ktm_rijen




Nejhorší motocykly světa od Pavla Suchého: Tragické příběhy psané s vtipem a nadhledem

S encyklopediemi o NEJ motocyklech nemám dobré zkušenosti. Před každými Vánocemi se nějaká objeví, často její nedohledatelný zahraniční autor o motocyklech ví jen to, že mají kola, a překladatel ani to ne. Klasický nechtěný dárek od známých nebo vzdálených příbuzných, kteří sami holdují akvaristice. Nová kniha od Pavla Suchého je naštěstí úplně jiná.

Tak především se netočí kolem těch nejlepších, ale naopak nejhorších motocyklů. To je výrazná změna. Zatímco běžná komerční vydavatelství bych podezíral z toho, že toto téma zvolila záměrně kvůli prodejnosti (krev, smrt, rozvody a rozchody, to jsou lákadla, na nichž je postavena spousta projektů v čele s televizemi), u Pavla Suchého je tato obava lichá. Mohl se v klidu věnovat své malé firmě, montovat si v dílně motorky a o víkendech jezdit své oblíbené enduro, vždyť literární stopu už za více než 20 let působení v českém motocyklovém světě zanechal dostatečně silnou – ať už jako redaktor motocyklových časopisů, nebo coby autor a realizátor projektu Jawa kolem světa s dvojicí na to navazujících knih. Jenže Pavlovi to prostě nedalo. Ale tak je to s každým, kdo má nějaké to „literární střevo“…

Kdo Suchoše, Sucháče, prostě Pavla zná, ví, že to je prostě samorost. Člověk, který se sám bez výdobytků moderní doby vydá na letité Jawě 350 na cestu kolem světa, ani nemůže zapadat do běžného průměru. A to prosím jen kvůli tomu, že už ho iritovaly ty nekonečné diskuse o tom, že na tohle se hodí jedině BMW GS. Tak se hecnul, že za cenu nového géesa objede Zeměkouli. A objel. Ale není to jen o tomhle pamětihodném počinu, on takový byl vždycky. Zatímco profesně testoval všechny horké top novinky, doma se hrabal ve strojích úplně jiných, přičemž si kolikrát byl vědom toho, že se rozhodně nejedná o to nejlepší, co se na trhu v době jejich vzniku objevilo. Schválně se ho zeptejte, co všechno má doma v garáži a co si o tom kterém stroji myslí. Dokáže to říct pěkně od plic. Však nejeden z jeho domácích kousků najdete v této knize. Jak říká, i zlobivé děti přeci můžeme milovat. Proč je, spolu s desítkami dalších, tedy shrnul do jedné knihy, nazvané jednoduše a velmi výstižně Nejhorší motocykly světa? Odpověď dává hned v úvodu své knihy, v kapitole nazvané „Kde by byli dnes ti nejlepší, nebýt neúspěchu těch nejhorších?“ Dovolím si citovat, protože to vám dá nejlepší odpověď: „Nachodil jsem stovky kilometrů po všemožných mezinárodních výstavách a světových muzeích, viděl síně slávy i provozy motocyklových továren různých světadílů, strávil bezpočet hodiny v knihovnách a knihkupectvích mezi regály s nelepšími knížkami jednostopé branže, ale jedno jsem nikdy nepotkal – pomník těm, kteří se nikdy nestali slavnými. Přesněji řečeno těm, kteří světu slovy českého génia sdělili veledůležitou informaci: tudy ne, přátelé, tudy cesta nevede.“ Na čem dělá a proč, to nám Pavel v redakci prozradil už na jaře, když jsme ho pozvali do pořadu Na tandemu s Vláďou. A já už se tenkrát těšil, až si ji přečtu. Protože mi bylo jasné, že od Pavla to nebude žádná nuda. Vždyť už jen jméno jeho webovek Neseruse.cz je vtipné.

