Z historie brněnského výstaviště

První myšlenky na stavbu výstaviště v Brně přišly na svět již za Rakouska - Uherska. Zatratila je první světová válka. Myšlenka byla oživena po vzniku Československa a v roce 1923 rozhodl Moravský zemský výbor o stavbě výstaviště pro Výstavu soudobé kultury v jedinečných funkcionalistických pavilonech, která byla uspořádána k desátému výročí mladé republiky v roce 1928.

Pozoruhodnou akci si přišlo prohlédnout dva miliony osm set tisíc návštěvníků.
V následujícím období se ani naší republice nevyhnula hospodářská krize, která výrazně zpomalila rozmach areálu výstaviště. Další výrazný úpadek přinesla i druhá světová válka. Němečtí okupanti používali pavilony jako montážní dílny.

Proto se výstaviště nevyhnulo náletům spojenců a mnohé pavilony byly výrazně zničeny. V poválečném období se dokonce spekulovalo s myšlenkou postavit v prostorách výstaviště dvouletkové sídliště. Další poválečnou myšlenkou byla výstavba odpočinkového centra pro Brňany. Přesídlit sem měl i hlavní fotbalový stadión. 

Tyto myšlenky se naštěstí neujaly a za prostředky určené na bytovou výstavbu byly železobetonové pavilony zrekonstruovány.

V roce 1955 přišlo na svět rozhodnutí o konání strojírenských veletrhů. Od té doby se také píše nová, významný éra brněnského výstavnictví. Unikátní stavbou z té doby je okrouhlý pavilon Z, který byl zpřístupněn v roce 1959.

Nadčasové dílo Ferdinanda Lederera dodnes vzbuzuje úctu i obdiv. Napadlo-li v Brně více sněhu, vyrážel pan architekt první ranní tramvají pozorovat chování kopule. Dvojče „Zetka“ bylo v rámci kooperace RVHP postaveno i v Rumunsku, ale nemělo štěstí a dnešních dnů se nedočkalo. Půlkulatá kopule neudržela svůj tvar a postupně se propadla směrem dovnitř. Proces zkázy trval zhruba čtrnáct dnů.

Novinky dychtivě obdivované návštěvníky strojírenských veletrhů v letech padesátých až sedmdesátých se dnes stávají obdivovanými exponáty na současných akcích věnovaných historii motorismu. Pro mne osobně byla návštěva v době před rokem 1989 možností nahlédnout za „železnou oponu“ a vidět produkty, které nebylo možné běžně koupit a často ani vidět. 

Zaujatě jsme také sledovali drobná vylepšení na „šest set třicet čtyřkách“ a čezetách. Na veletrzích spotřebních družstev byla k vidění v malém motorkářská výbava. Například dnes zaniklé družstvo Snaha Mnichovice nabízelo několik druhů obuvi na motocykly. Po roce 1989 došlo k dalšímu významnému rozvoji výstavního areálu. Postaveno bylo několik výstavních pavilónů. 

Motosalon se v Brně pořádá od roku 2010. Počítám-li správně je to potřetí.
Brněnské výstaviště oslavilo v loňském roce pětaosmdesátiny a stalo se nejvýznamnějším českým výstavním areálem. A to jak skvělou celosvětově uznávanou architekturou několika období, tak citlivým umístěním, na levém břehu řeky Svratky v údolí brněnských Pisárek.