je vybaven i předními a zadními infračervenými světlomety z důvodů zneviditelnění. Infračervené světlo je pro lidi neviditelné, ale motocyklista s brýlemi pro noční vidění vidí naprosto dokonale.

Vojenské Zero MMX, jeho civilní verze a policejní DS

A tak jsme se poněkud nenápadně dostali i ke sportovnímu využití elektrických motocyklů. Továrna Zero se závodů zúčastňuje především v Americe. Motocykly Zero závodí do vrchu v Pikes Peak. Je to závod na trati dlouhé 19,99 kilometrů se 156 zatáčkami, převýšením 1440 metrů a s cílem ve výšce 4 300 metrů. Průměrné stoupání tu je 7 %, tedy žádná procházka růžovou zahradou. Motocykly Zero vyhrály třídu elektrických produkčních motocyklů v letech 2012; 2013; 2014 a 2015. V roce 2012 jezdec Jeff Clark zajel traťový rekord časem 12:00,978 min. a dosáhl průměrné rychlosti 96,4 km/h. V roce 2014 Zero dosáhla jako první času pod 12 minut.

Tým Hollywood Electrics na Pikes Peak 2016

V roce 2012 Brandon Miller ustavil v Bonneville národní rychlostní rekord na modelu Zero S ZF6. Na mílové trati dosáhl průměrné rychlosti 101,652 mil/h (163.593 km/h). To překonalo stávající rekord pro upravené produkční motocykly s hmotností pod 150 kg o více než 23 mil/h (37 km/h). Motocykly Zero se také ve dnech 4. - 5. dubna 2009 zúčastnily vytrvalostního závodu na 24 hodin nazvaného 24 Hours of Electricross. Tento závod byl dosud největším závodem elektrických motocyklů. 10 týmů startovalo na elektrických motokrosových motocyklech Zero X. Tým HotChalk ustavil ujetím více než 500 mil (cca 840 km) za 24 hodin pro Guinnesovu knihu rekordů nový rekord ve vzdálenosti ujeté na elektrickém krosovém motocyklu. V amerických závodech můžeme vidět motocykly Zero na startu v boji proti benzínovým motocyklům také v závodech flat-track, supermoto a supercross. 

Zero X

I v Evropě se již jezdí závody elektrických motocyklů. Například v týdnu závodů Tourist Trophy na ostrově Man se již od roku 2010 jezdí závod nazvaný SES TT Zero. Jezdí se zatím jen na jedno kolo Horského okruhu, vzhledem k malému dojezdu elektromotocyklů, ale nestartují v něm žádná ořezávátka. Mezi startujícími jsou i taková jména jako John McGuinness (vyhrál 23 závodů TT), Bruce Anstey (vyhrál 12 závodů TT), Guy Martin nebo Ian Lougher a William Dunlop.

Zero na TT

Mezi sportovní výkony můžeme zařadit i dálkovou jízdu Terry Hershnera od pobřeží k pobřeží. Ke své jízdě použil upravený elektromotocykl Zero S. Úprava pro něho nebyla problém, protože se laděním elektromotocyklů živí. Zvýšil kapacitu baterií na 18 kWh a výkon palubní dobíječky na 7,6 kW, takže jeho motocykl může na jedno nabití ujet až 240 km, navíc motocykl opatřil aerodynamickou kapotáží. Ráno 31. května se Terry Hershner vydal na cestu z domovského San Diega v Kalifornii, aby za pět dnů a 15 hodin, 5. června 2013 dorazil do Jacksonville na Floridě. Výrazně ho ale zdržela oprava motocyklu v Texasu. Celkem najel 4280 km.

Hershnerův dálkový speciál

A jak to vypadá s konkurencí pro Zero Motorcycles? Říká se, že ve Spojených státech ročně vznikne stejný počet nových výrobců elektromotocyklů, jako jich zanikne. Hlavním konkurentem Zera byl nyní již zaniklý Victory Empulse (předtím Brammo), ale aktuální a nové značky jako Lightning, Energica a Alta Motors konkurují řadě Zero také. Někteří z větších výrobců také uvedli elektrické stroje, třeba jako Harley-Davidson Live Wire, který by měl přijít do výroby v roce 2020, Yamaha chystá zase stroje PES1 a PED1 (nedávno aktualizované jako PES2 a PED2). Sama továrna Zero by měla v budoucnu stavět elektromotocykly také pro firmu Curtiss Motorcycle Co. (dřive Confederate). Vlajkovou lodí by měl být model Curtiss Zeus. To bude vlastně první dvoumotorový motocykl, protože ho budou pohánět dva motory, které bude dodávat firma Zero. Jejich výkon má být 170 koní a krouticí moment ohromujících 393 Nm. Baterie s kapacitou 14,4 kWh doplní hliníkový rám a kola z uhlíkových vláken. Ovšem všechno je ještě ve vývoji a data se mohou ještě změnit...

Curtiss Zeus

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Autor článku obdržel prémii 9 Kč od 12 uživatelů. Prémie jsou již uzavřené, děkujeme.

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 0.00
Známkováno: 0x

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



TOPlist