Náš tip

Poslechněte si Pavla Suchého v rozhovoru Na tandemu s Vláďou

Kniha formátu zhruba A5 s pevnou vazbou (a zajímavě hrubým povrchem obálky) má lehce přes 130 stran a náruživý čtenář ji zhltne za víkend, náruživější za den. Vlastně za pár hodin, proč ne. Proč ne? Protože by to byla sakra škoda! Já se mezi náruživé čtenáře řadím, co otevření nějaké knihy, to aspoň 50 přečtených stran, ale Sucháče si dávkuji. Aby mi déle vydržel, protože mě to prostě baví. A taky aby mi něco v té hlavě uvízlo. Jestli některé knihy můžete lít do hlavy jako štamgast pivsony, protože je úplně jedno, že zítra po nich nezbude v těle nic, tuhle knížku si vychutnáváte decentními doušky jako gentleman letitou skotskou. A ne snad, že byste se u ní řehtali jako koně, ale tak nějak se uculujete.
Čím se Nejhorší motocykly světa liší od ostatních encyklopedií? Především tím, že autor je v dané oblasti kovaný, nestydím se říci, že je renomovaným odborníkem, i když až sem slyším Pavla se smát. Ale prostě ví, o čem píše, protože na spoustě z těch více než 50 motocyklů za svůj život jel, nebo je vlastnil. Nebo vlastní dodnes. A hlavně, má to spád, vtip, nadhled! Není to trapné kopání do mrtvol, nenajdete tam stopu posměchu ani patetického lomení rukama „co by kdyby“. Jsou to vlastně čistá fakta, žádné domněnky nebo výběr na základě autorových antipatií ke konkrétní značce nebo modelu, ale podaná stravitelnou, chytlavou a ve finále zábavnou formou, Pavel pro vtipné hlášky nechodí daleko. Nadávkuje vám historické souvislosti přesně v té míře, v jaké je potřebujete znát, abyste pochopili příběh daného modelu a jeho tragického osudu, jenž mu zaručil čestné místo v této knize.
Je hodně znát, že nejde o žádnou rychlokvašku, myšlenku na knihu Pavel nosil v hlavě osm let, během nichž vymýšlel její finální podobu, co v ní má a nemá být a jak ji pojmout. Najdete zde výhradně poválečnou produkci, protože cokoli před tímto časovým omezením autor považuje za období hledání, kdy bylo vše dovoleno, a také chybějí úplně nové motorky, protože k hodnocení úspěchu je třeba mít odstup. „Jsou tu takové, které zničily své tvůrce, likvidovaly továrny, přiváděli své majitelek šílenství, nikým nepochopeny postávaly v koutech prodejen či byly natolik pošetilými nebo drzými, že si prostě lásku světa zasloužit nemohly.“ Krásná definice.

Kniha je rozčleněna do čtyř kapitol: Vizionářské a jiné úlety, Konstrukční průšvihy a zmetky, Oběti marketingových mágů a Tuzemský um. Je tedy naprosto zřejmé, co vás v které čeká. Protože on nebyl průšvih jako průšvih. V té první kapitole to je o revolučně pojatých strojích, které svou dobu předběhly, nebo naopak nedoběhly, zkrátka zcela minuly – turbíny, Wankely, motorky s automobilovými agregáty atd. Druhá kapitola, to jsou stroje často celkem mainstreamových řešení, ale s kardinálními průšvihy. Najdete zde jak stroje renomovaných značek (třeba Hondu VF750F, Bimotu Vdue), tak ruské kopie BMW, čínskou kopii naší Kývačky nebo naftový Royal Enfield, u jehož popisu jsem se opravdu pobavil. Oběti marketingových mágů, to jsou stroje, které vznikly často podle receptu „když to dělají oni, proč ne my“, jenže přitom roztomile ignorovaly různé aspekty, třeba že motorka má mít nějaký design, životnost, cenu nebo aspoň nápad.
Poslední kapitola Tuzemský um je nejkratší a není jako jediná řešena formou jednotlivých modelů, nýbrž je to několikastránkové povídání o československé produkci z Týnce nad Sázavou, Strakonic a Povážské Bytrice s vypíchnutými extra kousky, které stojí za zařazení mezi ty nejhorší. Pavel sám přiznává, že dlouho hledal jednoznačný vztah k československému motoprůmyslu a nakonec to seznal za nemožné. V téhle oblasti prostě my nikdy nemůžeme být dostatečně objektivní a Pavel už vůbec ne – vždyť na Jawě 350 objel svět. Osmdesát tisíc kilometrů na motorce, která pro mnohé slouží jako odstrašující příklad a která přesto dokázala zdolat velehory i pouště a ani jednou neodmítla poslušnost. „Řekněte sami, můžu zrovna já o tomhle tolik zatracovaném výrobku plánovitého hospodářství říct jediné křivé slovo?“ Jak upřímné.

Knihu Nejhorší motocykly světa vydal Pavel Suchý ve vlastní režii a objednat si ji můžete i u nás. S cenovkou 390 Kč nemůže soutěžit s encyklopediemi zmiňovanými v úvodu, prodávanými ve slevě ve velkých knihkupectvích, a ani to nemá v plánu. Být za méně, přišlo by mi to dokonce jako devalvace poctivě odvedené práce.

  1. Objednávky do ČR je možné provést níže přes formulář za cenu 390 Kč.
  2. Objednávky na Slovensko je nutné uhradit pouze převodem na účet, dobírka není možná. CZ4520100000002900421790; FIOBCZPPXXX: 15,5 Eur knížka + 4 eura poštovné, tedy 19,5 Eur.

Objednejte od Pavel Suchý

Nejhorší motocykly světa

Kde by mnozí dnes byli, nebýt průkopníků a slepých uliček?

390Kč
Kusů:




Informace o redaktorovi

Jan Rameš - (Odebírat články autora)
Jarda Ducháček - (Odebírat články autora)

Autoři článku obdrželi prémie 33 Kč od 6 uživatelů.



TOPlist